ČNB zřejmě neprosadí snížení dostupnosti hypoték ani v příští sněmovně

ČNB si hraje se sirkami a zároveň chce dělat hasiče, říká o snaze ČNB získat větší kompetence v oblasti hypoték ekonomický expert ODS Jan Skopeček. I ostatní strany nechtějí po volbách centrální banku nechat rozhodovat o dostupnosti hypotéčního bydlení.

Novelu zákona o České národní bance (ČNB), která by umožnila centrální bance rozhodovat o zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, poslanci dosluhující sněmovny nestačili projednat a tak spadla pod stůl. V samotném závěru diskusí navíc sklidila vlnu kritiky napříč politickým spektrem. Zákonodárci se začali obávat toho, že ČNB zašla příliš daleko a její záměry by mohly dramaticky omezit dostupnost hypotéčního bydlení pro středně příjmové skupiny obyvatelstva. Představitelé politických stran kandidujících v nadcházejících volbách většinově slibují, že nedopustí zamrznutí hypotéčního trhu ani v příštím volebním období.

Kandidát favorita voleb hnutí ANO Patrik Nacher, který se oblasti bankovnictví dlouhodobě profesně věnuje, říká: „Kompetence ČNB jsou v této oblasti dostatečné a není důvod je rozšiřovat.“ Jeho slova potvrzuje i lídr moravskoslezské kandidátky ANO a hejtman Ivo Vondrák, který je navíc považuje za oficiální stanovisko ANO. Předseda Poslanecké sněmovny a lídr ČSSD ve Středočeském kraji Jan Hamáček vidí roli ČNB v dohledové funkci nad různými segmenty finančního trhu a zodpovědnosti za stabilitu finančního sektoru. „Podmínky dostupnosti bydlení a pravidla poskytování hypoték ve vazbě na analýzu trhu by ji neměly podléhat. Bytová a sociální politika musí zůstat v rukou občany volených orgánů,“ říká Hamáček (ČSSD). Lídr konkurenční ODS ve Středočeském kraji, ekonomický expert strany a poslanec Jan Skopeček si také nepřeje posílení pravomocí ČNB ve formě silnější regulace trhu hypoték. „Už dnes ČNB nástroje k regulaci hypotéčního trhu má. Nejsme tedy v bodě nula, jak by se mohlo zdát. Mělo by být hlavně na komerčních bankách, na jejich odpovědnosti a zvážení rizik, komu hypotéku poskytnou a komu nikoliv. ČNB se navíc diví, že na její uvolněnou měnovou politiku, politiku nízkých úrokových sazeb, reagují lidé větším zájmem o hypotéky. To je ale přeci predikovatelná reakce. ČNB škrtá sirkami a zároveň chce dělat hasiče. Zvláštní,“ vysvětluje Skopeček (ODS). „Původní návrh ČNB byl příliš tvrdý, ale regulace hypotéčních institucí je potřebná,“ myslí si místopředseda KSČM a místopředseda stínové vlády KSČM pro hospodářskou politiku Jiří Dolejš, který kandiduje v hlavním městě. „Role státu je v aktivnějším řešení cenově dostupného bydlení, včetně bydlení nájemního,“ dodává. Piráti se domnívají, že ČNB má lepší odborné kapacity posoudit vhodnost přijímaných opatření než vláda. Naopak předseda TOP 09 Miroslav Kalousek říká, že „TOP 09 zastává názor, že ČNB disponuje dostatečnými pravomocemi. Rozšíření kompetencí proto nepodporujeme.“ Podobně se na věc dívá i místopředseda
KDU-ČSL a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek. „Tato pravomoc by měla zůstat v rukou vlády a parlamentu, přičemž ČNB je důležitým partnerem při diskusi o těchto rozhodnutích.“

