Jak se také dělá předvolební agitace

V době, kdy do otevření volebních místností zbývají již jen necelé tři týdny, v době kdy finišují jednotlivé strany a straničky se svou předvolební agitací a pravidelně obsazují náměstí a volná prostranství našich českých a moravských měst, městeček, vesniček a vísek, jsem byl svědky kuriózní situace. Každá strana má svůj vlastní ideální recept, jak získat co nejvíce voličstva. Představitelé a potenciální poslanci (čili parlamentní zasedači, vysedávači a spáči aj.) se snaží zaujmout svým originálním způsobem. Někteří otravují voliče svou novou knihou a pro lepší prodejnost přikládají ke každému výtisku svůj podpis, někteří se pravidelně účastní běžeckých disciplín v duchu čím delší tím lepší (nutno podotknout že první způsob je méně namahavý, ovšem je i účinnější ?). Někteří, ve snaze se přiblížit obyčejným občanům, objíždějí republiku v různých dopravních prostředcích například vlakem, i když jím normálně nejezdí, autobusem (autobus Zdeněk vystřídal v minulosti osvědčeného Zemáka) nebo autem. Viděl jsem na vlastní oči, jak si takovou agitaci představují komunisté. V bílé felícii s logem na dveřích projížděl Prahou jeden z jejich členů a tlampačem vyřvával po okolí volební program své strany.

Ještě kurióznější byl však byl můj včerejší zážitek, který se mi vryl do paměti a jež mě přinutil vzít do ruky pero a napsat tyto řádky. Na ulici Milady Horákové poblíž metra Hradčanská, jsem byl svědkem jak si předvolební agitaci představují zástupci ODA. Tři postarší pánové zhruba ve věku 55-60 let věšeli jeden ze svých propagačních letáků na sloup veřejného osvětlení. Na tom by asi nebylo nic tak zvláštního, nicméně tito pánové oblečeni do džínsových kalhot, šusťákových bund a na hlavách retro čepice alá 80.léta vypadali jako představitelé známého animovaného seriálu A JE TO. Nejen jejich ústroj, ale i činnost, kterou provozovali nebyla nepodobná oněm zmíněným animovaným kutilům a vzbuzovala přinejmenším úsměv na rtech. Nejprve se zdálo, že jejich snaha o připevnění volebního plakátu bude marná. Zmiňovaný plakát byl nalepen, jistě velmi pečlivě, na kus lepenky, z které čouhali z obou stran dráty. Tímto způsobem se totiž pánové pokoušeli připevnit plakát – lepenku ke sloupu. “Ajeťáci” s velkým úsilím nakonec plakát- lepenku připevnili, i když ji mírně zdeformovali. Když pak své dílo (zkázy) dokonali, poodstoupili od sloupu a chvíli mlčky pozorovali právě vytvořenou nádheru. Po předlouhých dvaceti vteřinách se k sobě pootočili a svůj výsledek zhodnotili. Všichni tři měli úsměv na rtech, byli spokojeni, chybělo jen ono slavné “ajeťácké” oslavné gesto. Po chvíli diskusi ukončili, sebrali na zemi se povalující se zbytek upevňovacího drátu a nadšeni, vydali se směrem k metru. Celou scénu sem se zájmem sledoval, připomínala mi totiž některý z ranějších Formanových filmů. Vidět ty tři kutily-amatéry Forman, určitě by s nimi natočil film.

Když jsem přišel k onomu kusu papíru a konečně zjistil, že jde opravdu o předvolební plakát, měl jsem možnost si přečíst heslo: Chceme zrušit nákup stíhaček. Musím říci, že kdybych neviděl ty tři komické postavičky v akci, nikdy bych si toho plakátu nevšiml a program této strany bych dodnes neznal. Díky tomu však program či alespoň jedno závažné téma znám a ačkoliv s ním poměrně souhlasím, stoprocentně vím, že tuto stranu volit rozhodně nebudu. Leda, že by to byly volby do zastupitelstva města Kocourkova.