Životní pojištění ztratilo celou jednu generaci

Zvyšování průměrného věku prvorodiček, prodlužování doby žití s rodiči, nedůvěra ve stabilitu finančních společností. To jsou trendy, které mohou produkci životního pojištění ohrozit více, než regulatorní smršť z minulých let.

Na trhu s životním pojištěním na sebe naráží několik sil. Na jednu stranu, populace stárne, je si vědoma rozšíření civilizačních chorob a špatného stavu životního prostředí, stejně jako zvýšených výdajů na zdraví v penzi. Tyto faktory, spolu s rostoucí kupní silou obyvatel, jednoznačně nahrávají do karet životním pojišťovnám.

Na druhou stranu tu ale máme nedůvěru v samotné pojišťovny, ať už jde o schopnost plnit v případě pojistné události či v případě „dožití“ (týká se životního pojištění se spořicí složkou), zvyšování věku prvorodiček, pořízení si nemovitosti apod. To vše pak hraje naopak v neprospěch životních pojišťoven.

Podle studií poradenských firem PwC a Deloitte, na trzích s životním pojištěním v rozvinutých zemích bude muset dojít, resp. jistě dojde, k transformaci.

Firmy nabízející životní pojištění budou čím dál častěji pracovat s:

- rostoucím průměrným věkem klientského kmene, resp. klientů sjednávajících si životní pojištění

- změnou v životních situacích, kdy na jednu stranu narození dítěte či pořízení nemovitosti jsou podle studie Deloitte nejčastějšími důvody pro sjednání životního pojištění, na druhou stranu tu však máme ztrátu zaměstnání, rozvody a fluktuaci klientů způsobenou „přepojišťováním“

- požadavky na vyšší transparentnost klientů sjednávající si své první životní pojištění, tj. tento produkt se v budoucnosti bude „komoditizovat“ tak, jak je tomu dnes např. u povinného ručení, cestovního pojištění apod.

- daty svých klientů za účelem zlepšení cenotvorby, úpravy produktových podmínek a schopnosti nabídnout svůj produkt ve větší míře i např. lidem již trpícím chorobami, lidem v pokročilém věku apod.

- tlakem na cenu tak, jak do financí jako celku vstupují noví hráči, kteří nezřídka disponují technologickou výbavou než stávající hráči na poli s životním pojištěním

- komunikací. Podle PwC, 34 % výkonných pracovníků životních pojišťoven očekává, že s nimi klienti budou komunikovat elektronicky – e-mailem, přes sociální sítě apod. Ovšem, sami klienti ve větší míře preferují osobní kontakt na pobočce či prostřednictvím finančního poradce. Neschopnost zajištění odpovídající úrovně komunikace po sjednání životního pojištění je přitom jedním z nejčastějších důvodu zrušení životního pojištění (po „finančních“ důvodech se jedná o druhý nejčastěji uváděný důvod změny produktu či jeho zrušení)

Pomalá adaptace na současné trendy, kdy méně lidí ve věku do 35 let cítí důvod sjednání si životního pojištění a na druhou stranu, stále omezené možnosti pojištění pro lidi v pokročilém věku tak zdá se připraví pojišťovnám několik méně tučných let.

Zdroje. Deloittte – Life insurace consumer purchase behavior ; PwC – Life insurance 2020