Společný boj proti daňovým únikům se zintenzivní

Automatická výměna informací, prohloubení spolupráce v oblasti daní, víceletý finanční rámec či společné kroky v oblasti mezinárodního zdanění. To jsou témata, o kterých v pondělí v Košicích hovořili ministryně financí Alena Schillerová a místopředseda vlády a ministr financí Slovenska Peter Kažimír.

Ministři se spolu setkali na bilaterální schůzce po společném zasedání vlád České republiky a Slovenska v Košicích. V průběhu více jak hodinového jednání se věnovali především problematice daní, neboť hlavním tématem obou rezortů je dlouhodobý boj proti daňovým únikům v oblasti DPH.

„Jsme hrdí na vzájemnou spolupráci se slovenskou stranou, dnešní společné jednání je toho důkazem. Když jsme v České republice připravovali opatření proti daňovým únikům, jako například EET, byla pro nás téměř dvacetiletá zkušenost s evidováním hotovostních plateb na Slovensku cenným zdrojem informací. Slovensko zase v současnosti plánuje pro svůj vlastní systém využít některé prvky našeho online modelu evidence tržeb. Vzájemně se tedy inspirujeme a jsem velmi ráda, že se naše spolupráce nadále prohlubuje,“ komentovala výsledky jednání ministryně financí Alena Schillerová.

Ministři diskutovali o možnosti podpisu dohody o automatické výměně informací v oblasti daně z přidané hodnoty, která by zefektivnila vzájemnou spolupráci při odhalování daňových podvodů. Dohoda by znamenala včasnou, přesnou a podrobnou výměnu informací, která zabezpečí relevantní vyhodnocování rizikových obchodních transakcí oběma zeměmi.

„Dohodli jsme se, že smlouvu podepíšeme co nejdříve. Věřím, že i díky ní se nám v obou zemích podaří eliminovat podvody v této oblasti a zlepšit tak výběr DPH. Tím, že si budeme vyměňovat více údajů, bude možné lépe analyzovat chování jednotlivých subjektů a včas zakročit,“ uvedl po schůzce slovenský ministr financí Peter Kažimír.

Od roku 2012 bylo na Slovensku přijato množství opatření v boji proti daňovým podvodům. Mezi nejvýznamnější patří například zavedení kontrolního výkazu DPH, vznik daňové kobry, zavedení informačního systému kontrolních známek, omezení plateb v hotovosti, spuštění virtuální registrační pokladny a mnoho dalších. Díky těmto opatřením se do státního rozpočtu vybralo o 3,7 mld. eur více (4,3% HDP). Tzv. daňová mezera se na DPH za toto období snížila ze 41 % na 26 %.

V České republice byl zahájen intenzivní boj proti daňovým únikům v roce 2014. Vznikla daňová kobra a byly zavedeny nové účinnější postupy při kontrolách transferového oceňování, které také přispěly k nárůstu korporátní daně o 50 mld. Kč mezi lety 2013 a 2017. V roce 2016 bylo zavedeno kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb. Díky přijatým opatřením se podařilo významně snížit tzv. daňovou mezeru z více jak 20 % HDP přibližně na polovinu. Příjmy DPH mezi lety 2013 a 2017 pak vzrostly o 73 mld. Kč.

Ambicí obou ministrů je také spolupráce v oblasti přímých daní. Využití společných kontrol by mohlo přinést lepší identifikaci daňových struktur nadnárodních společností, které obvykle mají stejné anebo podobné nastavení v jednotlivých státech. Česko ani Slovensko nemají doposud zkušenosti se společnými kontrolami v oblasti přímých daní, směrnice EU však tuto spolupráci umožňuje, včetně aktivní přítomnosti daňových kontrolorů v jiném státě. Téma společných kontrol transferového oceňování je také agendou slovenského předsednictva ve V4.

Ministři během svého jednání otevřeli také téma zdaňování digitálních platforem, jakými jsou UBER či Airbnb. Dohodli se na zintenzivnění spolupráce, potenciálně i mezi zeměmi V4 v oblasti spontánní výměny informací o platformách působících na území těchto států, především informací ze strany operátorů digitálních platforem o osobách, kterým vyplatili finanční prostředky za zprostředkování služby.

Okrajově se také hovořilo o návrhu Evropské komise pro víceletý finanční rámec pro období 2021 - 2027. Slovensko podporuje ambiciózní rozpočet po roce 2020, který umožní zachovat silné tradiční priority a zároveň zabezpečí dostatek zdrojů na financování nových výzev. Oba ministři se shodli na potřebě jednoduchého, spravedlivého a transparentního financování rozpočtu EU.

Pro Česko je zásadní, aby se kromě udržení rozpočtově silných tradičních priorit vyjednaly také výhodné podmínky pro jejich implementaci, a to včetně větší pravomoci členských států rozhodovat o zaměření prostředků na své priority.