Bělobrádek: Budoucnost průmyslu začíná dnes

Česká republika je zemí s robustní ekonomikou, která zajišťuje lidem prosperitu a dokáže poměrně dobře odolávat otřesům a krizím. Je to zejména díky průmyslu, který zajišťuje třetinu hrubého domácího produktu i pracovních míst. Za dnešní sílu průmyslových podniků vděčíme do značné míry předkům. Aby byly naše firmy stejně úspěšné – nebo ještě úspěšnější – zítra, o to se musíme postarat dnes. Onou cestou k lepší budoucnosti jsou investice do vědy, výzkumu a inovací.
Vláda si je vědoma jak významu průmyslu, tak důležitosti inovací. Nesdílíme názor, že objem HDP, který připadá na průmyslové firmy, je příliš velký a měl by se snížit. Chceme uchovat naše výrobní podniky silné. Ostatně Německo je na tom se závislostí na průmyslu podobně. A ze světové finanční a ekonomické krize se dokázalo vzpamatovat rychleji a úspěšněji než Francie nebo Velká Británie, které více sázejí na služby, respektive na finanční sektor.
Ostatně jsme technickou civilizací. Kdo ovládá technologie, ten má náskok před ostatními. Abychom si ale tento náskok skutečně udrželi, musíme náš průmysl inovovat. Tedy produkovat výrobky s daleko větším podílem duševní práce a naopak s daleko menším podílem energií a surovin na vstupu. Největší odpovědnost za modernizaci samozřejmě leží na firmách a jejich managementu, který je odpovědný za udržení konkurenceschopnosti. Důležitou roli ovšem musí sehrát i stát.
Zásadní je stabilní institucionální prostředí – vymahatelnost práva, fungující veřejná správa, omezení byrokracie, funkční daňový systém, efektivní, kvalitní a pružné školství, které dokáže odpovídat na výzvy praxe. Ve všech těchto oblastech má Česká republika své dlouhodobé deficity. Současná vláda se je snaží napravovat, nicméně jde o běh na dlouhou trať.
Podrobněji se zde chci zmínit o druhém významném předpokladu k modernizaci průmyslu. A tím je centrálně koordinovaný systém státní podpory vědy, výzkumu a inovací (VVI). Takto to funguje v zemích, které jsou světovými inovačními lídry – v Německu, Izraeli nebo Spojených státech. Úřad pro vědu, nebo jak já říkám „ministerstvo budoucnosti“, budeme mít brzy i u nás. Respektive vše pro jeho vznik bude připraveno do konce volebního období. Bude pak na další vládě, jestli tuto hozenou rukavici zdvihne, anebo ji nechá bez zájmu ležet na ulici. Těší mě, že premiér si uvědomuje význam podpory vědy a výzkum
a inovace zmiňuje jako prioritu prakticky na všech mezinárodních fórech a jednáních se zahraničními státníky. Naposledy při návštěvě německé kancléřky. Schválili jsme nejen historicky nejvyšší růst investic do vědy, ale i řadu dokumentů, jejichž cílem je podpořit aplikovaný výzkum, inovace a přenos nových znalostí a technologií do praxe. Jde zejména o Národní politiku VVI a tzv. RIS3 strategii (Strategie inteligentní specializace, která se zaměřuje na koordinaci evropských, národních, regionálních a soukromých prostředků na výzkum a vývoj) nebo Průmysl 4.0.
Právě čtvrtá průmyslová revoluce je opět hlavním tématem letošního mezinárodního strojírenského veletrhu. Digitální ekonomika bude páteří průmyslových inovací pro příští období. Půjde především o aplikovaný výzkum a firemní vývoj zavádějící do praxe již známé objevy a myšlenky.
My bychom byli rádi, aby čeští byznysmeni vydávali na výzkum, vývoj a inovace daleko více peněz než dnes. Rovněž chceme, aby firmy zadávaly vývoj nových technologií veřejným výzkumným institucím. Podle naší analýzy soukromé podniky získávají na přímých dotacích a nepřímých úlevách pět miliard korun ročně, ale u veřejných výzkumných institucí si zadávají vývoj jen za jednu miliardu. Proto se od počátku svého mandátu snažím dávat vědce a byznysmeny dohromady, pořádáme sektorové debaty a zlepšujeme vzájemnou komunikaci.
Jsem si jist, že lepší využití kapacit českých výzkumných institucí se podnikům vyplatí. Průmysl 4.0. zmiňujeme i v Národní politice VVI na léta 2016–2020. Zde jsme přímo určili výzkumné záměry, na něž by se vědci měli zaměřit. Jsou to například: kybernetická bezpečnost, data (včetně nástrojů pro práci s českým jazykem v ICT), 3D vizualizace a 3D tisk, vývoj nových digitálních řešení a služeb (e-commerce, digitální obsah a jeho technologické propojování, rozvoj asistivních technologií, digitalizace rozvodné a přenosové soustavy, chytré distribuční sítě – tzv. smart grids), internet věcí a kyberneticko-fyzikální systémy. Patří sem také vertikální a horizontální integrace informačních a znalostních systémů a procesů v průmyslovém podniku (od řízení výroby v reálném čase až po strategické rozhodování na úrovni nejvyššího managementu; od styku s dodavateli přes inženýrskou činnost, vlastní výrobu až po distribuční síť), počítačová integrace veškerých inženýrských činností v podniku, metody a techniky kybernetiky a umělé inteligence, vzdělávání v digitálních dovednostech a znalostech.
Zdůrazňuji, že Průmysl 4.0 se týká skutečně především aplikovaného výzkumu. Iniciativa zde tedy musí být na straně podniků. Stát nabízí výzkumné kapacity, koordinaci a samozřejmě i dotace a granty z národních a evropských peněz těm, kteří přijdou s něčím skutečně novým a investují vlastní prostředky. Vytvoří tak nemalý počet nových a lépe placených pracovních míst ve špičkových výrobách. A to co nejdříve, protože budoucnost českého průmyslu začíná už dnes.