Perly týdne: Norská daň z Tesly, kvantový Google a země stočených tachometrů

Trhy, ekonomika, politika

Podle WSJ byla na nedávno proběhlém zasedání Mezinárodního měnového fondu jasně patrná jedna věc: Nikdo tam nehovořil o brexitu. Tedy vyjma samotných Britů, kteří zase nemluvili o ničem jiném. Delegáti z jiných evropských zemí (o zbytku světa nemluvě) tomuto tématu vůbec nevěnovali pozornost. Zaměřovali se namísto toho ke snahám o rozluštění politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, možnosti vzniku nových finančních bublin a rozvoji nových technologií. Podobné informace přinesly stránky Politico, kde se hovoří o úporné snaze Britů vtáhnout Němce do intenzivnější diskuse o brexitu. Ta ale v Německu naráží na naprostý nezájem.

Země jako Čína se snaží uspíšit přechod na elektromobilitu, ovšem Business Insider tento týden informoval o tom, že jedna z kolébek elektromobilů svůj vstřícný přístup k nim razantně mění. Norsko je považováno za průkopníka pokroku v této oblasti, ovšem nyní prý zvažuje zavedení nové daně na vozidla bez emisí. Hovoří se tak o „Tesla dani“, která by podle Hanse Andrease Limi z norské politické strany Fremskrittspartiet měla odrážet to, že elektromobily jsou těžké a tudíž více poškozují vozovku. Nový poplatek by měl dosahovat částky odpovídající 900 – 8 800 dolarům, stávající dotace na podporu elektromobility by ale v Norsku měly zůstat netknuty.

Šéf německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann tento týden varoval, že vyšší vládní výdaje by mohly vést k přehřátí německé ekonomiky. Weidmann tak reagoval na mezinárodní kritiku fiskální politiky německé vlády, podle které by Němci měli zvýšit vládní výdaje a přispět tím k omezení velkých přebytků běžného účtu země.

Zástupci amerického Pentagonu se setkali s některými tradery z Wall Street využívajícími vysokorychlostní technologie a obchody. Americká vláda se totiž obává, že hackeři by mohli zaútočit na americký finanční systém. Snaží se proto zjistit, jak by takové útoky mohly proběhnout a jak je možné se proti nim bránit.

WSJ si všímá problémů spojených s integrací uprchlíků v některých evropských zemích. Poukazuje například na to, že v německém městě Salzgitter se lidé ptají „kdo vlastně integruje koho“. Příliv imigrantů do Německa sice polevil, ovšem některé místní komunity se podle WSJ kvůli nim cítí být pod velkým tlakem. Ten se projevuje jak na městských pokladnách, tak na pocitu bezpečí, či na kvalitě vzdělání. Deník dává za příklad Nadine Langerovou, která přivedla svou dceru do první třídy a zjistila, že v ní je již jen jedna další rodilá Němka a zbytek tvoří 20 uprchlíků, většinou ze Sýrie.

Byznys

Některé velké banky na Wall Street, včetně Credit Suisse Group, Goldman Sachs Group a Morgan Stanley investují do nových tradingových systémů, které doposud používaly na akciovém trhu a nyní je chtějí využít i na trzích s korporátními dluhopisy. Na nich se obchodují cenné papíry v celkové hodnotě 6 bilionů dolarů. Roboti si již podmanili akcie, nyní jsou na řadě dluhopisy?

Technici a vědci pracující pro společnost Google se prý věnují kvantové mechanice a jejímu využití pro sestrojení nového typu počítače. Ten by měl ve srovnání s tradičními počítači mnohem větší výkon, a tudíž by představoval potenciál pro revoluci v řadě odvětví od zdravotní péče až po celonárodní bezpečnost. A co teprve jeho využití pro zmíněné logaritmické a vysokorychlostní obchodování…

Společnost GM chce být první firmou, která bude testovat samořídící automobily v ulicích New Yorku. GM tím chce dosáhnout přední pozice v rozvoji a využití technologií souvisejících s autonomními vozy.

Na Bloomberg Gadfly přemítají o možné hrozbě, kterou pro Apple představuje klesající ochota zákazníků měnit si svůj mobilní telefon za nový. Následující graf na základě dat od velkých telekomunikačních operátorů z USA ukazuje, jak postupně klesá počet klientů, kteří si pořizují nový mobilní telefon:

U nás doma

HN informovaly o tom, že úředníci finanční správy jsou odměňováni podle toho „s jakým nasazením doměřují firmám daně“. Finanční správa dříve podobné praktiky popírala, ale „přiznala je po opakovaných dotazech HN“.

Podle E15 nabídla belgická státní nezisková organizace Car-Pass zástupcům českého ministerstva dopravy svůj systém, který by mohl být efektivní zbraní v boji proti stáčení tachometrů u ojetých vozů. Šéf Car-Passu Michel Peelman uvedl, že v Belgii se za deset let podařilo snížit podvody s tachometry na desetinu procenta. Systém spočívá v tom, že při jakémkoli zásahu do vozu v autoservisu je zaznamenán stav tachometru. Vzniká tak celková historie změn, která umožňuje odhalení stočených kilometrů. Belgický systém je financován z poplatků ve výši 7,2 eura, které platí zájemci o koupi vozu ve chvíli, kdy zažádají o výpis ze systému. Europoslanec Tomáš Zdechovský ovšem tvrdí, že „žába na prameni je ministerstvo dopravy“, kde nikdo systém nechce.