Vrcholový management v Evropě: přeplacený, ne vždy čestný a egoistický

Občané ze 14 zemí  vyjádřili své názory na evropské senior manažery

Norimberk, 17. června 2002 – Většina Evropanů se domnívá, že vrcholoví manažeři jsou placení příliš mnoho, často nejsou čestní a navíc staví své osobní zájmy na první místo. Výsledkem je, že téměř dvě třetiny dotázaných si myslí, že platy top manažerů by měly být zákonem regulovány a rozhodování manažerů by se mělo zprůhlednit. Vyplývá to z výsledků výzkumu provedeného společností GfK Ad Hoc Research Worldwide ve spolupráci s The Wall Street Journal Europe, ve kterém bylo dotazováno kolem 13 tis. osob ze 14 evropských zemí.

Podrobné výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny 17. 6. 2002 v The Wall Street Journal Europe. 70 % z celkového počtu dotázaných v Evropě se domnívá, že vrcholoví manažeři jsou placeni příliš. Třetina dotázaných jde ve svých hodnoceních tak daleko, že tvrdí, že není pochyb o tom, že jsou přepláceni. Tento názor zastává až 60 % Britů. Dále to platí ve Švédsku a ve střední Evropě, kde tento názor zastává každý druhý. Naprosto odlišná je situace v Dánsku. Jeden ze dvou Dánů je zcela přesvědčen, že top manažeři jsou placeni přiměřeně. Pouze menšina je hodnotí jako přeplácenou skupinu.

Je potřeba dohlížet?

Dvě třetiny dotázaných v západní Evropě si myslí, že by top manažeři měli být zákonem nuceni uveřejňovat souhrn svých celkových příjmů a benefitů. Ve střední Evropě podporují tento požadavek 3/4 respondentů, stejně tak 85 % v Polsku. 56 % západoevropanů a více než 3/4 středoevropanů se domnívá, že by měl stát kontrolovat nebo ohraničit platy top pracovníků. Naopak 67 % Dánů, 57 % Němců a 56 % Holanďanů je proti takovémuto zasahování vlády.

Zájmy jednotlivce proti zájmům podniku

83 % respondentů podezřívá top manažery z upřednostňování svých vlastních zájmů. Názor na nepoctivost manažerů je procentuálně velmi podobný, nejnižší je však u Němců, Španělů a Poláků, kdy pouze 15 % z nich má důvěru v jejich poctivost. Podle 42 % dotázaných kladou vedoucí pracovníci společností na první místo ceny akcií a zájmy akcionářů. Stejné množství se domnívá, že věnují svou pozornost především zájmům zákazníků. Pouhá pětina je pak přesvědčena, že se starají převážně o zájem svůj, popř. svých kolegů.

Spolu v dobrém i ve zlém

Ve všech zemích se respondenti shodli v jednom – nejen top manažeři by měli profitovat z obchodního úspěchu společnosti. Kolem 40 % se vyslovilo pro to, aby se s nárůstem cen podnikových akcií zvyšovaly platy všech zaměstnanců. Nejčastější je tento názor u Němců a Švédů (50 %).

30 % respondentů  v západní Evropě jako celku (z toho až 46 % Finů a 47 % Francouzů) považuje za přijatelné, že když se podniku nedaří, vedení by mělo zahájit propouštění. Ale 1 ze 3 osob se domnívá, že propouštět se má pouze se souhlasem podnikové rady nebo odborového svazu. Zvláště v Německu je vliv těchto odborů silný: 55 % tamních respondentů by souhlasilo s propouštěním jenom za podmínky, že bude odsouhlasena také postiženými zaměstnanci. Pouze 16 % uznává bankrot společnosti jako důvod k propouštění.

Podobná situace je v Rakousku. 51 % dotázaných se domnívá, že vedení firem by mělo mít možnost snižovat stavy zaměstnanců jen se souhlasem zástupců z řad zaměstnanců. Pouze 1 z 10 přijímá fakt, že hrozba krize společnosti je dostatečný důvod k propouštění.

Pouze 2 z 10 občanů v Evropě by pro rozhodování v dobách krize ponechalo vedení volnou ruku. Věří, že snižování stavu zaměstnanců může být řešením, pokud je považují vedoucí pracovníci za správný postup. Volné rozhodování pro manažery preferují především Dánové (46 %). Následují Belgičané a Švédové s 30 %, přesto 30 % obyvatel těchto dvou zemí se domnívá, že odbory nebo zaměstnanecké rady musí schválit plánované propouštění. Pro 2 z 10 obyvatel střední Evropy je dostatečným důvodem ke snižování počtu pracovních míst souhlas zaměstnanců a krizový scénář popsaný managementem.

Co si myslíte o  platech vedoucích pracovníků ve Vaší zemi? (v procentech)

Jaké jsou podle Vás priority top manažerů ve Vaší zemi? (v procentech)

Metodologie

V době od 14. března do 23. dubna 2002 bylo ve 14 evropských zemích dotázáno 13 090 náhodně vybraných osob ve věku 14 a více let: v západní Evropě bylo dotázáno 10 050 lidí z Rakouska, Belgie, Dánska, Finska, Francie, Německa, Itálie, Nizozemí, Španělska, Švédska a Velké Británie; ve střední Evropě to bylo 3 040 respondentů z České republiky, Maďarska a Polska.

GfK Group

GfK Ad Hoc Research Worldwide, sídlící v Bruselu, koordinuje projekty pro společnosti v sekci Ad Hoc výzkumu. GfK Group, přední mezinárodní organizace pro výzkum trhu, dosáhla ve svých čtyřech obchodních divizích (Consumer Tracking, Non-food Tracking, Media a Ad Hoc Research) v roce 2001 celkového výkonu 525,6 mil Eur (2000: 469 mil. EUR). Organizace má kromě 16 německých sesterských společností více než 110 dceřiných společností a poboček v 50 zemích. Z celkového počtu 4 710 zaměstnanců působí přibližně 1 400 v Německu.

The Wall Street Journal Europe

The Wall Street Journal Europe se sídlem v Bruselu má denní náklad více než 100 216 (ABC červenec – prosinec 2001) – je to 20% nárůst od ledna 2000. Po celé Evropě, na Středním Východě a v Africe má na 80 redakčních pracovníků. Je součástí sítě Dow Jones, která má na 1 700 zpravodajů – nejrozsáhlejší síť obchodních novinářů na světě. Strategické spojení mezi The Wall Street Journal Europe a Handelsblatt, předním německým obchodním deníkem, byla vyhlášena v červnu 1999. Kromě investičního programu v The Wall Street Journal Europe (60 mil. dolarů) se vzájemně spolupodílejí na obsahové stránce novin. The Wall Street Journal Europe byl založen r. 1983 a vychází v 6 zemích – Německo, Belgie, Itálie, Švýcarsko, U.K. a Španělsko.

Podrobnější informace naleznete na našich anglických internetových stránkách: General information