Indikátory
PMI naznačují, že tempo růstu hospodářské aktivity v eurozóně v září
zpomalilo na nejslabší úroveň od loňského ledna.
Zpomalení
je taženo sektorem služeb, což je reflexí jen slabého růstu objednávek:
optimismus ohledně dalšího vývoje ve službách je nyní nejslabší za uplynulých
21 měsíců.
Zrychlil
se naopak růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu v eurozóně, když měsíc
září byl ve znamení jak rychlejšího růstu průmyslové výroby, tak nových
objednávek.
Pokud se
oživení aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny potvrdí i v dalších
měsících, bude to dobrá a důležitá zpráva také pro výrobce ve středoevropském
regionu: vnější prostředí totiž regionálnímu průmyslu letos zatím výraznější
prorůstový impuls nedodalo.
Nicméně,
vývoj ve zpracovatelském průmyslu v eurozóně bude důležité, zda se podaří
restartovat růst také v tamním sektoru služeb: právě kvůli situaci ve
službách hlásí průzkum PMI pro eurozónu za měsíc září celkově slabší situaci,
než se čekalo.
Kompozitní
PMI indikátor pro eurozónu v září dle předběžných údajů klesl z úrovně
52,9 na 52,6 a je tak nejslabší od loňského ledna (finanční trhy očekávaly jen
mírný pokles, na úroveň 52,8). Na této úrovni indikátor PMI i nadále naznačuje,
že si HDP eurozóny zachovává mezičtvrtletní tempo růstu 0,3 %.
Zářijový
průzkum PMI naznačuje, že se v rámci ekonomiky eurozóny zhoršuje výhled
výkonu sektoru služeb. Podnikatelé ve službách hlásí, že se růst objednávek
v tomto sektoru v porovnání se srpnem nijak nezrychlil a zůstal tak
na nejslabší úrovni za uplynulých 19 měsíců. Optimismus podnikatelů ve
službách, tedy co se týče výhledu na příští rok, je nyní na nejnižší úrovni za
uplynulých 21 měsíců. Celkově růst aktivity ve službách v rámci ekonomiky
eurozóny klesl na nejnižší úroveň od prosince roku 2014. Slabší než očekávané
výsledky byly v případě služeb hlášeny především z největší ekonomiky
eurozóny, tedy z Německa.
Pozitivně
naopak překvapil průzkum ve zpracovatelském průmyslu, kde se růst aktivity
vyšplhal na tříměsíční maximum a je zároveň vůbec druhý nejvyšší
v letošním roce. Podstatné je, že se zrychlil nejen růst výroby, ale také
nových průmyslových objednávek, včetně těch exportních. To mimochodem
naznačuje, že nejistoty spojené s Brexitem se na průmyslové aktivitě zatím
nijak viditelně neprojevují. Pokud se tento vývoj v průmyslu eurozóny
zopakuje i v dalších měsících, bude to dobrá zpráva také pro
středoevropský region. Zpracovatelský průmysl ve středoevropském regionu totiž
letos zatím postrádá výraznější prorůstový impuls ze strany globální ekonomiky.
Průzkum za měsíc září naznačuje, že by se v případě eurozóny mohlo začít
blýskat na lepší časy. K tomu, aby se ale růst průmyslové aktivity
v eurozóně dobral k dalšímu zrychlení, je ale žádoucí, aby se oživil
též růst aktivity v sektoru služeb, tedy v klíčovém sektoru ekonomiky
eurozóny.
Průzkum
za zpracovatelský průmysl eurozóny přinesl v případě září lepší než
očekávané výsledky, slabší částí celého PMI průzkumu je ale právě obrázek
mapující situaci ve službách. Z tohoto pohledu i nadále platí
konstatování, že celkové tempo růstu ekonomiky eurozóny zůstává poměrně
utlumené.
Radomír
Jáč
hlavní
ekonom
Generali
Investments CEE