Akcie: Tolik strašáků, a nic!

Americké akciové indexy se na konci srpna dostaly na nová historická maxima. Jako kdyby investory zkrátka nezajímaly všechny ty špatné zprávy z (geo)politiky a mezinárodního obchodu.

Není to nic nového. Stačí se podívat na přehled největších rizik (podle názoru manažerů fondů oslovovaných pravidelně v rámci průzkumu Bank of America Merrill Lynch) za poslední roky a pak si zaostřit na graf akciového indexu S&P 500. Ano, některé obavy se zhmotnily (upřímně řečeno, když se problémy objevily, často se až v následujícím měsíčním průzkumu vyšplhaly na nejvyšší příčku) a projevily v cenách akcií, zatím bez výjimky ale šlo o víceméně krátkodobé výkyvy.

Je možné, že akciový býk předvádí pouze poslední vzepětí před neodvratnou smrtí. Stejně tak se ale může stát, že za pár let zjistíme, že to bylo v roce 2018 teprve takové pubertální tele. Až jednou skutečně zemře pod drápy dlouho spícího medvěda, najde se jistě mnoho pobitevních generálů, kteří zabodnou praporek s nápisem "já to říkal" do akciového grafu přesně do místa na časové ose, kdy na základě toho či onoho tržního, politického či ekonomického rizika vyhlásili popatnácté (a to některým fandíme) začátek medvědího trendu či recese, aby po čtrnácti neúspěších konečně skórovali.

Má smysl se v rámci portfolia průběžně chystat i na zpomalení ekonomiky, poklesy cen rizikových aktiv a další nepříznivosti. Nicméně ti, kdo na základě posledních zpráv míchají portfoliem a vytrubují do světa svá varování, jako kdyby nechápali, že trh zpravidla funguje jako množina očekávání a rozhodnutí, a až na některé historicky proslulé výjimky dokáže do cen aktiv zahrnovat daleko více informací, než zvládne pojmout i ten nejvzdělanější a nejzkušenější investor. Čest výjimkám, kterým se trh daří porážet, nebo těm, kteří to alespoň někdy během kariéry dokázali tak výrazně, že mohou po zbytek života působit moudře (zpravidla vydělali na chybách ostatních, které nyní svými varováními oslovují; už to by skeptikům mělo být podezřelé).

Proč akcie dále posilují?

Ben Carlson ze společnosti Ritholtz Wealth Management se nad výkonností amerických akcií ve světle současných rizik zamyslel a došel k tomu, že je může podporovat (vedle nadále dobrých ekonomických fundamentů a propírané daňové reformy) i několik dalších faktorů.

• Trh nezajímá, kdo je americký prezident. Zajímají ho zisky, tržby, sazby a nálada v ekonomice. Takže i když Donald Trump varuje, že v případě snahy o jeho sesazení akciový trh sletí do hlubin. Stát se to může, politické a ekonomické nádoby jsou samozřejmě spojené, ale také nemusí.
• Očekávání jsou důležitější než zprávy samotné. Podstatná je reakce na události, ta určuje ceny. A trh se dívá vpřed, nikoli do ranního tisku. Dříve navíc novinky k investorům putovaly týdny, pak dny, hodiny, dnes jsou to vteřiny. Zkuste pak na něco relevantně reagovat, to informační síto musí být pořádně řídké, aby v něm vůbec něco uvízlo.
• Ekonomice se stále celkem daří. Postupné zlepšování situace se do titulků v médiích nedostane, ale od finanční krize k němu nadále dochází. Trh nezajímají dobré a špatné, ale lepší a horší.
• Investoři milují trendy. A růst cen amerických akcií pokračuje přes devět let. Krátkodobé výkyvy byly někdy i relativně výrazné, ale dlouhodobý trend je jednoznačný. A investoři do něj se svými penězi budou naskakovat, dokud neskončí.

A tím se vracíme na začátek. Jednou posilování akcií skončí, možná změnu dokonce opravdu vyvolá jedna výrazná událost. Ale již dnes je prakticky jisté, že to bude něco, co tržní pesimisté ve svých výhledech zmiňují pouze výjimečně, pokud vůbec.

Další článek: Investování: Jak je důležité být ve správný čas na správném místě