Cenová horečka stoupá s nedostatkem nových bytů

„Lidé chtějí bydlet v aglomeracích s infrastrukturou a špičkovou občanskou vybaveností. To žene růst poptávky ve městech, spolu s nedostatkem projektů (komplikovaná stavební řízení a někdy i odpor místních) nahoru a tím pádem i k růstu cen nemovitostí,“ myslí si poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL), který byl zpravodajem k novele zákona o ČNB v dosluhující Poslanecké sněmovně. „Situace na trhu bydlení je vážná, ceny bytů přestávají být únosné i pro střední třídu. Za poslední 2 roky vzrostly v Praze ceny bytů o 30% a makáme na byt nejdéle ve střední Evropě. Řada rodin si dnes nemůže dovolit nájemní bydlení. Trh není dostatečně flexibilní, aby na růst ceny reagoval výstavbou nových bytů, a to kvůli pomalému stavebnímu řízení,“ tak situaci vidí ekonomický expert Pirátů Tibor Vansa a místopředseda Pirátské strany Jakub Michálek, který vede pražskou kandidátku. Místopředseda KSČM Dolejš upozorňuje na velké regionální rozdíly: „Ceny nemovitostí jsou však obecně na úrovni, kdy velký počet našich občanů není schopen dosáhnout na vlastnické bydlení. Snižuje se tím reálná dostupnost bydlení pro naše občany.“

„Bohužel když srovnáme ceny rodinných domů s rokem 2000, zvedla se od té doby jejich cena dvojnásobně až trojnásobně,“ dodává předseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera. Jeho stranický kolega a lídr moravskoslezské kandidátky Herbert Pavera (TOP 09) upozorňuje, že kromě pomalých stavebních řízení k nepříznivé situaci přispívá také postupné zpřísňování poskytování hypoték.

„Mnoho lidí si totiž narychlo vyřizuje hypotéční úvěry a nakupuje nemovitosti, aby to stihli dokud to ještě jde, neboť v případě, že začne být doporučení ČNB z letošního června tvrdě vyžadováno, pak bude pro velkou část obyvatel získání vlastního bydlení velmi komplikované či až nemožné,“ varuje Pavera. Na kombinaci více faktorů poukazuje i předseda Poslanecké sněmovny Hamáček (ČSSD): „Na jedné straně jsou dlouhodobě nízké úrokové sazby u hypoték a stavebního spoření, na druhé pak nedostatek kvalitních stavebních projektů. V důsledku to způsobuje často přemrštěné ceny nemovitostí zejména v některých lokalitách. K tomu se přidává ještě poměrně velká složitost stavebního řízení pro toho, kdo si chce pořídit nové bydlení.“ Poslanec Jan Skopeček (ODS) navíc dodává: „Z developera se stalo sprosté slovo, vliv zelených zájmových skupin, aby se nepostavilo téměř nic je také obrovský. Máme v ČR jedno z nejsložitějších stavebních řízení. To se musí změnit.“ „V Praze je situace na hraně. Ceny bytů odpovídají tomu, že není alternativa, že chybí kvalitní stavební zákon a že specificky v Praze chybí Metropolitní plán. To je největší dluh Zelených občanům Prahy v této pražské koalici,“ sdělil lídr pražské kandidátky ČSSD a náměstek primátorky Petr Dolínek. Hlavní příčinu růstu cen nemovitostí vidí místopředseda ČSSD Dolínek jednoznačně ve stavebním řízení, které mu připomíná boj s větrnými mlýny. S nutností změn souhlasí i Patrik Nacher (ANO). „Efektivní cestou je snížení administrativy při výstavbě. Nedostatek nemovitostí znamená přetlak poptávky, to s sebou nese růst cen,“ říká Nacher (ANO). Lídryně kandidátky TOP 09 ve Zlínském kraji Kristýna Zelienková sleduje růst cen nemovitostí v ČR i v mezinárodním kontextu se znepokojením, protože běžný občan už prakticky nemá možnost si pořídit vlastní bydlení.

