Rozbřesk: Sýrie zaměstnává ropný trh, ale ne na dlouho

Na první pohled neintuitivní uvolnění napětí přinesl na ropný trh víkendový úder proti Sýrii, který byl reakcí Spojených států, Francie a Velké Británie na údajný chemický útok ve městě Dúma. Poté, co se jen v minulém týdnu zvýšila cena ropy Brent o více než 8 % až nad 72 USD/barel, vnímají totiž trhy tento raketový útok jako jednorázovou akci, tj. bez větších ambic zúčastněných zemí pouštět se do nákladného tažení proti režimu Bašára Asada, mocně podporovaného Ruskem a Íránem. A to samozřejmě tlumí napětí v celém – pro ropu klíčovém – regionu Blízkého východu.

Geopolitická prémie v cenách ropy nicméně nadále přetrvává. Napětí totiž není zřejmé pouze v Sýrii, ale také v Jemenu, kde již čtvrtý rok vedou proxy válku regionální rivalové, Saúdská Arábie a Írán. A právě na Saudskou Arábii – největšího exportéra ropy na světě – pravidelně směřují rakety ze strany jemenských povstalců podporovaných Íránem, kterých si čím dál více začíná všímat i ropný trh. Čím to? Jednak v posledních týdnech dochází k souběhu vícero konfliktů na celém Blízkém východě, ale hlavně je samotný ropný trh oproti minulým letům výrazně utaženější. Jinými slovy platí, že se trh již nemůže opřít o polštář přebytečných zásob, který by podobně jako v minulosti tlumil dopad nejrůznějších geopolitických třenic na cenu ropu.

Nic navíc nenasvědčuje tomu, že by další měsíce měly být klidnější. I když konflikt v Sýrii postupně de-eskaluje, ropný trh čeká nabitý květen, kdy bude americký prezident rozhodovat o další budoucnosti jaderné dohody s Íránem. V sázce je mnoho, každopádně s ohledem na ropný trh bude klíčové, zda Donald Trump sáhne k obnovení ekonomických sankcí na íránský režim. Poslední taková epizoda z let 2012-2015 totiž vedla k poklesu domácí produkce asi o pětinu (přibližně 800 tis. barelů denně), podobný propad platil i v případě exportů. Ačkoli by výsledný dopad mohl být nyní omezenější – odpor vůči zneplatnění dohody vyjadřuje hlasitě EU, která by se tak možná sankcí zdržela – minimálně dalším nárůstem geopolitického napětí by ropný trh tento krok významně pocítil.


TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna během včerejška následovala dění v regionu a konečně se jí podařilo úspěšně prolomit hranici 25,30 EUR/CZK, těsně pod kterou se její kurz během odpoledne stabilizoval. Koruna se tak konečně vrátila na úroveň, kde byla naposledy na začátku února. Z domácí ekonomiky se jí tentokrát nedostalo žádné podpory, ať už jde o čísla z ekonomiky nebo změny postoje ČNB, který by mohl navnadit investory k rozšiřování jejich už tak extrémních pozic v koruně. Mírný posun včera zaznamenaly i výnosy na delším konci křivky, když se desetiletý výnos dostal opět do blízkosti hranice 1,8 %.

Zahraniční forex

Dolaru včera nepomohly ani tweety prezidenta Trumpa ohledně negativního vlivu podhodnocených měn (tentokrát byl zmíněn čínský jüan a ruský rubl, ani americké maloobchodní tržby za březen. Tržby očištěné o auta a pohonné hmoty v březnu držely tempo 0,3 procenta, mírně pod odhadovanými 0,4 pct. Meziroční dynamika maloobchodu se zlepšuje a v březnu dosáhla 4,5 %, po očištění je to ale jen 3,9 pct. Nicméně tržbám pomáhají nominálně vzhůru vyšší ceny. Pokud je očistíme o stále rychlejší inflaci, dostaneme za 1. kvartál dokonce pokles tržeb. Není divu, že náš běžící odhad pro růst amerického HDP jakož i GDPNow od atlanského Fedu zůstávají na 2 % (anualizovaného) růstu.

Ve střední Evropě se daří nejen koruně, ale polskému zlotému, který těží nejen z dobrých fundamentů, ale především z faktu, že politická riziková prémie spojená s kritikou EU ohledně polské justiční reformy se zvolna rozplývá. Z tohoto důvodu budeme nuceni revidovat střednědobý výhled pro zlotý a to v pozitivním směru pro polskou měnu.


Ropa

Ropa Brent se nadále drží pod hranicí 72 USD/barel a navazuje tak na pondělní obchodování, které se neslo ve znamení snižujícího se napětí v Sýrii (více úvodník). Zcela mimo pozornost trhů zůstaly minulý týden fundamenty, když například zjevně medvědí vyznění nárůstu zásob cenu ropy nikterak neovlivnilo. Tento týden by tomu však již mohlo být jinak. Geopolitika bude sice i nadále v centru pozornosti, nicméně spíše než Sýrie se na scénu tlačí téma možných obnovení sankcí na Írán. O těch bude americký prezident rozhodovat 12. května a do té doby je zde prostor právě pro větší vliv fundamentů na cenu ropy. Zda se tak stane, napoví již dnes předběžná data o zásobách od API a hlavně zítřejší oficiální verze od EIA.