Roboti si na nic nestěžují a nemusíte jim platit důchod

Technologická revoluce nám přinesla vyhledávání na Googlu, přátele z Facebooku, aplikace na iPhonu, zprávy z Twitteru a nákupy všeho možného na Amazonu. Co ale nepřinesla, jsou pracovní místa. Společnosti Alphabet a Facebook měly na konci minulého roku celkem 74 505 zaměstnanců, což je přibližně o třetinu méně než Microsoft, i když jejich celková hodnota na trhu je asi dvojnásobná. Instagram měl v době, kdy jej koupil Facebook za 1 miliardu dolarů, asi 13 zaměstnanců.

Nejnovější technologické společnosti potřebují poměrně málo zaměstnanců a celková zaměstnanost ve společnostech zaměřených na počítače a elektroniku po růstu dosaženém v devadesátých letech následně klesla o více než 40 %. Jde o vývoj velmi vzdálený tomu, co očekávali podnikatelé, politici a ekonomové. Nesoulad mezi jejich sliby a realitou je pak mimo jiné zdrojem velké nespokojenosti v americké společnosti, která vede k růstu popularity politiků, jako je Donald Trump a Bernie Sanders. Erik Brynjolfsson z MIT k tomu říká, že „lidé už nevnímají stejný pokrok jako jejich rodiče a prarodiče a kvůli tomu roste jejich frustrace. Tato frustrace se pak přelévá do oblasti politiky.“

Dobrým příkladem je v této souvislosti společnost Micron Technology. Založili ji farmáři z Idaho a několik podnikatelů včetně miliardáře J.R. Simplota. Počet zaměstnanců společnosti vzrostl mezi roky 1994 a 2000 čtyřnásobně a dosáhl 18 800. Dnes se Micron používá jako případová studie technologické společnosti, která exportuje pracovní místa do zahraničí. Na konci roku 2013 měla v USA už jen 11 300 zaměstnanců, v roce 2000 to bylo 14 000 zaměstnanců. Mimo USA ale vytvořila 19 600 pracovních míst, a to zejména v Číně a jiných asijských zemích.

Když v roce 2011 zemřel spoluzakladatel společnosti Apple Steve Jobs, Apple vyráběl téměř všechny své produkty mimo USA. Jejich výroba se soustřeďovala zejména v asijských zemích. Apple výrobu v USA zastavil v roce 2004 a obnovil ji až v roce 2013, když začal v Texasu vyrábět osobní počítače Mac Pro. Dnes firma zaměstnává přibližně 80 000 lidí v USA, což jsou asi dvě třetiny jejích zaměstnanců. Většina z tohoto počtu pracuje v oblasti prodeje. Exodus výrobních kapacit do Asie se netýkal jen společnosti Apple, ale například i IBM.

Ekonomové v souvislosti se současným vývojem v technologickém sektoru poukazují na to, že z technologického pokroku těží zejména omezená skupina lidí, kteří mají ty správné dovednosti a také štěstí. Obecně však platí, že pět největších technologických firem (Apple, Alphabet, Microsoft, Facebook a Oracle) má sice celkovou hodnotu 1,8 bilionu dolarů, což je asi o 80 % více než hodnota pěti největších technologických společností v roce 2000. Ovšem tito giganti nyní zaměstnávají o 22 % méně lidí, než zaměstnávaly společnosti Cisco Systems Inc., Intel, IBM, Oracle a Microsoft v roce 2000.

V následujících desetiletích je pravděpodobné, že roboti nahradí řadu rutinních pracovních činností. Po dlouhou dobu se zdálo, že vůči tomuto trendu jsou imunní vzdělanější lidé, ale David Deming z Harvardu tvrdí opak. Podle jeho názoru se bude týkat třeba i programátorů či technicky vzdělaných lidí. McKinsey & Co. odhaduje, že automatizace nakonec převezme ekonomickou aktivitu v celkové hodnotě 2 bilionů dolarů. Důkazem může být společnost Knightscope, která vyrábí robotické hlídače. Ti jsou už dnes používáni pro noční směny v supermarketech či firemních komplexech. Klienti platí 7 dolarů za jednu hodinu práce robota a podle zakladatele Knightscope Stacyho Stephense oceňují, že „roboti si na nic nestěžují a nemusíte jim platit důchod“.

Autory jsou Jon Hilsenrath a Bob Davis.

Zdroj: WSJ