Poznámka presidenta Bundesbank E.Welteke o možném prodeji zlata z rezerv banky vzbudilo velkou pozornost. Bundesbank se neúčastní dohody z roku 1999, podle které se prodej zlata z rezerv centrálních bank redukuje na maximálně 400 t ročně. Již nyní se ale předpokládá, že dohoda bude s případnou modifikací prodloužena za současný horizont roku 2004. Prodej ze zásob tak významné banky by bez připojení k dohodě mohl na trh se žlutým kovem vnést vysokou nejistotu. Naopak USA, které mají největší zlaté rezervy, již daly najevo, že si je ponechají i nadále. Podle nich zlato zvyšuje důvěru v sílu a stabilitu měny a redukuje inflační tlaky.

V sledovaném období cena zlata klesla a v úterý končila na 298,55 USD/oz tedy opět pod hranicí 300 USD. K poklesu ceny přispěla klidnější mezinárodní situace a výprodeje fondů a velkých obchodníků. Navíc se snížil zájem japonských investorů, kteří se v minulých měsících zvýšenými nákupy starali o navýšení ceny. Posílení japonské měny vůči USD ale snížilo potřebu bezpečného uložení finančních prostředků. Díky vyšší ceně se také snížil zájem asijských zlatníků, kteří představují polovinu světové poptávky po tomto kovu.

Podle obchodníků je ale nálada na trhu spíše „býčí“, také problémy japonských bank by mohly opět posílit zájem investorů.

V březnu bylo prodáno ze strategických rezerv USA 11600 oz palladia a 1000 oz platiny vše za 4,8 mil.USD. Kupujícími bylo šest společností mezi nimi i banka J.P.Morgan.

Na trhu se zvyšuje rozdíl mezi cenou palladia v pórovité formě a ve formě ingotů. Podle obchodníků to může znamenat, že Ford prodává své nadměrné zásoby, které koupil draze začátkem loňského roku v očekávání nedostatku tohoto kovu používaného při výrobě katalyzátorů.

Palladium i platina ztrácely za posledních 7 dnů na ceně. Zájem investorů z Japonska snížilo i zde posilování jenu. Pokud dojde k růstu zájmu investorů, kteří se budou hedgeovat proti poklesu japonské měny a případným finančním turbulencím, bude větší zájem určitě o platinu.