„Nechtění“ turisté zachraňují ekonomiky Španělska a Řecka

Jižní státy EU, ve kterých se v loňském a letošním roce objevovaly protesty proti nadměrnému turismu, jsou zároveň státy, které potřebují „jako sůl“ impuls k nastartování ekonomického růstu a zároveň státy, jež jsou na turismu silně závislé. Turismus se podílí cca 7 % na HDP Řecka, 12 % na HDP Chorvatska a 6 % na HDP Španělska.

Ve Španělsku se přitom turisté koncentrují v místech, která byla nejsilněji postižena krizí na nemovitostním trhu. Konkrétně ve Španělsku převýší prostředky, které zde utratí turisté, více než dvojnásobně částku, která byla nutná k záchraně španělských bank před krachem. Počet míst přímo či nepřímo závislých na turismu rok od roku roste a letos zřejmě prolomí hranici 2 500 000. Jsou to pak místa přímo navázaná na turismus (tj. práce v hotelech, cestovních agenturách apod.), která patří mezi nadprůměrně placená a zároveň místa vykazující nadprůměrný růst odměn. Protesty, byť nijak masivní a extra organizované, proti nadměrnému turismu jsou v případě Španělska stejně „bláznivé“ jako situace, kdy by obyvatelé České republiky požadovali snížení produkce automobilů.

Vývoj trendů v zaměstnanosti – meziroční porovnání lidí zaměstnaných v turismu a jiných odvětvích

Zdroj: http://tsf2016venice.enit.it

V Řecku se příjem z turismu podílí na HDP přímo z cca 12 %, nepřímé příjmy z turismu se však na HDP podílí z 8 %. Každý pátý Řek vykonává pozici, která je přímo či nepřímo závislá na turismu. Jsou to přitom právě tato pracovní místa, u kterých lze v budoucnosti očekávat, že pomohou se snižováním nezaměstnanosti v Řecku a zároveň s růstem mezd v této zemi, která stále nemá daleko od dalšího bankrotu.

Graf očekávaného vývoje vlivu míst v turistickém ruchu na celkovou zaměstnanost v Řecku

V Chorvatsku je situace specifická v tom, že byť je tato země nejvíce závislou na turismu ze všech zemí EU, práce v tomto odvětví nepatří mezi nejoblíbenější, jsou totiž „mizerně“ placená. I přes 11% nezaměstnanost se turistický ruch potýká s nedostatkem pracovní síly! Zároveň, Chorvatsko vykazuje nadprůměrný podíl pracovních míst (v poměru k celé ekonomice) závislých na turismu nepřímo.

Graf očekávaného vývoje vlivu míst v turistickém ruchu na celkovou zaměstnanost v Chorvatsku

Chorvatsko peníze na svou záchranu od EU nežádalo, „anti-turistické“ protesty se vyskytovaly převážně v Dubrovníku a asi mu nelze moc vyčítat.

V Řecku kde se protesty vyskytovaly převážně na ostrovech, které byly krizí postiženy méně než „pevnina“ také nemají na výběr. Jak napsal britský The Guardian, turismus je pro Řecko jako záchranná vesta, která této zemi drží hlavu nad vodou.

Ekonomická situace ve Španělsku má pak daleko k dokonalosti, v zemi je stále vysoká nezaměstnanost, roste počet rodin bez elektřiny (ve Španělsku strmě roste cena elektrické energie a klesá počet lidí, kteří si mohou dovolit platit účty za ni. Turisté přitom s tímto nemají nic společného), zadluženost domácností se pořád nachází nad průměrem EU, místa v turistickém ruchu jsou nadprůměrně placená a zároveň patří k těm nejžádanějším. V tomto kontextu lze říct, že Španělé ze své země vyhánějí jednu z mála nadějí na solidní ekonomický růst a zlepšení životních podmínek.