Komentáře k inflaci - dolů výrazněji, než se čekalo, ale opakovat by se to nemělo

Inflace v dubnu zamířila dolů: výrazněji, než co čekaly trhy i ČNB. Na úrovni 2,0 % je meziroční inflace nejnižší od loňského prosince a nachází se tak přesně na úrovni inflačního cíle ČNB. Tahounem zpomalení meziročního růstu cenové hladiny byly ceny pohonných hmot a potravin.
Jádrová inflace zřejmě naopak dále vzrostla z březnové úrovně 2,2 %.
 
Struktura inflace, tedy náznaky zrychlení růstu cen jádrových položek, zřejmě povede k tomu, že ČNB nebude vnímat pokles celkové inflace jako nějaký nepříznivý signál, co se inflačních tlaků týče. Možnost zvýšení úroků ve druhé polovině letošního roku tak zůstane pro bankovní radu ČNB relevantním tématem, zejména pokud koruna neposílí ze stávajících úrovní. Dubnová inflace ale zároveň podporuje náš názor, že celková inflace v české ekonomice již letos dosáhla svého vrcholu na březnové úrovni 2,6 %.
V dalších měsících celková inflace sice asi opět vzroste mírně nad 2 %, v závěru letošního roku bych ji ale očekával mírně pod úrovní dvouprocentního cíle centrální banky.
 
Celková inflace v dubnu klesla z 2,6 na 2,0 %. ČNB očekávala zpomalení meziročního růstu cenové hladiny na 2,2 %. Uvedený pokles inflace byl tažen zpomalením růstu cen potravin a pohonných hmot, zatímco jádrová inflace zřejmě mírně vzrostla z březnové úrovně 2,2 %. Právě vzhledem ke struktuře cenového vývoje asi ČNB nebude přisuzovat dubnovému poklesu celkové inflace až tak zásadní váhu. Vývoj je nicméně v souladu s mým názorem, že celková meziroční inflace má v případě české ekonomiky již letos vrchol za sebou: ten byl dosažen v březnu na úrovni 2,6 %. Ve zbytku druhého čtvrtletí inflace zřejmě opět vroste nad 2 %, letošní rok by ale mohla ukončit pod touto úrovní i díky vlivu cen potravin a oslabování statistického dopadu první vlny EET do meziročního růstu cen ve veřejném stravování a ubytování. Celoroční průměrnou inflaci bych letos očekával zhruba na úrovni 2,1 či 2,2 % poté, co v roce 2016 činila průměrná inflace 0,7 %.
 
Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE

   

Navzdory dubnovému zpomalení spotřebitelských cen se však nejeví příliš pravděpodobně, že by inflace v nadcházejících měsících dále zpomalovala. Domácí poptávka zůstává silná, což včera potvrdil růst maloobchodní tržeb a dnes zveřejněný pokles nezaměstnanosti. Silná domácí poptávka je ostatně vidět i na cenách služeb, které v dubnu meziročně vzrostly o 2,8 % a které nepodléhají tak silné mezinárodní konkurenci jako zboží.

Růst spotřebitelských cen v dubnu znatelně zpomalil. Oproti březnu se ceny nezměnily a stagnovaly, zatímco v meziročním srovnání došlo ke zpomalení na 2,0 % oproti 2,6 % v březnu. Důvody je nutné hledat primárně u alkoholu, jehož cena v meziročním srovnání v dubnu lehce poklesla, zatímco v předchozích měsících byl alkohol stabilním přispívatelem do růstu inflace.       

Hovořit o dubnové stagnaci cen však není zcela přesné, protože v rámci spotřebitelského koše se ceny jednotlivých položek samozřejmě měnily. Rostly například ceny oděvů či obuvi a to o 3,4 %, respektive o 6,7 %. Růst cen některých statků byl však kompenzován například poklesem právě alkoholu či ovoce a zeleniny.

V meziročním srovnání jsme nejvýraznější změnu zaznamenali u alkoholu a tabáku. Zatímco v únoru a v březnu alkohol s tabákem přispívaly do celkové inflace 0,3 procentními body, tak v dubnu byl příspěvek nulový. Kromě toho v dubnu zpomalil i růst cen potravin a nealkoholických nápojů a také pohonných hmot. Lehce na tempu naopak přidala inflace u stravování a ubytování.      

Navzdory dubnovému zpomalení spotřebitelských cen se však nejeví příliš pravděpodobně, že by inflace v nadcházejících měsících dále zpomalovala. Domácí poptávka zůstává silná, což včera potvrdil růst maloobchodní tržeb a dnes zveřejněný pokles nezaměstnanosti. Silná domácí poptávka je ostatně vidět i na cenách služeb, které v dubnu meziročně vzrostly o 2,8 % a které nepodléhají tak silné mezinárodní konkurenci jako zboží.          

 

Miroslav Novák
Analytik
AKCENTA a.s.