OECD: Daňové zatížení je největší od roku 1965
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj varuje, že daňové zatížení v členských zemích OECD je největší za posledních 50 let. Nejvyšší daně se platí v Dánsku, nejnižší v Mexiku.
Podle šetření Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pokračoval v minulém roce trend zvyšování daňového zatížení. V roce 2015 dosahovaly daňové příjmy v poměru k HDP v rámci OECD v průměru 34,3 procenta, což je oproti roku 2014 zvýšení o jednu desetinu procentního bodu. Daně v členských zemích OECD jsou tak nejvyšší od roku 1965, kdy bylo daňové zatížení zjišťováno poprvé.
Daně vzrostly ve 25 z 32 členských zemích OECD, zatímco ve zbývajících sedmi zemích daňová zátěž klesla. U nepřímých daní byla největším zdrojem příjmů veřejných rozpočtů daň z přidané hodnoty. I tato daň je nejvyšší v historii OECD, když se podílí necelými sedmi procenty na HDP. Z celkových daňových příjmů tvoří už více než jednu pětinu. Ještě v roce 2012 byly obě hodnoty týkající se DPH o dvě desetiny procentního bodu nižší. Podíl DPH na hrubém domácím produktu vzrostl ve 22 zemích a jen v pěti z nich je nižší než v roce 2012.
Roste zdanění práce
Data rovněž ukazují, že se mění daňová struktura směrem ke zdanění práce a spotřebním daním. Složená daňová kvóta, tedy daně z příjmů, příspěvky do sociálního a zdravotního systému, byly v minulém roce nejvyšší za posledních 50 let. Když k tomu přičteme ještě DPH, pak celková výše těchto daní dosáhla v průměru v rámci zemí OECD 24,3 procent jejich hrubého domácího produktu.
Podíl osobních příjmových daní minimálně od finanční krize roste, zatímco daně z příjmů právnických osob jsou stále ještě pod úrovní roku 2007. Osobní daně z příjmů se na celkovém daňovém výnosu podílely 24 procenty, v roce 2007 to bylo 23,7 %. Daně ze zisků korporací netvořily v minulém roce ani 9 procent z celkových daňových příjmů, ale před 9 lety do veřejných rozpočtů přispívaly více než 11 procenty.
Dramaticky také narostl význam příspěvků na sociální pojištění. V předkrizovém roce 2007 byl jejich podíl na veřejných příjmech 24,7 procenta, ale v roce minulém už 26,2 procenta. Je dlužno dodat, že nejvyšší byla tato hodnota v roce 2009, a to 26,8 procent.
Nejrychleji daně rostou v Mexiku a Turecku
K nejvyššímu nárůstu daňové zátěže v uplynulém roce došlo v Mexiku a Turecku. Významné zvýšení daní OECD zaznamenala také v Estonsku, Řecku, Maďarsku a na Slovensku. Na druhé straně nejvíce daně klesly v Irsku, Dánsku, Lucembursku a na Islandu. Irský pokles v minulém roce byl způsoben výjimečně vysokým přírůstkem HDP v minulém roce, za kterým stojí kapitálový přesun několika nadnárodních korporací právě do Irska.
Za povšimnutí stojí také vývoj daňového zatížení v delším časovém horizontu z hlediska jednotlivých zemí. V Norsku například mezi lety 2007 a 2015 klesla daňová zátěž o 4 procentní body, zatímco v Řecku ve stejném období daně naopak o 5,6 procentních bodů stouply.
Nejvíce ze zemí OECD je daněmi zatíženo Dánsko. Tamní podíl příjmů veřejných rozpočtů na HDP dosahuje 46,6 procent. Za Dánskem je s 45,5 procenty Francie a se 44,8 procenty Belgie. Nad průměrem OECD se ještě nacházejí Finsko, Rakousko, Itálie, Švédsko, Maďarsko, Norsko, Nizozemí, Island, Lucembursko, Německo, Řecko, Slovinsko a Portugalsko. Naopak nejnižší daně platí v Mexiku (17,4 %), Chile (20,7 %) a Irsku (23,6 %). Spojené státy mají páté nejnižší daně – Američané pracují na stát přibližně čtvrt roku.
Podprůměrné Česko
Česká republika patří se svou daňovou zátěží ve výši 33,5 procenta HDP v roce 2015 k podprůměrným zemím. Předloni však byly české daně ještě o něco nižší, jen 33,1 % vůči hrubému domácímu produktu. Stojí za tím především poměrně rychlý hospodářský růst v letech 2014 a 2015. Naopak nejvyšší daňové zatížení Česko v tomto století zažívalo v letech 2003 až 2005, kdy dosáhlo v průměru více než 34,5 procenta.
Ve struktuře daňových příjmů se Česká republika zcela vymyká z obecného obrázku OECD. Celých 44 procent činí příjmy ze sociálního pojištění, ale průměr OECD je v tomto typu příjmů jen 26 procent. Příjmy z DPH jsou srovnatelné s průměrem OECD, podobně jako u daní ze zisků korporací, ale příjmy z osobních daní jsou ani ne poloviční. Příjmy z majetkových daní činí jen 1 procento z celkových daňových výnosů, průměr OECD dosahuje 6 procent.
-usi-
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři