Páteční valnou hromadu ČEZ budou provázet spory, soudí analytici

Páteční valná hromada energetické společnosti ČEZ bude plná nejrůznějších sporů. Shodují se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Poukazují především na aktivity skupiny minoritních akcionářů kolem ekonoma a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra. ČEZ odmítl zařadit na pořad jednání hromady dva nové body, které se týkaly zrušení takzvaného opčního programu, který mohou manažeři firmy využít na nákup akcií společnosti. Firma uvedla, že žádosti byly podány pozdě.
 
"Z důvodu pozdního doručení žádostí akcionáře musí představenstvo zařazení požadovaných bodů na pořad valné hromady odmítnout," sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Šnobr řekl tento týden Hospodářským novinám, že investoři trvají na tom, že návrhy podali správně. "Pokud to neuznají, budeme muset tento stav akceptovat. Vedení ČEZ se tomu ale nevyhne, protože kvůli opčnímu programu svoláme mimořádnou valnou hromadu," uvedl. Možnost svolat mimořádnou valnou hromadu získala skupina kolem Šnobra tím, že se před pár měsíci stala kvalifikovaným akcionářem s více než jedním procentem akcií firmy.

"Tato valná hromada má šanci vstoupit do historie jako nejdramatičtější valná hromada velké společnosti v ČR," řekl dnes ČTK analytik portálu capitalinked.com Radim Dohnal. Za stěžejní bod programu považuje diskusi o možné transformací firmy. Záměr má mimo jiné pomoci k rozhodnutí o případné stavbě nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Mluvčí ČEZ Kříž však už dříve uvedl, že akcionáři dostanou pouze informaci, proč se toto téma zvažuje a diskutuje, o žádném návrhu se hlasovat nebude.

Setkání akcionářů bude v pátek rovněž schvalovat běžné každoroční body typu účetních závěrek nebo výši dividendy. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží 70 procent akcií firmy přes ministerstvo financí. Hlasování na valné hromadě tak vesměs končí podle jeho přání.

Resort už dříve uvedl, že navrhuje valné hromadě výplatu dividendy z loňského zisku firmy 33 korun na akcii před zdaněním, tedy ve stejné výši, jakou ve svém návrhu předkládá představenstvo ČEZ. Na rozdíl od vedení firmy však ministerstvo nepočítá s výplatou odměn představenstvu a dozorčí radě společnosti. Podle návrhu představenstva mělo být mezi členy vedení ČEZ rozděleno z loňského zisku 21 milionů korun. Tantiémy vedení ČEZ nebyly vyplaceny ani v předcházejících třech letech.

Nevyplacení odměn neznamená, že by vedení firmy přišlo o všechny benefity. Členové představenstva mohou mimo jiné využít motivační program, který chtějí akcionáři vedení Šnobrem zrušit. Deník E15 nedávno uvedl, že opční program vydělal letos členům vedení bezmála 24 milionů korun.

Pokud bude schválena dividenda 33 korun na akcii, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 17,8 miliardy korun. Stát jako majoritní vlastník by tak získal z dividend téměř 13 miliard korun. Loni akcionáři firmy výplatu dividendy za rok 2016 ve výši 33 korun na akcii před zdaněním schválili. Po čtyři roky předtím vyplatila firma akcionářům pokaždé dividendu 40 Kč na akcii.

Ke změnám zřejmě dojde i v dozorčí radě ČEZ. Ministerstvo financí navrhuje, aby do ní byli nově zvoleni bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal a šéf sekce státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll. Otázkou zůstává, které současné členy rady Lízal s Tyllem nahradí.