Právní prostředí pro kryptoměny je v České republice příznivé, říká Radim Kozub z Blockchain Legal

Přinášíme rozhovor s Radimem Kozubem, advokátem a spoluzakladatelem advokátní kanceláře Blockchain Legal. Otázky se týkaly zhodnocení současné právní úpravy kryptoměn a blockchainu  v České republice, ICO projektů, činnosti a zaměření Blockchain Legal a dalších témat. Rozhovor je v pořadí druhým ze seriálu rozhovorů, které mají za cíl představit české společnosti a jednotlivce působící v oblasti kryptoměn či akceptující kryptoměny jako platidlo za své služby a produkty.

Kryptomonitor: V názvu vaší advokátní kanceláře máte populární slovíčko blockchain. Podle Vašeho webu nicméně nabízíte mimo právních služeb týkajících se ICT také služby v oblasti soukromí a osobních údajů, obchodního práva nebo sporů a insolvence. Jsou opravdu kryptoměny a technologie blockchainu to hlavní, na co se vaše advokátní kancelář zaměřuje nebo je váš název spíše takový PR záměr, který má přilákat více klientů?

Radim Kozub: Vše, co jste teď řekl, je pravda. Naši kancelář pojímáme jako tzv. advokátní butik. Znamená to, že máme úzkoprofilovou specializaci, což jsou kryptoměny a další způsoby využití blockchainu. Záměrně se však nejmenujeme třeba Crypto Legal, protože blockchain lze využívat k mnoha dalším účelům než jen ke kryptoměnovým transakcím, což je vlastně jedna z aplikací na blockchainu. Úzce s tím souvisí také ochrana soukromí, na kterou odkazuje i prohlášení v úvodu našich webových stránek. V této souvislosti je nyní nejpalčivější a nejaktuálnější téma obecné nařízení o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR. Ve virtuálním světě je ochrana soukromí čím dál tím důležitějším tématem.

Našim cílem je přispívat k rozvoji svobody, ochrany soukromí a decentralizovaným modelům ve virtuálním prostředí, které se pak promítají i do hmotného světa. Na druhou stranu Blockchain Legal je advokátní kancelář. Klienti tak mohou mít potřeby, které přesahují do konvenčnějších oborů, typicky korporátní struktury či spory a my jim chceme poskytnout i tuto expertízu. Není to ale tak, že bychom byli sporová nebo insolvenční kancelář, která si aktivně vytváří obchodní příležitosti ve vyhledávání jakýchkoliv sporů a jakékoliv insolvence. Spoluprací s určitým typem klientů chceme napomáhat rozvoji infrastruktury a celého odvětví spojeného s blockchainem. K tomu však musíme být schopni poskytnout současně kvalitní obchodně a občansko-právní servis. Pokud však klient potřebuje vysoce specializovanou právní službu mimo naší specializaci – např. chce získat platební licenci, zapojíme do případu odpovídající odborníky. Takovým modelem práce jsme schopni zajistit klientovi kvalitní a zároveň časově a nákladově efektivní službu.

KM: Ač se jedná o právní poradenství, mnoho otázek může obsahovat technický aspekt. Konzultujete při řešení některých problému i IT odborníky nebo se lze tzv. „obejít“ i bez jejich rad?

RK: Naší přidanou hodnotou je, že se snažíme i o pochopení technické stránky kryptoměn. Věnovat se právu v této oblasti a zároveň nerozumět podstatě procesů spojených s kryptoměnami je problém. Mimo uživatelský aspekt je zde i aspekt tvorby technologie. Jako příklad může sloužit ICO. Stručně řečeno u něj potřebuji nějaký token. Ten musí být naprogramován, je potřeba zajistit platformu pro jeho vydání, otestovat bezpečnost a provést další kroky. Na záležitostech spojených s bezpečností spolupracujeme se společností Citadelo, u otázek týkajících se vývoje softwaru pak spolupracuje s firmou Simplify, v případě daní s Simpletaxem, v účetní oblasti se společností Daně hned a dalšími subjekty. Celkově dokážeme v rámci komunity navazovat potřebné kontakty s různými subjekty, které mohou pomoci v řešení konkrétní situace.

KM: Vaše kancelář zatím funguje zhruba rok a čtvrt. Mohl byste charakterizovat vašeho typického klienta?

RK: Aktuálně to jsou těžaři, kterých je v České republice poměrně dost. Dále zástupci projektů, které usilují o crowdfunding prostřednictvím vydávání tokenů, tedy ICO projekty. V tomto případě jsou to často, narozdíl například od zahraničí, existující společnosti, které takto chtějí získat nový kapitál. Mezi klienty jsou také subjekty, které spravují investice pro jiné osoby. Takoví klienti většinou vyrostli z kryptokomunity, kde se naučili obchodovat, mají kolem sebe nějaký okruh lidí a pro ty začali zprostředkování investic dělat jako službu. Menší skupinu tvoří i lidé, kteří si kryptoměny chtějí zavést ve svém podnikání jako platební možnost.

