Vývoj na devizovém trhu v 15. týdnu (9.4.-13.4.2018)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Spotřebitelské ceny v březnu zpomalily na 1,7 % r/r z únorových 1,8 % r/r
EZ - Průmyslová produkce v únoru poklesla o 0,8 % m/m a vzrostla o 2,9 % r/r
PL - Polská centrální banka ponechala hlavní úrokovou sazbu na úrovni 1,50 %
US - Spotřebitelské ceny v březnu zpomalily na 1,7 % r/r z únorových 1,8 % r/r

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Ceny průmyslových výrobců (březen)
EZ - Index spotřebitelských cen (březen)
PL - Průmyslová produkce (březen)
US - Maloobchodní tržby (březen)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruna vůči euru v tomto týdnu mírně posílila a obchodování se přesunulo k úrovni 25,30 CZK/EUR.
• Na začátku tohoto týdne pokračoval příliv domácích makroekonomických statistik. Únorová obchodní bilance vykázala přebytek ve výši 18,0 mld. korun, který byl meziročně nižší o 2,9 mld. korun. Meziroční pokles vývozu (-1,2 %) a dovozu (-0,2 %) zkreslil silnější kurz koruny vůči euru. Z dalších statistik v březnu pokračoval pokles nezaměstnanosti vyjádřen podílem nezaměstnaných osob (3,5 % v březnu oproti 3,7 % v únoru). Za pozornost stál především další prudký nárůst volných pracovních pozic, kterých již bylo v březnu přes 250 tis. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že již v dubnu bude počet volných pracovních míst vyšší než počet nezaměstnaných. V žádné jiné zemi EU není situace na pracovním trhu tak napjatá, jako v ČR. Neutuchající poptávka po zaměstnancích vytváří pro letošní rok ideální předpoklad pro další silný růst mezd, který může v některých čtvrtletích dosahovat v nominálním vyjádření až dvouciferných hodnot.
• Navzdory rychlému růstu mezd se spotřebitelská inflace podruhé v řadě ocitla pod 2 %, tzn. pod inflačním cílem České národní banky (ČNB). Z únorových 1,8 % v březnu dokonce zpomalila na 1,7 %. To neznamená, že ceny v ČR nerostou. Stačí se podívat na růst cen nemovitostí, i když i ten ve 4. čtvrtletí loňského roku zpomalil. Nemovitosti však jsou součástí indexu spotřebitelských cen jen zprostředkovaně skrz tzv. imputované nájemné. Jaká je vlastně příčina zpomalení inflace? Důvod hledejme především v potravinách. Zatímco v loňském roce v některých měsících potraviny stály téměř za polovinou růstu inflace, tak v únoru jejich příspěvek do inflace nebyl ani čtvrtinový. Zpomalení cen potravin je samozřejmě evidentní i z meziročního růstu, který v březnu činil jen 1,9 %. Pomaleji potraviny rostly naposledy v listopadu 2016. Otázkou nyní je, jak moc velké riziko ve slabší inflaci spatřují centrální bankéři. To se dozvíme na květnovém zasedání ČNB, kdy bude mít ČNB k dispozici jak údaje o inflaci za duben, tak představí novou makroekonomickou prognózu, kde samozřejmě nebude chybět aktualizovaný výhled na růst spotřebitelské inflace.

Vývoj USD/CZK

• Koruna vůči americkému dolaru v tomto týdnu posílila a během středy se pohybovala pod hladinou 25,50 CZK/USD. Na měnovém páru koruny vůči dolaru jsou patrné již dva postranní trendy – ten užší v rozmezí cca 20,40 – 20,80 CZK/USD probíhá od začátku března. Druhý, širší postranní trend, který je patrný od začátku února, je lemován hladinami 20,10 – 20,90 CZK/USD.
• Americkému dolaru v tomto týdnu nepomohlo ani březnové zrychlení spotřebitelské inflace na meziročních 2,4 % a jádrové inflace na 2,1 %. Rychlejší dynamika inflace by se měla v USA udržet i v nadcházejících měsících, když důvody lze hledat jak na poptávkové straně (silná spotřeba domácností), tak na straně nabídky v podobě růstu cen ropy. Je však velmi nepravděpodobné, že by Americká centrální banka (Fed) změnila výhled na zvyšování úrokových sazeb v letošním roce. Nejpravděpodobnějším scénářem i nadále zůstává ještě dvojí zvýšení sazeb v letošním roce v souhrnu o 0,50procentního bodu.
• Dolaru v tomto týdnu neprospívalo ani zvýšení geopolitického napětí na Blízkém východě a v Jihočínském moři. Výraznější ztráty než vůči koruně, respektive euru, si však dolar připsal k tzv. komoditním měnám jako australský či kanadský dolar.

