ČR - notifikace deficitu a dluhu vládních institucí za rok 2017
Meziroční nárůst přebytku salda hospodaření dosáhl 46,0 mld. Kč. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí poprvé ve sledované časové řadě dosáhlo přebytku
(+30,1 mld. Kč), při meziroční změně +50,1 mld. Kč. Přebytek místních vládních institucí meziročně klesl o 7,2 mld. na 42,4 mld. Kč. O bezmála 3,2 mld. na 8,0 mld. Kč vzrostl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven).
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2017 meziročně o 6,5 %. K růstu nejvíce přispěly rostoucí příjmy ze sociálních příspěvků (8,0 %), důchodových daní (7,9 %) a daní z výroby a dovozu (7,3 %). Pokles byl na příjmové straně naopak zaznamenán v položkách prvotních důchodů (-18,1 %), zejména u dividend a úroků, a kapitálových transferů (-2,0 %).
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly o 4,2 %. Nejvyššího meziročního růstu dosáhly výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (10,7 %) a náhrady zaměstnancům (10,2 %). Na výdajové straně byl naopak zaznamenán pokles v položce výdajových kapitálových transferů
(-23,7 %) a prvotních důchodů (-14,3 %), zejména v souvislosti s klesajícím objemem úroků z dluhu vládních institucí.
V důsledku metodické změny v zachycení příjmů z prodeje licencí LTE a UMTS došlo k revizi sald hospodaření v předchozích letech. V souladu s metodickým pokynem Eurostatu
z roku 2017 bylo zachycení celkového příjmu v roce prodeje licence nahrazeno rovnoměrnou alokací příjmu po celou dobu jejího udělení. Vliv této úpravy na saldo hospodaření v letech 2014 až 2016 ilustruje následující tabulka:
Vliv metodické změny v zachycení příjmů z prodeje licencí, 2014-2016
|
Jednotka
|
|||
vliv na saldo hospodaření
|
mil. Kč
|
-7 498
|
1 032
|
-1 462
|
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2017 dosáhla úrovně 34,60 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 2,17 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl zejména rostoucí nominální HDP (2,05 p. b.), pokles nominální výše dluhu o 5,7 mld. Kč přispěl 0,12 p. b. Ve struktuře dluhu byl zaznamenán nárůst krátkodobých dluhových cenných papírů (+39,4 mld. Kč), objem dlouhodobých dluhových cenných papírů naopak poklesl o 30,1 mld. Kč, nadále však s podílem 89,1 % představuje dominantní komponentu celkového dluhu vládních institucí. Objem přijatých úvěrů poklesl o 12,4 mld. Kč, objem přijatých vkladů o 2,6 mld. Kč.
Ukazatele uvedené v tabulce byly zaslány 30. března 2018 Eurostatu.
_________________________________________
Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií by výše deficitu neměla překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 03. 10. 2018
Přílohy
-
Příloha:
-
Tiskové sdělení: Nezaměstnanost zůstala na 2,4 %, hospodaření vládních institucí skončilo v přebytku
4. 4. 2018
Saldo hospodaření v přebytku, meziroční pokles zadlužení
Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí – 2017
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok
2017 přebytkem ve výši
80,6 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 1,59 % HDP.
Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2017 úrovně 34,60 % HDP,
při meziročním poklesu o 2,17 procentního bodu (p. b.). Uvedené fiskální údaje
sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly
zaslány Evropské komisi v rámci prvních notifikací v roce 2018.
Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2014-2017
|
Jednotka |
||||
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
-90 561 |
-27 929 |
34 642 |
80 621 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
1 819 098 |
1 836 255 |
1 754 883 |
1 749 141 |
Hrubý domácí produkt (HDP), běžné ceny |
mil. Kč |
4 313 789 |
4 595 783 |
4 773 240 |
5 055 029 |
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP |
% |
-2,10 |
-0,61 |
0,73 |
1,59 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP |
% |
42,17 |
39,96 |
36,77 |
34,60 |
Meziroční nárůst přebytku
salda hospodaření dosáhl 46,0 mld. Kč. Saldo hospodaření ústředních vládních
institucí poprvé ve sledované časové řadě dosáhlo přebytku
(+30,1 mld. Kč), při meziroční změně +50,1 mld. Kč. Přebytek místních vládních
institucí meziročně klesl o 7,2 mld. na 42,4 mld. Kč. O bezmála 3,2 mld. na 8,0
mld. Kč vzrostl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního
zabezpečení (zdravotních pojišťoven).
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2017 meziročně o 6,5 %. K růstu nejvíce přispěly rostoucí příjmy ze sociálních příspěvků (8,0 %), důchodových daní (7,9 %) a daní z výroby a dovozu (7,3 %). Pokles byl na příjmové straně naopak zaznamenán v položkách prvotních důchodů (-18,1 %), zejména u dividend a úroků, a kapitálových transferů (-2,0 %).
Celkové výdaje sektoru
vládních institucí meziročně vzrostly o 4,2 %. Nejvyššího meziročního růstu
dosáhly výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (10,7 %) a náhrady zaměstnancům (10,2
%). Na výdajové straně byl naopak zaznamenán pokles v položce výdajových
kapitálových transferů
(-23,7 %) a prvotních důchodů (-14,3 %), zejména v souvislosti
s klesajícím objemem úroků z dluhu vládních institucí.
V důsledku metodické
změny v zachycení příjmů z prodeje licencí LTE a UMTS došlo k revizi
sald hospodaření v předchozích letech. V souladu s metodickým
pokynem Eurostatu
z roku 2017 bylo zachycení celkového příjmu v roce prodeje licence
nahrazeno rovnoměrnou alokací příjmu po celou dobu jejího udělení. Vliv této
úpravy na saldo hospodaření v letech 2014 až 2016 ilustruje následující
tabulka:
Vliv metodické změny v zachycení příjmů z prodeje licencí, 2014-2016
|
Jednotka |
|||
vliv na saldo hospodaření |
mil. Kč |
-7 498 |
1 032 |
-1 462 |
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2017 dosáhla úrovně 34,60 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 2,17 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl zejména rostoucí nominální HDP (2,05 p. b.), pokles nominální výše dluhu o 5,7 mld. Kč přispěl 0,12 p. b. Ve struktuře dluhu byl zaznamenán nárůst krátkodobých dluhových cenných papírů (+39,4 mld. Kč), objem dlouhodobých dluhových cenných papírů naopak poklesl o 30,1 mld. Kč, nadále však s podílem 89,1 % představuje dominantní komponentu celkového dluhu vládních institucí. Objem přijatých úvěrů poklesl o 12,4 mld. Kč, objem přijatých vkladů o 2,6 mld. Kč.
Ukazatele uvedené v tabulce byly zaslány 30. března 2018 Eurostatu.
Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií by výše deficitu neměla překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: |
Ing. Václav Rybáček, ředitel odboru vládních a finančních účtů, Ph.D., tel.: 274052596, e-mail: vaclav.rybacek@czso.cz |
Kontaktní osoba: |
Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
|
Termín zveřejnění další RI: |
03. 10. 2018 |
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz