Stačí číst mzdy jinak a sazby budou na dvou procentech už příští rok

Na setkání s analytiky v pátek ukázala centrální banka, co by se mohlo stát, pokud by růst mezd byl více inflační, než předpokládá ve svém základním scénáři. V tomto případě by se růst sazeb v příštím roce nezastavil na 0,75 procenta. Růst by byl vyšší a směřoval by ke dvěma procentům.

K tomu dodejme, že Vladimír Tomšík potvrdil, že padesáti bodové zvýšení sazeb bylo diskutováno, nakonec jej ale nikdo nenavrhnul. Což vypadá tak, že centrální banka vidí inflační rizika, ale necítí potřebu vyrazit mimo obvyklé koleje. Ale pak jedním dechem dodává, že ČNB může jednat okamžitě, včetně neměnověpolitických zasedání, pokud se podmínky zhorší. Tato věta by měla zaznívat spíše v obdobích krize a turbulencí. Ale ponechme stranou takové komunikační kotrmelce a podívejme se, o jakých podmínkách může ČNB mluvit. Pokud se něčeho můžeme držet, tak jsou to zmíněná rizika ze začátku.

Za prvé, pomaleji posilující koruna. Dřívější odhady ČNB ukazují, že oslabení koruny o pět procent zvýší inflaci až o téměř 1,5 procentního bodu. Pokud by tedy centrální banka nereagovala na takové oslabení měny zvýšením sazeb. Stejná logika platí, pokud koruna posiluje pomaleji, než ČNB předpokládala: je potřeba rychleji zvyšovat sazby.

 

A za druhé není ani tak vyšší růst mezd, protože ten centrální banka očekává, ale vyšší inflace (říjnová čísla budou zveřejněna ve čtvrtek), která poplyne z tohoto mzdové růstu. Mimochodem, minulý týden ČNB také ukázala nový souhrnný ukazatel trhu práce. A ten láme rekordy.