KM: Zmínil jste ICO. Dejme tomu, že mám nový start up a měl bych zájem o ICO, kterým bych chtěl pokrýt jeho další rozvoj. Co byste mi poradil, abych udělal jako první kroky a na co především bych si měl dát pozor?

RK: Pokud se bavíme o jakémkoliv ICO, je potřeba si uvědomit, že jde o mnohonásobně složitější záležitost, než jak se na první pohled může jevit. Složitější je to jednoduše proto, že objem prodaných tokenů se nerovná počtu lidí, kteří se ICO účastní. Mnohdy jsou předjednaní velcí investoři jako například venture kapitálové fondy. Struktura investorů je v takovém případě velmi podobná té, jaká zde byla před vznikem blockchainové technologie. To znamená, že to, co jste v rámci získávání nového kapitálu dělali doposud, můžete dělat i nadále, jenom je k tomu převoditelnější, uživatelsky příznivější nástroj.

Určitě je dobré zvážit celou strukturu kampaně. I když to ode mne nebude znít vhodně, tak právní stránka je až sekundární. V prvé řadě si klient musí dobře rozmyslet, k čemu vůbec ICO realizuje, nač chce získané prostředky vydat, co s nimi chce dělat a co bude deklarovat vůči investorům. Není nic horšího, než si zkazit reputaci vybráním prostředků, aniž byste předem věděl, k čemu je chcete použít. Poté je neuváženým způsobem proinvestujete a budete doufat, že se vše vyřeší samo. To se ale nestane. Reálně se obávám, že do dvou let zde bude vlna padajících a krachujících ICO projektů, které neuvěřitelným způsobem zatíží a zhorší reputaci celého odvětví. Podobně je tomu v každém novém odvětví, kde se část účastníků z hlediska řízení rizik chová jako děti. A to proto, že doposud je před riziky chránil stát a regulátoři, kteří jim nedali důvod ani šanci, aby se v této oblasti řádně vzdělali. Teď mají možnost si hrát, a řada z nich proto nemá povědomí o rizikovosti takovýchto investic a neuvědomuje si, že statisticky z deseti startupů uspějí zhruba jeden až dva.

KM: Kdo by v této fázi měl být tím, kdo v rámci prevence zabrání vytváření a investování do rizikových projektů. Měla by to být samotná kryptokomunita třeba v rámci osvěty nebo stát v rámci regulace, případně mezinárodní organizace a nebo všichni dohromady?

RK: Jedinou efektivní a dlouhodobě fungující regulací je regulace relevantní komunitou, respektive prostřednictvím osvědčených postupů, tzv. best practices. Pravidla vznikají už nyní živelně ze zkušeností a ze snahy podpořit myšlenku blockchainového odvětví a zachovat jeho stabilitu. Taková regulace vznikne mnohem rychleji a mnohem flexibilněji, což je důležité s ohledem na rychlost vývoje oblasti kryptoměn. Co se může jevit nyní jako mimořádně podezřelé a rizikové, se může časem ukázat jako fungující věc a za dva roky se může jednat o vysoce bezpečnou investici. Na to není státní legislativa a už vůbec ne ta celoevropská schopna reagovat. Tomu se mohou dlouhodobě efektivně věnovat jen takzvané reputační autority. Příkladem z jiného oboru budiž dTest, který pracuje efektivně a zakládá si na své reputaci. Kdyby se nechal uplatit, mají zásadní problém, který si nemůžou dovolit. Nejefektivnější dlouhodobé řešení je tedy samoregulace odvětví, vytváření doporučení, konkurence reputačních a referenčních autorit.

KM: Pokud jde o regulaci na unijní úrovni, Rada EU společně s Evropským parlamentem pak minulý měsíc schválila novelu směrnice k prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu, která také souvisí s kryptoměnami. Vnímáte jí jako pozitivní krok pro kryptoprůmysl?

RK: Podle mého názoru je primární zájmem této regulace oblast daňové kontroly a nikoliv předcházení terorismu. Jsou kryptoměny, které jsou anonymní a ty nikdo nikdy nedosleduje. Pro předcházení terorismu musí být aplikovány především úplně jiné nástroje, než jsou nějaké předpisy. Zde je potřeba operativních řešení přímo v terénu. V každém případě předpisy tohoto typu nevnímám jako něco, co by dlouhodobě prospívalo prostředí kryptoměn, naopak spíše odvádějí pozornost od relevantních samoregulačních mechanismů. Ty je potřeba podporovat a vytěžovat.

KM: Speciální zákon zaměřující se pouze na kryptoměny v České republice neexistuje. Je v tuto chvíli česká legislativa dostačující, pokud jde o regulaci kryptoměn včetně ochrany investorů, daňových otázek nebo například možnosti založení si kryptoburzy? Zdejší právní prostředí týkající se kryptoměn se může na první pohled zdát jako nepříznivé.

