Rozpočet se loni bez dopingu EU fondů vrátil do deficitu

Po očištění o evropské peníze na příjmové i výdajové straně by loňský rozpočet dopadl lépe než ten roku 2016, ale i tak by vykázal schodek - i když jen něco přes jednu miliardu korun. A to přitom ekonomika loni výrazně rostla (čtvrtým rokem v řadě), trh práce se dostal téměř na své limity a státu zhruba do poloviny roku prospívaly i extrémně nízké výnosy dluhopisů dané především intervencemi ČNB.

Daňové příjmy státu vzrostly meziročně o 82 miliard korun především díky daním z příjmů fyzických osob (meziročně o 14 % více a sociálnímu pojištění (meziročně o 9 % více), což je dané převážně růstem ekonomiky a utahováním trhu práce. Výrazně se zvýšil i výběr DPH, což je ještě lépe patrné na celostátním výběru (protože státní rozpočet měl loni podíl na DPH menší než předloni; růst o 9 % celostátně). Naopak výrazně klesly příjmy z fondů EU, protože v loňském roce už nepřitekly prakticky žádné prostředky z programového období 2007-2013, které tak výrazně přilepšily rozpočtu 2016. A nové programové období stále nabíhá jen pomalu.

Na výdajové straně rozpočtu výrazně vzrostly běžné výdaje, především ty mandatorní. Jednalo se hlavně o platy státních zaměstnanců (a příspěvky krajům a obcím na platy učitelů a dalších zaměstnanců škol nižších stupňů) a sociální dávky. Výdaje na důchody totiž vzrostly o 4 % (15 miliard korun). Naopak kapitálové výdaje výrazně zaostaly za svou rozpočtovanou výší i mírně za úrovní roku 2016. Investice z nového programového období totiž nabíhají jen pomalu. V druhé polovině roku nicméně jejich růst výrazně zrychlil

Co tedy stojí za dynamikou rozpočtové bilance? Oproti roku 2016 byly hlavní změnou výrazně nižší příjmy z EU. Oproti rozpočtovým plánům 2017 (předpoklad schodku 60 miliard) se pak realita lišila především výrazně vyššími daňovými příjmy hlavně díky růstu ekonomiky a zároveň nižšími investicemi.