Jak se vypořádat s tím, že nás západní Evropa „kolonizuje“?

Thomas Piketty se již nějakou dobu řadí mezi hvězdné světové ekonomy a nebojí se pouštět do kontroverzních témat. Před nedávnem se například vyjádřil v tom smyslu, že země východní Evropy jsou vlastněny bohatšími státy ze Západu, a to u nich vede k rostoucí oblibě populistických stran. Leonid Bershidsky ovšem na stránkách Bloombergu tvrdí, že Pikettyho pohled nemá pevnou oporu ve faktech. Nicméně realita je v určitém smyslu ještě horší.

Piketty na stránkách Le Monde psal, že země jako Česká republika, Polsko, Maďarsko či Slovensko sice dostávají podporu ze strany EU, ale zároveň z nich na Západ proudí velký objem peněz ve formě dividend a kapitálových příjmů.

Bershidsky ale poukazuje na novou analýzu maďarského ekonoma Zsolta Darvase pracujícího pro bruselský think tank Bruegel. Analýza upozorňuje na to, že konvergenční programy jsou svou podstatou něco úplně jiného než přímé zahraniční investice, u kterých investoři právem očekávají odpovídající návratnost. To, že jde o porovnávání jablek a hrušek, Darvas demonstruje například na tom, že peníze z fondů EU také neporovnáváme se zisky, které třeba v Maďarsku generují pobočky japonských či jihokorejských společností.

Darvas také tvrdí, že zahraniční investice byly klíčem pro ekonomický rozvoj regionu střední a východní Evropy. Zahraniční společnosti v těchto ekonomikách podle něho také nedrží mzdy dole tak, jak se někdy tvrdí, ale „většinou platí více než místní firmy a jejich zaměstnanci mají obvykle více práv“. Ekonom ale také poukazuje na to, že třeba v České republice bylo mezi lety 2000–2017 z každých 50 firem, které obdržely dotaci, 39 zahraničních. Podle Darvase je to důkaz toho, že Češi si jsou vědomi významu zahraničních investic. Nicméně Bershidsky se ptá, zda už to není slepota a zda jsme se nedostali do bodu, kdy již zahraniční investice více škodí, než aby prospívaly.

Bershidsky také poukazuje na to, že „kromě Slovenska a České republiky se východoevropské země při výběru daní tolik nespoléhají na zdanění zisků jako jiné vyspělé země“. A i v ČR a na Slovensku je zřejmá větší váha spotřebních daní – viz následující graf, který ukazuje váhu daní ze zisků, příjmů a spotřebních daní na celkových daňových výnosech. Když tak Piketty hovoří o velkém odlivu dividend a kapitálových příjmů z východní Evropy, je dobré mít na paměti, že částečně je to způsobeno nízkým zdaněním korporátních zisků v těchto ekonomikách.

Podle Bershidskyho by tak bylo namístě porovnat objem peněz proudící do našeho regionu z EU s rozdílem v daních, které tu západní korporace platí a které by platily doma. „Tento odhad je složitější a výsledné číslo by pravděpodobně bylo nižší než objem peněz z EU,“ píše Bershidsky. A dodává, že „východoevropské země by měly být agresivnější při zdanění zahraničních firem, na kterých jsou dnes již závislé. Ony své investice nestáhnou, protože ve mzdách je rozdíl mezi východní a západní Evropou stále velký. A možná by investovaly více do oblastí s vyšší přidanou hodnotou.“

Zdroj: Bloomberg