Příběh kryptonároda: Jak se Švýcarsko znovu našlo

Když je jasno, je západ slunce nad jezerem Zug úchvatný. Zasněžené hory se tyčí v oranžové záři a odrážejí se na hladině jezera pod nimi. „Zug je náš duchovní domov,“ říká Jeremy Epstein z Washingtonu DC, který zrovna prováděl 40 cizinců po malém městečku jižně od Curychu. Ti sem ale nepřijeli za západem slunce, ale aby zažili, jak se z města Zug stalo Crypto Valley – domov firem, které se zabývají kryptoměnami, a s nimi spojenými aktivitami.

Země by měla usilovat o to stát se kryptonárodem, vyjádřil se v lednu ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann. A Zug má nasměřováno k tomu stát se hlavním městem tohoto národa. Asi čtvrtina loňských celosvětových ICO (primárních veřejných nabídek digitálních mincí) proběhla podle poradensko-auditorské firmy PwC právě ve Švýcarsku. A čtyři z deseti největších ICO přímo v Zugu.

Za tímto účelem udržuje Švýcarsko volnější pravidla krypto-byznysu. A to i přes to, že ostatní státy přitvrzují. Rozvíjí se průmysl ukládání kryptoaktiv, jako hard disky, na které se offline ukládají šifrovací klíče na chladných, suchých, tajných místech a s týmem schopným rychlé reakce. A které místo je k tomu lepší než bývalý vojenský bunkr ve švýcarských Alpách?

Náklonnost ke kryptoměnám je v Zugu evidentní na každém kroku. Nálepka „Přijímáme Bitcoin“ zdobí několik obchodů, vinařství i městskou radnici. Zug se v roce 2016 stal prvním místem na světě, kde přijímají bitcoin i ve veřejných službách. Obyvatelé dokonce mohou získat i digitální identitu založenou na blockchainové technologii.

Daně jsou v této bývalé rybářské vesnici již dlouhodobě nízké. Po druhé světové válce snížil Zug sazbu podnikové daně na 8,5 % a dnes je tato míra na stále konkurenceschopných 14,6 % oproti 21% sazbě v Curychu.

Efekt sněhové koule

Zug začal psát kryptokapitolu svých dějin už v roce 2013, když zde založila své sídlo nezisková organizace Ethereum Foundation, která podporovala rozvoj stejnojmenné blockchainové digitální měny. Následovalo mnoho dalších firem. A nyní, když už jich tu je na 150, jsou místní daňové úřady odborníky, stejně jako účetní i právníci.

„Přistály jak létající talíře,“ řekl starosta Dolfi Müller. Nejdříve si nebyl jist, zda tito vetřelci budou vůbec městu prospívat, ale „zvědavost a otevřenost světu nám v minulosti přinesla nejvíce bohatství“.

Švýcarská decentralizovaná vláda, přímá demokracie a libertariánské dějiny – to vše bylo pro úspěch Zugu důležité. To tvoří zásadní rozdíl oproti konkurenčním centrům Hong Kongu a Singapuru, a to je to, co se líbí fanouškům blockchainové technologie, na které stojí většina kryptoměn. Své výhody to má i pro kryptopodnikatele. Federální vláda obecně přistupuje k regulaci laxně, a obzvláště pak k novým technologiím. Kantony mají široké pole působnosti, jak s firmami jednat. A fintech licence, která by měla být dostupná příští rok, by měla život fintech start-upům ještě zjednodušit.

Posledním esem v rukávu je reputace bezpečnosti, a to i ze strany vlády. „Můžete mít všechny opancéřované zdi světa, ale pokud máte sejf v Číně nebo Singapuru a vláda řekne „Zabavuji vám vaše aktiva“, nic s tím neuděláte,“ vyjádřil se Niklas Nikolajsen z Bitcoin Suisse, poskytovatele finančních služeb. „A to by se ve Švýcarsku nikdy nestalo.“

Jinde regulátoři vnímají, že je jejich povinností chránit spotřebitele před novými pochybnými kryptoměnami. Ale Švýcarsko zvolilo přátelštější přístup. „Naši spotřebitelé by měli mít svobodu investovat do exotických nástrojů, i těch hazardních,“ vyjádřil se jeden z úředníků. Jörg Gasser, státní tajemník pro mezinárodní finance, nepochybuje, že pokud vůbec bitcoinová bublina praskne, budou chtít investoři větší regulaci. Ale, říká, sektor nesmí být uregulován k smrti.

To neznamená, že projde cokoliv. Jeho prioritou, dodává Gasser, je ochránit integritu Švýcarska jako finančního centra. Národní regulátor FINMA vyšetřuje několik ICO kvůli možným porušením pravidel, včetně praní špinavých peněz. 16. února vydal doporučení jak aplikovat existující tržní legislativu a varoval, že některé kryptoměny by měly být považovány za cenné papíry a podléhat tak přísnějším pravidlům. Svolala se pracovní skupina, která se zabývala tím, která pravidla, pokud vůbec nějaká, by se měla uplatnit na ICO. Cílem je zvýšit právní jistotu a zaručit, slovy Státního sekretariátu pro mezinárodní finance, že „Švýcarsko zůstane v této oblasti atraktivní lokalitou.“

Zdroj: The Economist