Ministryně Šlechtová (ANO): růst cen bytů zastaví teprve stavební rozvoj

Problému si je vědoma i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která vede kandidátku hnutí ANO v Plzeňském kraji. „Dosud velmi pomalé stavební řízení zrychlí čerstvá novela stavebního zákona z pera našeho ministerstva, kterou se nám podařilo letos prosadit v Parlamentu. A na příští volební období chystáme zcela nový stavební zákon, který by měl lidem umožnit stavět bez větších byrokratických překážek“ vysvětluje Šlechtová (ANO). Ministryně by chtěla navrhnout také nový zákon o vyvlastnění, který by se po vzoru Německa a Švýcarska měl týkat hlavně staveb dálnic a železnic. „Navrhneme i novou strukturu stavebních úřadů. Cílem jsou jedny dveře, jedno řízení, jedno razítko a povolení stavby jak pro malé, tak i pro velké investory. V rámci tohoto zákona zjednodušíme proces územního plánování. Je nedůstojné, aby tvorba územního plánu trvala pět až deset let a změny územního plánu dva až tři roky. To je základní podmínka zrychlení přípravy výstavby zejména v metropolitních oblastech, tedy tam, kde jsou problémy s novou bytovou výstavbou nejmarkantnější. Je třeba podpořit bytovou výstavbu a zmenšit tak časovou propast mezi plánovanou a reálnou investiční výstavbou. Jen stavební rozvoj může opět srazit ceny bytů na únosnou a dostupnou úroveň,“ konstatuje ministryně Šlechtová (ANO).

O plánované rekodifikaci stavebního práva jsme psali v textech MMR chce zcela revidovat stavební právo – I. a Rekodifikace stavebního práva II. – příliš mnoho souvisejících zákonů

Poslanec Pavera (TOP 09): hypotéky by neměly být výsadou pro bohaté

Herbert Pavera, poslanec za TOP 09. Foto: Archiv redakce

Po zavedení zákona o spotřebitelských úvěrech z roku 2016, který reguluje poskytování půjček a hypoték a doporučení ČNB bankám z let 2016-2017 zřejmě již není výraznější poptávka po přísnější regulaci. „Zákon o spotřebitelském úvěru pomohl významně, u doporučení ČNB si už tak jistý nejsem,“ říká Patrik Nacher (ANO). Myslí si, že vlastnické bydlení není pro každého a že jít do hypotéky znamená odpovědné rozhodnutí, které s sebou nese závazky po dobu desítek let. „Zpřísnění podmínek ze strany ČNB znemožnilo zejména mladým lidem, kteří neměli ještě tolik nastřádáno, aby o hypotéku zažádali. Mám na mysli onen limit 90% (respektive prakticky 80%) LTV (výše dluhu k hodnotě nemovitosti – pozn. redakce). V tomto si myslím, že je to doporučení centrální banky zbytečně přísné a neodůvodněné a já osobně s ním nesouhlasím,“ osvětluje Nacher (ANO). Další uvažované parametry možné regulace DTI a DSTI (výše dluhu k příjmům a výdajů z dluhů k čistým příjmům spotřebitele) vzbuzují značný odpor. „Považuji za dostačující parametr LTV, forma poměru výše hypotéky k zastavované nemovitosti je dle mého názoru adekvátní a představuje i určité hmotné zajištění. Další uvažované parametry LTI a DSTI vnímám jako kontraproduktivní. Velice nežádoucím a zbytečným dopadem by bylo omezení mladých žadatelů, jejichž příjem většinou roste s tím, jak postupuje jejich kariéra,“ napsal předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Poslance Paveru (TOP 09) navíc znepokojují kroky ČNB, která parametry LTV, DTI a DSTI okamžitě vložila do svého doporučení bankám. „Přitom při projednávání zákona tvrdila, že tyto nástroje nechce ihned uplatnit, ale chce mít pouze tu možnost pro případ, kdy by situace na trhu začala být kritická. Nutno podotknout, že takzvané doporučení je pro banky téměř srovnatelné s nařízením, neboť ČNB jako regulátor má v ruce nástroje, jak bance která by takové doporučení neposlechla, zkomplikovat situaci například navýšením kapitálové přiměřenosti a podobně,“ uzavírá Pavera (TOP 09). Ministryně Šlechtová (ANO) poukazuje navíc na to, že „české hypotéční banky vždy přistupovaly ke klientům odpovědněji, nežli např. irské, španělské, řecké, americké, maďarské a italské.“

Herbert Pavera se k tématu vyjadřuje dlouhodobě. Přečtěte si jeho názor, který jsme publikovali v červnu pod názvem Pokud projde novela o ČNB, bude vlastní bydlení luxusem, říká poslanec Pavera

Co udělají strany pro dostupnost bydlení?

