ČNB dle očekávání zvýšila úrokové sazby

Zvýšení úrokových sazeb ČNB není v případě dnešního zasedání nijak překvapivé: takový krok byl očekáván, centrální banka reaguje na vývoj inflace a kurzu koruny.

Koruna byla ve druhém čtvrtletí slabší, než co ČNB předpokládala a tato disproporce vůči květnové prognóze centrální banky dále vzrostla v průběhu července.
Inflace se vyšplhala výrazně nad květnovou prognózu ČNB a zároveň i nad dvouprocentní inflační cíl a nad dvouprocentní úrovní růst cen v tuzemské ekonomice setrvá i v dohledné době.

V kontextu vyšší inflace a zaostávání kurzu koruny neměla bankovní rada důvod otálet.

Guvernér Rusnok ostatně po červnovém zvýšení úroků zdůraznil, že bankovní rada nebude v případě potřeby váhat na sazby opět sáhnout, aby tak dále zpřísnila měnové podmínky.

Za pozornost stojí dnešní zvýšení diskontní sazby, což je krok, k němuž ČNB přistoupila v rámci stávajícího cyklu zvyšování svých sazeb vůbec poprvé.

Bude zajímavé sledovat, nakolik bude mít tento krok vliv na sentiment investorů vůči koruně.

Česká měna by na dnešní rozhodnutí ČNB mohla reagovat dalším posílením, důležité bude ale také vyznění tiskové konference bankovní rady včetně nové prognózy.

Nová prognóza ČNB bude takřka jistě předpokládat rychlejší růst úroků, než tomu bylo v předchozí prognóze prezentované počátkem května.

Takový výhled úrokových sazeb by sám o sobě mohl korunu tlačit k dalšímu posílení a v reálu by pak ČNB nemusela s dalším zvyšováním úroků až tak spěchat.

Osobně pro zbytek letošního roku očekávám nejvýše jedno další zvýšení úroků, v závěrečném čtvrtletí, překvapen bych ale nebyl ani scénářem, kdy by nejbližší zvýšení sazeb přišlo až počátkem roku 2019.
V každém případě: alfou a omegou pro další kroky ČNB bude v prvé řadě vývoj kurzu koruny, kde bude hrát důležitou roli jak sentiment na globálních trzích, tak komunikace ze strany samotné ČNB.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.