Lid si žádá nízkou inflaci

Dneska budeme pokračovat sice s ČNB, ale ještě chvíli se sazbami. Včera jsem ukazoval, že bankovní rada se semknula kolem prognózy, která ukazuje zvyšování sazeb už v letošním roce.

Dneska zasedá ECB, což bude ČNB pozorně sledovat, protože počítá, že vyhraje jestřábí křídlo, které začne zvyšovat sazby hned zkraje příštího roku. My předpokládáme, že vyhrává spíše holubičí křídlo, ale to neznamená, že ECB budeme sledovat o to méně pozorně. Stay tuned, Roman zítra ECB pro vás shrne.

Každopádně druhým argumentem je v historii mnohokrát pozorovaná zkušenost, že když ČNB začne se zvyšováním sazeb, tak koruna posílí a s dalším zvyšováním je konec nebo je minimálně mělčí.

Dnes se koukneme na symetrii. Centrální banka cíluje od roku 2010 dvouprocentní cíl. Od roku 2010 vzrostly spotřebitelské ceny o 11 procent. Pokud by ČNB v průměru svůj cíl plnila, tak by vzrostly o 15 procent.

Samozřejmě, že můžete namítnout, že za tímto neplněním stojí potraviny, pohonné hmoty a daně, tedy položky, které CNB nemá moc možnost svou měnovou politikou ovlivnit. A že bychom se tudíž měli dívat na jádrovou inflaci, která tyto položky očišťuje. No jo, ale v tomto případě ale ona čtyři procenta narostou na jedenáct procent. Ano, ČNB se dařilo přiblížit k cíli, ale jen díky volatilním položkám, na které má měnová politika omezenější vliv.

Tento obrázek tak říká, že v minulosti měla být měnová politika ČNB ještě více uvolněná. A že by centrální banka v uvolněnosti měla setrvat.

Mimochodem, pokud by se podařilo zvýšit jádrovou inflaci kumulovaně o oněch jedenáct procent, tak by intervence neproběhly v takové míře, očekávání na posílení koruny by byla nižší, mzdy by byly vyšší a budoucí ztráta ČNB nižší. Ale jak jsem řekl, o tom až v pondělí.

ČNB ale podle všeho nevnímá plnění inflačního cíle touto optikou, tedy symetricky. Proto se do zápisu z jednání bankovní rady dostala tato věta: „že je inflační cíl chápán veřejností asymetricky, přičemž veškerá inflace pod 2% cílem je vnímána pozitivně, zatímco inflace nad 2 % je vnímána veřejností jako zrychlení inflačních tlaků snižující reálné příjmy a úspory.“

My Češi jsme konzervy, úspory nám stále leží především na účtech v bankách a tak nějak máme pod kůží, že inflace je špatná, deflace je vlastně fajn a silnější koruna na dovolené v Chorvatsku ještě lepší. Proto se veřejnost na ČNB vrhla, kdy oslabila korunu s cílem zvýšit inflaci v roce 2013.

Pokud tuto asymetrii bankovní rada také cítí a ctí, tak nějaké kumulované odchylky inflace od cíle jsou sice pěkné, ale inflace je nyní na cíli a tak je potřeba zvyšovat sazby.

K tomuto argumentu ČNB přidá rostoucí ceny nemovitostí. Mojmír Hampl minulý týden ukazoval na prezentaci, že pokud by se ceny nemovitostí přidaly do cenové indexu, tak by aktuální inflace byla vyšší o dalších 1,5 procentního bodu.

Takže máme skutečně zaděláno na oblíbenou kombinaci: zvýšení sazeb, posílení koruny a vyčkávání.

David Navrátil