Eurozóně se na konci roku daří, táhne ji Německo (Ranní zpráva z finančního trhu)

Ekonomika v eurozóně pokračuje v expanzi. To dnes ukáže jak statistika průmyslové výroby v eurozóně, tak i předběžný odhad německého HDP za celý rok 2017. V Česku statistika tržeb z listopadu potvrdí, že spotřebitelé se nebojí před vánocemi utrácet. 

Ekonomická data vydaná tento týden potvrzují dobrou kondici evropské ekonomiky na konci loňského roku. Průmyslová produkce v eurozóně v listopadu vzroste o 1 % meziměsíčně, především díky silnému růstu v Německu. V celém posledním čtvrtletí očekáváme růst průmyslové výroby 0,7 % q/q, silné prosincové PMI z výroby naznačuje, že konečné číslo by mohlo být ještě vyšší.

Zápis s prosincového jednání ECB se nebude příliš lišit od vyjádření guvernéra M. Draghiho po zasedání. Trh bude sledovat názor Rady guvernérů na celkovou ekonomickou situaci v eurozóně. Jádrová inflace podle odhadu ECB dosáhne v roce 2020 1,8 %, což odpovídá jejímu průměru z let 1999-2008. Problémem zůstávají nízké mzdové tlaky na inflaci, přestože ECB očekává uzavření mezery výstupu letos, výhled na růst mezd se snížil.

První odhad naznačí, že si německá ekonomika za loňský rok připsala 2,3 % y/y a rostla tak nejrychleji od roku 2011. Přebytek rozpočtu zůstane na 0,8 % HDP, tedy stejně jako revidovaný údaj z roku 2016.

Francouzská průmyslová výroba v listopadu podle očekávání poklesla o 0,5 % m/m, zejména kvůli nižší produkci aut a utilit. Naopak k růstu výrazně přispěla výroba energií, která vzrostla podle očekávání zejména kvůli chladnějším teplotám. Rovněž zpracovatelský průmysl vykázal pokles produkce, přesto meziroční růst zůstává i nadále robustní. 

České maloobchodní tržby by měly poté, co se v říjnu meziměsíčně propadly, znovu růst. Chuť utrácet, která spotřebitele neopouští, se projeví v první fázi vánočních nákupů. Očekáváme, že tržby bez aut v listopadu vzrostou o 0,9 %, v meziročním srovnání se tržby maloobchodníků zvýší o 3,4 %.

Kurz koruny proti euru se včera držel poblíž úrovně 25,55 a nad 25,60 oslabil jenom na velmi krátkou dobu poté, co ČNB zveřejnila svůj komentář k vývoji inflace. Ta v prosinci zpomalila na 2,4 % z listopadových 2,6 % a byla tak pod prognózou ČNB. Jádrová inflace podle našeho výpočtu zpomalila o 0,5 pb na 1,9 % y/y. Zdá se, že poptávkové tlaky v ekonomice nejsou dost silné na to, aby se odrazily v dalším zvyšování cen. Přesto průměrná inflace byla v loni nejvyšší za posledních pět let. 

Třetí odhad růstu české ekonomiky v Q3 17 potvrdil, že si tuzemská ekonomika připsala 0,5 % mezičtvrtletně, což odpovídá meziročnímu růstu o 5 %. Sektorové účty prozradily, že se zvedla míra investic u nefinančních podniků. Rostoucí mzdové náklady se projevují v poklesu míry zisků. Příjmy domácností, stejně jako jejich spotřeba rostou, naopak míra úspor dlouhodoběji pokračuje v dlouhodobém snížování.

Polská centrální banka se podle očekávání rozhodla ponechat svou úrokovou sazbu nezměněnou na 1,5 %, kterou drží od března 2015. Zlotý, který od pondělí oslabil o 0,9 % až k  4,19 PLN/EUR, od rána o setinu zkorigoval. Překvapením nebyla ani následující tisková konference holubičího rázu. I přes silný očekáváný růst ekonomy zůstává jádrová inflace nízko a PNB vidí současné sazby na úrovni, která pomůže udržet ekonomiku v rovnováze.