Vedle tradičních receptů politických stran na dostupnost bydlení přišli před letošními volbami někteří kandidáti i s poněkud radikálnějšími představami. Například Piráti navrhují mimořádnou daň pro neobčany EU. „Růst cen bytů je v Praze tak velký, že investoři z Ruska a Číny skupují byty a do nich nedávají nájemníky, a stejně z nich mají velký výnos jen díky růstu cen – tyto byty pak nejsou efektivně ekonomicky využity. Tuto anomálii může stát vyřešit tím, že dáme obcím dočasnou možnost stanovit mimořádnou daň z majetku pro neobčany Evropské unie bez trvalého pobytu, která by dočasně snížila výnosnost bytu jako aktiva.“ Jakub Michálek a Tibor Vansa z Pirátské strany také upozorňují na to, že vedení Prahy nevyužívá fond sociálního bydlení, na kterém má dvě miliardy korun a plánuje stavbu pouze dvou domů. Dále Piráti chtějí, aby obecní bydlení fungovalo jako trampolína, která pomůže matkám samoživitelkám řešit dočasný problém s perspektivou toho, že se člověk postará sám o sebe.

Hodně zleva se na otázku dostupnosti bydlení dívá František Beneš, odborný mluvčí pro resort MMR z KSČM. „Mám za to, že byt v bytovém domě nemůže být ve vlastnictví, protože jeho užití je tolik omezeno, že nesplňuje parametry pojmu vlastnictví. Řešením je osvědčená družstevní forma bydlení a zápis nájmu družstevních bytů do katastru nemovitostí.“ Dále odkazuje na program KSČM ve kterém se mimo jiné uvádí, že je potřeba stanovit normativ sociálně potřebných bytů.

Poslanec Jan Skopeček z ODS navrhuje zrušení daně z nabytí nemovitosti, kterou dnes musí platit kupující. Tato daň rovněž zdražuje nákup nemovitostí. Chce se zasadit také o deregulaci stavební a územní legislativy. Prioritou předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je co možná nejvíce liberální trh.

Jan Bartošek_místopředseda Sněmovny_foto_KDU-ČSL

Jan Bartošek vidí tři priority KDU-ČSL v projektu dostupného bydlení, který umožní výstavbu 30 000 bytů na zbytném majetku měst, obcí a krajů. Snížení úrokových sazeb u hypoték zejména na venkově, aby se zabránilo vylidňování a podpořily se mladé rodiny ve vztahu ke svému domovu. Bude se snažit snížit byrokratickou zátěž při stavebních řízeních vedoucích k stavebnímu povolení.

Jan Hamáček, poslanec ČSSD

ČSSD chce podle Jana Hamáčka využít především systém sociálního bydlení, které zajišťuje bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel. „Sociální bydlení pojímáme šířeji – chceme jej nabízet i mladým rodinám, které si nemohou dovolit splácet hned po nástupu do práce hypotéku, ale také třeba pro seniory“ vysvětluje Hamáček (ČSSD).

Podle ministryně Šlechtové klade hnutí ANO ve volebním programu důraz na nájemní bydlení, sociální bydlení a bydlení pro seniory. Patrik Nacher (ANO) by se rád podíval na právní postavení spotřebitelů a navrhl dvě stěžejní změny, které zlepší postavení zákazníků. Jedná se o „zavedení institutu hromadných žalob a meritorní nepřezkoumatelnost mimosoudního rozhodnutí ve věci bagatelních spotřebitelských sporů. Jedině sebevědomý klient, který se domůže svého práva, může kultivovat tržní prostředí. Pokud jej ovšem nechceme zregulovat do bezvědomí a to já rozhodně nechci,“ uzavírá Nacher (ANO).

redakce Ekonomického deníku