Trump, Fed, ECB? Fondy opět hojně skupují eura

Začátek týdne patřil euru. Společná evropská měna se ve dvojici s dolarem posunula zpět nad hranici 1,230 EURUSD. Co stojí za tímto pohybem? Z velké části jde pravděpodobně o fondy, které před zasedáním americké centrální banky navyšují své čisté eurové sázky.

Podle dat agentury Reuters vzrostly čisté sázky hedgeových fondů (k pátku 16. března) na posílení eura opět na hodnotu bezmála 23 miliard dolarů. Podobný posun byl pozorován i v případě čistých nekomerčních sázek na futures evropské měny, které se po 10% nárůstu na 146 380 dostaly na svůj dosavadní rekord (viz graf).

Proč fondy sází na euro? Vysvětlení může spočívat například v nejistotě kolem obchodní politiky Spojených států. Poté, co prezident Trump podepsal dekret o zavedení cla na dovoz hliníku a oceli, se začíná spekulovat o dalších možnostech expanze amerického protekcionismu. Vedle eurozóny se do hry, byť na základě informací od neveřejných zdrojů, dostává i Čína, v jejímž případě by „Trumpův merkantilismus“ mohl zasáhnout dovoz produktů z oblasti technologií a telekomunikací.

Dalším důvodem může být středeční zasedání Federálního rezervního systému, kde na tiskové konferenci při této události poprvé jako guvernér vystoupí Jerome Powell. Tomu se již dříve podařilo trhy „vyprovokovat“ k očekávání mnohem rychlejšího zvyšování úrokových sazeb, nikde však není dáno, že hlas jednoho ovlivní hlas zbytku, což obzvláště platí u členů měnového výboru (FOMC).

Aktuální prognóza Fedu pro letošek pracuje s celkem třemi koly úrokových hiků (medián tzv. dot plot grafu, zelená křivka). S tím počítá i většina trhu – overnight indexed swap, tzv. sazba OIS, k poslednímu zasedání Fedu v roce 2018 ukazuje posun o 84 bazických bodů, což odpovídá cca 3,4 kolům navyšování (fialová křivka), podobně jsou na tom i Fed Fund futures (bílá křivka). Oproti tomu stojí někteří investoři sázející na celkem čtyři kola navyšování (posun mediánu ze tří na čtyři), jejichž argumentem může být solidní ekonomický růst, robustní stav amerického trhu práce a tranzitorní fundamenty ovlivňující nedosažení inflace na inflačním cíli.

Investoři se tak ve středu spíše než na rozhodnutí o sazbách – naprostá většina sází na jejich zvýšení o 25 bazických bodů do pásma 1,5-1,75 % – budou soustředit na doprovodný komentář a aktualizovanou prognózu, včetně mediánu odhadu sazeb, a to jak v souvislosti s vývojem ekonomiky, tak i s dopady daňové reformy a děním kolem zavádění dovozních cel. My očekáváme, že medián letošních hiků prozatím setrvá na úrovni tří kol. Na druhou stranu by se ale mělo ukázat, že tuto vidinu podporuje více členů FOMC, než tomu bylo v prosinci 2017, což implikuje možnou změnu úrokové prognózy během zbytku roku.

Před středečním zasedáním proto můžeme očekávat zvýšenou volatilitu dolaru spojenou primárně s Fedem. Do hry ale mohou vstoupit i případné komentáře ze summitu skupiny G20, který od pondělí do dneška probíhá v argentinském Buenos Aires a kde je jedním z ústředních témat obchod, a s tím tedy i poslední americká opatření. Stejně tak bude v hledáčku i jakýkoliv komentář ze strany Donalda Trumpa týkající se cel.

Vedle nervozity před Fedem k oslabení dolaru přispělo i dění v Evropské centrální bance. Agentura Reuters na základě informací od neveřejných zdrojů uvedla, že v rámci ECB se debata postupně stačí na výhled vývoje úrokových sazeb. Dostáváme se tak do situace, kdy i ti členové Rady guvernérů spadající do tábora holubic začínají akceptovat, že program kvantitativního uvolňování by měl skončit ještě letos. Dle zdrojů by k prvnímu zvýšení evropských sazeb mohlo dojít zhruba v polovině roku 2019, přičemž aktuálně se debatuje především, o kolik bodů by měly být navýšeny.

Dolar vůči euru včera oslabil o zhruba 0,4 %. Z hlediska evropských či amerických dat nepřišlo nic, co by vývoj kurzu jakkoliv výrazně ovlivnilo. Aktuálně se americká měna obchoduje na 1,234 EURUSD. Během dnešního dne by se kurz měl pohybovat v rozmezí 1,228-1,234 EURUSD.*

Koruna se na začátku nového týdne poměrně stabilně držela kolem hranice 25,42 za euro. Domácí měnu nikterak nerozhodila například expirace státních dluhopisů v hodnotě 50 miliard korun ani pozvolna nastupující nervozita kolem amerického Fedu.

Kalendář domácích dat je pro tento týden prázdný, jen ve čtvrtek začíná informační karanténa členů bankovní rady České národní banky. Do té doby se tak můžeme dočkat dalších případných komentářů k vývoji české ekonomiky/koruny/sazeb – nečekáme však cokoliv odlišného od toho, co již v minulém týdnu zaznělo například od guvernéra Rusnoka či od Oldřicha Dědka.

Aktuálně se koruna obchoduje na 25,41 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,39 až 25,46 EURCZK, ve dvojici s dolarem pak od 20,53 až 20,76 USDCZK.*

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.