Otřes nadvlády dolaru? Euro je pro centrální banky opět sexy

V oblasti devizových rezerv má dlouhodobou nadvládu americký dolar. V poslední době jsme však po necelých deseti letech svědky toho, jak se apetit světových centrálních bank obrací směrem k euru. Ptáte se proč?

Nutno podotknout, že ona dolarová nadvláda zůstává v oblasti světových devizových rezerv centrálních bank dosahujících 11,3 bilionu dolarů zatím nenarušena. Ve prospěch zvýšení celkového podílu společné evropské měny však postupně vyznívá čím dál tím více faktorů – od sílícího protekcionismu Spojených států a náklonosti americké vlády k slabšímu dolaru přes obnovu ekonomiky eurozóny až po vidinu brzkého utahování měnové politiky Evropské centrální banky spojenou s vidinou růstu výnosů.

Ať už jde tedy o formu zajištění proti Trumpově obchodní politice či o krok v rámci diverzifikace, někteří stratégové věří, že podíl eura na devizových rezervách centrálních bank dále poroste.

„Mnoho zemí se obrací k Evropě jako k nadějnému obchodnímu partnerovi,“ řekl pro agenturu Bloomberg Jens Nordvig, který dlouhodobě patří k top měnovým stratégům na Wall Street. „A není šíleností si myslet, že ten samý proces se bude odehrávat i v oblasti kapitálových trhů a alokace rezerv. Situace je taková, že aktuální postoj Spojených států dolaru na atraktivitě nikterak nepřidává,“ dodal.

Podle Nordviga by tak během příštích dvou let mohl do společné evropské měny připlout kapitál o hodnotě zhruba půl bilionu dolarů. Taková částka by pak odpovídala zvýšení podílu eura na světových devizových rezervách centrálních bank na 25 %. Pro srovnání, dle dat agentury Bloomberg dosahuje aktuální podíl zhruba 20 %, u dolaru pak cca 64 %. Zbytek spadá pod ostatní měny, jako například britskou libru, japonský jen či kanadský dolar (viz tabulka).

Na druhou stranu jsou tu i jisté překážky, které by poptávku ze strany centrálních bank mohly zbrzdit. Jde například o nárůst populismu napříč Evropou, který je spojený především s euroskepticismem. Podle Nordviga však v posledních deseti letech došlo k natolik velkému osekání podílu eura (např. v souvislosti s evropskou dluhovou krizí či poklesem evropských sazeb do záporu), že bude stačit jen málo z výše zmiňovaných důvodů, aby došlo k opravdu citelné obnově. Zájem by přitom měl pramenit především od rozvojových zemí, exportérů ropy či od zemí, které se silně zaměřují na mezinárodní obchod, jako například Čína, jejíž zobchodovaný objem zboží a služeb s Evropou za poslední dekádu (k roku 2016) vzrostl o téměř 75 %.

To vše je ale běh na dlouho trať. Pokud se zaměříme na aktuální vývoj, včera jsme byli svědky zvratu, a to ve prospěch dolaru. Nervozita kolem hrozby vypuknutí světové obchodní války sice polevila, stále však zcela nevymizela – Bílý dům uvedl, že Donald Trump v úterý hovořil s francouzským prezidentem Macronem a německou kancléřkou Merkelovou, přičemž tématem rozhovoru byly prý obchodní praktiky s Čínou. Včerejším katem evropské měny se ale staly dva jiné fundamenty, a to další zhoršení ekonomické nálady v eurozóně a pro trhy nelíbivé komentáře několika představitelů ECB.

Celková nálada napříč Evropou se v březnu propadla již třetí měsíc v kuse, a to hned na své minimum za poslední půlrok. Souhrnný index zveřejněný Evropskou komisí ukázal zhoršení v segmentu maloobchodu, služeb i průmyslu, v lepších číslech naopak skončilo stavebnictví. Z hlediska hodnocení jednotlivých respondentů bylo negativně poukazováno především na současné podnikatelské podmínky, nezaměstnanost a na očekávané zakázky.

Jako další se na euru podepsal výrok člena výkonné rady ECB a guvernéra finské centrální banky Erkkiho Liikanena. Ten v rozhovoru pro server CNBC řekl, že možnost prodloužení programu kvantitativního uvolňování je stále ve hře. Ti, kteří tak počítají s jeho definitivním ukončením, například k září 2018, jak již ECB dříve odhadla, se mohou mýlit. Evropská měnová politika se odvíjí od toho, jaká přichází data, uvedl Liikanen. Proto zůstáváme ve své komunikaci opatrní, dodal.

Vedle Liikanena pak promluvil další představitel ECB, a to Vitas Vasiliauskas. Ten řekl, že banka bude v červnu pravděpodobně vést „hlubokou diskuzi“ o možných změnách své politiky. Výčet nakonec uzavírá Ewald Nowotny, který poukázal na možnost redukce programu QE v září – nezmínil však jeho kompletní ukončení.

Dolar během včerejšího odpoledne a večera nakonec část zisků umazal. Aktuálně se tak obchoduje kolem 1,240 EURUSD. Co se týče dat, z Evropy dnes nepřijdou žádná klíčová, z USA se dočkáme například anualizovaného HDP za 4Q 2017 či jádrového indexu výdajů na spotřebu rovněž za poslední čtvrtletí minulého roku. Během dnešního dne by se kurz eurodolaru měl pohybovat v rozmezí 1,235-1,242 EURUSD.*

Koruna má za sebou mírné oslabení nad hranici 25,45 za euro. Na domácí měně se začíná pomalu podepisovat upravování pozic před čtvrtečním zasedáním České národní banky, včera pak zapůsobil i výprodej eura spojený s již zmiňovanými daty a komentářem představitele ECB.

Pokud se zaměříme na čtvrteční zasedání, nečekáme, že by ČNB přikročila ke zvýšení sazeb. Její komentář by naopak měl vyznít holubičím tónem s důrazem na protiinflační rizika prognózy – koruna by tak ve výsledku mohla pod vahou nikterak nepodpořené vidiny zvyšování sazeb klidně i oslabit.

Z hlediska příštích měsíců, pokud bude expanze domácí ekonomiky nadále pokračovat a zpevnění koruny bude slabší, než jak předpokládá prognóza centrální banky, vznikl by pro Rusnoka a spol. prostor pro další letošní zvýšení sazeb, se kterým aktuální odhad ČNB nepracuje. Ve druhé polovině roku by tento scénář mohla navíc umocnit sama ECB a očekávané utahování její měnové politiky, se kterým bude pravděpodobně spojen odliv kapitálu z ČR do Evropy, a tedy i možné oslabení koruny.

Aktuálně se česká měna obchoduje na 25,47 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,43 až 25,50 EURCZK, ve dvojici s dolarem pak od 20,46 až 20,67 USDCZK.*

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.