ECB nepřekvapila; turecká centrální banka se vzepřela Erdoganovi

Dnešní zasedání Evropské centrální banky nepřineslo žádné neočekávané změny ve vztahu k měnové politice. Měsíčné nakupování dluhopisů v rámci kvantitativního uvolňování bude zredukováno na 15 miliard eur v říjnu. Úplně pak ECB s nákupem skončí pravděpodobně ke konci roku, za předpokladu, že nově příchozí data nebudou překvapením. Prognóza HDP pro eurozónu byla podle očekávání mírně upravena směrem dolů z 2,1 % na 2,0 % pro rok 2018, z 1,9 % na 1,8 % v 2019 a pro rok 2020 zůstává na 1,7 %. Hlavním faktorem poklesu je nižší zahraniční poptávka. Prognóza pro roky 2018 a 2019 je přibližně v souladu s hodnotami, které očekává tým RBI. Pro rok 2020 ale na rozdíl od ECB je naše prognóza pesimističtější s výhledem jenom na 1,3% růst. Podle nás bude ochlazení na americkém trhu výraznější, což si následně vyžádá daň i na globálním měřítku. Předpověď inflace zůstává nezměněna na 1,7 % pro všechny tři následující roky. M. Draghi ale uvedl, že nejistota kolem budoucího vývoje inflace postupně pomíjí, na což trhy reagovaly pozitivně. Během guvernérova projevu Euro zaznamenalo nejvyšších hodnot za září EUR/USD 1,17. Draghi ve svém pozdějším vyjádření uvedl, že bankovní rada ECB se zatím nezabývala otázkou ukončení reinvestic nakoupených dluhopisů a toto téma bude pravděpodobně otevřeno v říjnu a v prosinci. Tým RBI očekává, že k prvnímu zvýšení úrokových sazeb přijde až v září 2019, zatímco reinvestice budou pokračovat i po konci roku 2020.

Americká inflace zpomalila v srpnu meziročně na 2,7 % v porovnání s 2,9 % z července, což představuje o jednu desetinu procenta nižší hodnotu, než trh předpokládal. Jádrová inflace dosáhla 2,2 %, dvě desetiny procenta méně, než byl medián. Také na meziměsíční bázi byl růst jádrové inflace pomalejší, ceny rostly 0,1 %, místo očekávaných 0,2 %.

Turecká centrální banka se vzepřela vůli prezidenta R. Erdogana, když dnes zvýšila úrokové sazby více, než trh očekával s cílem stabilizovat ekonomiku. Týdenní repo sazba byla navýšena na 24 procent, což představovalo navýšení až o 625 p. b., zatímco se očekávalo navýšení o 325 p. b. Lira reagovala posílením vůči dolaru až o 5 procent, následně část svých zisků smazala. To vše se stalo jenom krátce po tom, co Erdogan vydal dekret, který nařizoval, aby všechny obchodní kontrakty mezi dvěma subjekty v zemi byly v lirách, nikoliv v zahraničních měnách.

Autor: František Táborský, analytik
Editor: Jakub Červenka, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.