RK: Myslím, že je tomu naopak. Máme tendenci vnímat příznivé právní prostředí jako něco, kde jsou již pravidla pevně nastavena. Je pravdou, že v takovém prostředí existuje určitá právní jistota. Je přirozené, že lidé chtějí jistotu. Na druhé straně hovoříme o exponenciální technologii, tedy o něčem, u čehož nejsme schopni dobře předvídat vývoj za 5 až 10 let. Jedná se o mohutné a živelné odvětví, které je komplexně nepodchytitelné, pokud jím nežijete od rána do večera. V rámci české právní úpravy existuje několik stanovisek České národní banky, Finančního analytického útvaru, Ministerstva financí. Máme také poměrně transparentně a liberálně nastavenou soukromo-právní úpravu a vcelku jasný daňový režim. Na této legislativní situaci není podle mého potřeba nic měnit; pochopitelně by ničemu neuškodilo např. daňové zvýhodnění crowdfundingu pro menší a střední subjekty, ale je mi milejší absence takového zvýhodnění, než riziko špatně provedené nové regulace, které v takto komplikovaném odvětví není rozhodně zanedbatelné.

Stát tedy aktuálně do regulace zasahuje jen v místech, kde existují největší rizika. Sem patří kauzy typu krádeže bitcoinů na internetovém tržišti. V takovém případě policie koná, dohledá viníka, bitcoiny zabaví a nemá s tím problém. Máme zde jistotu, že orgány činné v trestním řízení v takovém případě budou konat, přičemž nejsou invazivní, nechávají kryptoprostředí volný průběh, což je dobře. My nepotřebujeme zvláštní regulaci a předpisy jako mají ve Švýcarsku nebo na Gibraltaru, které ve finále k ničemu smysluplnému nevedou. Česká republika neumí dělat marketing své regulace, Gibraltar a Švýcarsko ano. Mě osobně to ale vůbec nevadí. Na příkladu Prahy je zjevné, že stačí jedna Paralelní Polis a marketing je tímto vyřešený. Zde se komunita sdružuje a tady řada věcí vznikne. Není potřeba mít někoho na ministerstvu financí, aby celou věc tlačil a propagoval. Správně zregulovat celé odvětví je však nemožné. Naopak samoregulace je spíše projevem denní praxe a flexibilita je její největší přidaná hodnota, jelikož dokáže rychle reagovat na prudce se vyvíjející obor.

KM: Nyní v České republice vzniká pracovní skupina pro krypto, která je určitým předstupněm samoregulace a možná se vyvine i v samotnou asociaci. Je to tedy ten správný krok?

RK: Je dobře, že probíhá i diskuze na úrovni skupiny, ale je otázka, k čemu dospěje. Kdyby dokázala prosadit příznivější režim pro odvětví, tak to pomůže. Mám ale obavu, že to může vést ke vzniku liché představy, že nejlepší bude pořádná regulace, nastavit pravidla s tím, že tyto kroky dodají kryptoměnám správnou funkčnost. Má odpověď je jednoduchá: nedodají. Buďto se z toho stane politikum nebo se naopak nebudou chtít investoři do odvětví kryptoměn vůbec pouštět. Můžeme se rychle začít brzdit a může tak docházet k odlivu byznysu. Byl bych rád, kdyby ta skupina sloužila spíše k  dialogu a třeba vydávala výkladová stanoviska. Nová legislativa není potřeba.

KM:…velká část legislativy dotýkající se kryptoměn se k nám stejně dostává z vnějšku, zejména z Bruselu.

RK: Ano, to je svým způsobem nevyhnutelná záležitost, kterou moc neovlivníme. Výhodou je, že je obvykle otázkou několika let, než se něco takto schválí a uvede do praxe. Například za dobu od založení Paralelní Polis dodnes mohla nějaká regulace existovat. Přitom ale  samotné založení a provoz Paralelní Polis silně pomáhá rozvoji infrastruktury v oblasti blockchainové techologie – a žádná nová regulace k tomu nebyla potřeba.

Radim Kozub je advokátem a spoluzakladatelem advokátní kanceláře Blockchain Legal. V advokacii působí od roku 2012. Od počátku praxe se věnoval zejména obchodně právní problematice, soudním sporům a insolvenčnímu řízení. Od roku 2014 jej začala rychle pohlcovat euforie z možného dopadu blockchainové technologie, což velmi rychle vyústilo v zaměření jeho plné pozornosti na tuto oblast i v právní praxi.

Advokátní kancelář Blockchain Legal byla založena v roce 2017 s jasným cílem: významným způsobem přispět k rozvoji svobodné a otevřené společnosti. Kancelář proto rozvíjí hodnoty osobní svobody, ochrany soukromí a decentralizace v těsném sepětí s moderními technologiemi. Za dobu své existence kancelář poskytovala poradenství desítkám klientů pohybujících se v oblasti kryptoměnové technologie.

The post Právní prostředí pro kryptoměny je v České republice příznivé, říká Radim Kozub z Blockchain Legal appeared first on Kryptomonitor.

Kryptomonitor

Kryptomonitor je informační web o kryptoměnách, který cílí nejen na investory a obchodníky s kryptoměnami, ale také zájemce z řad široké veřejnosti, kteří chtějí sledovat nejnovější vývoj v této oblasti.

Publikuje jak vlastní články, analýzy a rozhovory, tak i krátké denní zprávy, které přinášejí stručné aktuální informace o všem, co hýbe světem kryptoměn.

Více na: www.kryptomonitor.cz