Víkendář: Tony Blair je zpět a radí jak na Trumpa a brexit

Bývalý britský ministerský předseda Tony Blair se v posledních měsících začal opět aktivně zúčastňovat politického života. Varuje, že odchod jeho země z EU by úplně změnil její budoucnost. V rozhovoru pro Politico uvedl, že „stejné pocity, které zapříčinily brexit, dovedly k moci Donalda Trumpa“. Také ovšem zdůraznil, že ani levicový populismus, který v USA reprezentuje Sanders a v Británii Corbyn, není řešením současné situace. 

Susan Glasserová z Politico poukazuje na to, že Blair kritizuje levici za návrhy, které se „dívají zpět do šedesátých a sedmdesátých let“. „Můžete jít a říkat, že si dáte tohle a támhleto zadarmo. V dnešním světě, kde chybí středová politická síla, je takový přístup velmi atraktivní. Já si však nemyslím, že je tou správnou odpovědí a nejsem si jistý, že nakonec může vyhrát volby. I kdyby se to ale podařilo, měl bych obavy,“ kritizuje politik současnou levici v Evropě i v USA. 

Blair před několika měsíci vyvolal pozdvižení, když pro GQ řekl, že američtí demokraté začnou šílet už při pouhé zmínce o možné spolupráci s Trumpem. Stejně tak je rozzuří, když padne zmínka, že Trump má částečně pravdu v tom, že média a tisk jsou značně polarizována a nejsou objektivní. V interview pro Politico tento názor potvrdil a dodal, že je chybou, když američtí demokraté dovedou s Trumpem jen bojovat. Podle jeho názoru může Trump nakonec skončit jako „tradiční republikánský prezident“, a to alespoň v oblasti zahraniční politiky. V oblasti Blízkého východu je pak podle Blaira dokonce přínosem. „Nemohu si dovolit dívat se na Trumpa pouze jako na figurku v jakési zajímavé komediální show,“ dodává. 

Blair si před několika dny vysloužil ostrou kritiku britských médií za svůj návrh vzdát se brexitu a namísto toho prosadit mnohem tvrdší protiimigrační politiku. On sám ale stál v čele vlády, která otevřela cizincům dveře a ulehčila jim život v Británii. Jeho současné návrhy jsou tak hodnoceny se značnou skepsí a některá média jej obviňují z toho, že právě on „zničil svou zemi“. The Daily Express dokonce hovoří o tom, že „Tony Blair je tím důvodem, kvůli kterému opouštíme EU“. On sám ovšem podobnou kritiku nepřijímá a tvrdí, že za ní stojí pravicová média, „která jsou pod kontrolou několika postarších pánů fandících brexitu“. Politik ovšem nezmiňuje to, že s jeho názory příliš nesouzní ani levice. 

Jeden Američan, který žije téměř 20 let v Londýně, mi jednou řekl, že „Britové Blaira opravdu nenávidí“. Jeho vliv a pozice na mezinárodní scéně podle něj úplně zakrývá, jak negativně je vnímán doma. V USA je ale vnímán pozitivně, jako liberál, který se neúčastní neustálé kritiky Trumpa. Blair sám hovoří o tom, že během doby, kdy byl u moci, bral některé věci na příliš lehkou váhu a předpokládal, že vše půjde automaticky po stejných kolejích. Jeho kritici ale stejně jako kritici Clintonové tvrdí, že ve své introspekci nejde ani zdaleka tak daleko, jak by měl. On sám na poznámku o své neoblíbenosti připomíná, že vyhrál troje volby a jeho úpadek v nemilost veřejnosti svádí na polarizaci britských médií. 

Je těžké říci, co Blaira přinutilo k návratu na politickou scénu, i když významnou roli jistě hraje brexit. Jeho bývalý americký protějšek a přítel Bill Clinton se po volební prohře své ženy v prezidentských volbách veřejným projevům vyhýbá. A Bush, jehož invazi do Iráku Blair nadšeně podporoval, se drží mimo politiku již od roku 2009, kdy odešel z prezidentského křesla. Blair každopádně tvrdí, že svět se hýbe tak rychle, že pokud se kvůli nějaké nostalgii zastavíme, rychle nám uteče.