Vývoj PLN/CZK

• Koruna vůči polskému zlotému v tomto týdnu dále pozvolna oslabovala a obchodování se ve druhé polovině týdne přesunulo nad hladinu 6,05 CZK/PLN.
• Klíčovou makroekonomickou událostí v Polsku bylo v tomto týdnu středeční zasedání tamní centrální banky (NBP). Slabší dynamika inflace, výrazně pod prognózou NBP a ještě výrazněji pod jejím inflačním cílem (2,5 %), na začátku letošního roku (v březnu dokonce jen 1,3 %) dost jednoznačně naznačila, jak bude asi dubnové zasedání NBP probíhat. A to se výsledně potvrdilo. Zatímco v březnu byla ještě určitá možnost, že NBP v závěru letošního roku zvýší úrokové sazby, tak po dubnovém zasedání NBP je jasné, že pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb letos poklesla na nulu. Zároveň se zvýšila i pravděpodobnost toho, že úrokové sazby zůstanou beze změny i v roce 2019, alespoň tak o tom mluvil guvernér NBP A. Glapiński.
• Pokud pomineme inflaci, tak hospodářská situace v Polsku je přitom v jiných ohledech velmi pozitivní. Tamní ekonomika velmi solidně roste, zvyšuje se zaměstnanost i mzdy, klesá nezaměstnanost a od konce loňského roku k růstu ekonomiky i výrazněji přispívají investice. Hlavním zdrojem růstu polské ekonomiky však zůstává a v letošním roce i zůstane spotřeba domácností.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru v tomto týdnu posilovalo euro vůči americkému dolaru. Obchodování se vrátilo nad hladinu 1,23 USD/EUR, když se ve středu ráno dokonce přiblížilo hladině 1,24 USD/EUR. V každém případě se z několikatýdenního nadhledu na eurodolaru i nadále kurz pohybuje v postranním trendu, který je vymezen úrovněmi 1,21/22 – 1,26 USD/EUR.
• Ve čtvrtek byl zveřejněn zápis z březnového zasedání Evropské centrální banky (ECB), ze kterého šlo vyčíst obavy centrálních bankéřů z možné další eskalace omezení mezinárodního obchodu, primárně ve vztahu EU a USA. Znepokojení vyjádřili centrální bankéři i nad silnějším kurzem eura, který může zpomalit inflaci a hospodářský růst v eurozóně. Inflace zůstává v eurozóně i nadále pod 2 % cílem ECB a ani v nejbližších letech ECB neočekává, že by se měla inflace stabilně pohybovat kolem 2 %. Ukončení programu QE na konci letošního roku je však i nadále velmi pravděpodobné a zvýšení úrokových sazeb v roce 2019 rovněž.
• Kromě zápisu ze zasedání ECB byly v tomto týdnu zveřejněny i zajímavé statistiky z eurozóny. Ceny nemovitostí v eurozóně v závěru loňského roku zrychlily na 4,2 %, když růst cen nemovitostí zůstává v rámci eurozóny značně nerovnoměrný. Zatímco v Itálii ceny opět poklesly, tak v Irsku a v Portugalsku rostly dvouciferným tempem. Otázkou je, zda si zmíněné země aktuálně nezadělávají na další krizi. Další zajímavou statistiku, konkrétně o vývoji hodinových nákladů páce za loňský rok zveřejnil Eurostat. V eurozóně činily loni v průměru hodinové náklady práce 30,3 euro. V tomto směru se náklady na práci ve středoevropském regionu v eurech i nadále pohybují zhruba na třetině průměru eurozóny, a to navzdory loňskému dvoucifernému růstu nákladů v ČR (11,3 %), v Maďarsku (10 %) a téměř i v Polsku (8,7 %).