Rok 2017 bude ve znamení ekonomického vývoje a politických rizik

Rok 2016 patřil investičně mezi roky úspěšné, jak pro dluhopisové tak pro akciové investory. Hlavní akciové trhy s největší pravděpodobností skončí rok 2016 výše, než kde končily rok přechozí, a také vládní dluhopisové trhy navzdory výprodejům v posledních týdnech letošek zakončí v lehce černých číslech. Z pohledu na grafy a celkem nízkou letošní volatilitu to vypadá, jak kdyby letošek byl nejnudnějším rokem za posledních alespoň pět, a že se toho opravdu moc nestalo.

Opak je ale pravdou. O události hodné výrazné tržní reakce nouze nebyla, a ty s ex ante největším očekávaným dopadem byly bezpochyby Čína a její zpomalující ekonomika, nejistota kolem míry divergence měnových politik mezi USA a EMU, tj. nejistota kolem délky trvání programu odkupu aktiv ECB a rychlosti utažení politiky FEDu a také nejistota kolem výsledku amerických prezidentských voleb a britského (či italského) referenda.

Kromě druhého z těchto faktorů, který se výrazně projevil na měnových trzích, ani Čína ani neočekávané politické debakle establishmentu neměly tržně déletrvající dopad. Čína znervóznila trhy jenom na pár týdnů počátkem roku a překvapení, které přineslo britské referendum či americké volby, se na trzích nepodepsala déle než (v případě britského referenda) na pár týdnů či (v případě Trumpa) na pár hodin. Společně s tím, že Saudská Arábie vzdala boj proti americkým těžařům a že se dokázala s členy i nečleny OPECu domluvit na prvním společném snížení těžby za dlouhá léta, to byla největší překvapení právě končícího roku.

Netečnost trhů tváří v tvář vítězstvím protisystémových sil je tak největším rizikem pro rok 2017. Čína je, zdá se, stabilizována, a politika FEDu i ECB poměrně dobře očekávatelná: FED po dlouhé době prognózuje rozumný růst sazeb (jedno až dvě zvýšení pro rok 2017) a ECB se v podstatě zavázala k pokračujícím odkupům aktiv. Hybatelem trhů č. 1 tak zůstane politika, kterou trhy v letošním roce celkem kavalírsky přehlížely.

Asi vůbec nejtěžší zkouškou, budou hned dubnovo – květnové prezidentské volby ve Francii. Ačkoliv to dle průzkumů na vítězství Le Penové nevypadá, úspěšnost průzkumů v posledním roce nebyla, eufemisticky řečeno, nic moc. Přitom vzhledem k tomu, že ve Francii nemalá část populace subjektivně vnímá vlivy globalizace aspoň tak intenzivně jako ve východní Anglii či v rezavém pásu Ameriky, a kde podstatná část populace pokládá vývoj v posledních 20 letech za špatný, nelze vůbec vyloučit britský scénář. Britský výsledek francouzských voleb by okamžitě - a oprávněně - na trh vrátil obavy z rozpadu Eurozóny a poslal trhy dolů a euro výrazně pod paritu. Na to však, dle mého, trhy uspané nekonečnou pomocí centrálních bank, nejsou připraveny. O to větší rána to tak může být.

Martin Lobotka, hlavní analytik conseq Investment Management a.s.