TradeWar: Dvojsečné zbraně terakotové armády

Všechna mnohokrát zmiňovaná „červená tlačítka“, která mají čínské autority k dispozici, může Trumpova administrativa relativně snadno neutralizovat, či by jejich efekt stejnou či větší silou zasáhl také Čínu – kroky proti americkým firmám by bolestivě zasáhly jejich čínské partnery (joint ventures), obchodní přebytek s USA zároveň znamená, že v celním soupeření za delší konec provazu tahají Spojené státy,…

Stálicí mezi těmito obavami (či pro některé nadějemi) je možnost, že Čínská lidová banka a státní fondy odprodají své rezervy amerických státních dluhopisů. Pokud by tyto dluhopisy odprodávali postupně, pravděpodobně by tyto dluhopisy absorbovali soukromí investoři.

Přes všechny divoké historky totiž, ač největší investor, Čína drží pouze 5,6% amerických vládních dluhopisů. Letošní opakovaný pokles sazeb 10-ti letých dluhopisů od hranice 3% ukazuje, trh je výměnou za byť jen o trochu vyšší výnos ochotný absorbovat velké množství dluhopisů.

V případě toho, že by Čína prodala všechny své americké dluhopisy naráz, trh by vyschl, což by vyslalo sazby prudce směrem vzhůru. I tato možnost má citelný háček – v takové situaci by pravděpodobně zasáhl Fed, což by v podstatě znamenalo, že americká vláda kupuje se slevou svůj dluh zpět – jinými slovy, Čína by umožnila splnění jednoho z předvolebních slibů Donalda Trumpa. Vše navíc jistí zákon o ekonomický nouzi z roku 1977, který dává presidentovi pravomoc zmrazit Čínou vlastněné dluhopisy na dobu neurčitou…