Německo zavírá jaderné elektrárny, 80% elektřiny zajistí obnovitelné zdroje

V Německu probíhá zásadní energetická přeměna, která se označuje jako Energiewende. Co to vůbec je a jaké jsou cíle této energetické politiky?

Energiewende je německá cesta energetické přeměny, která započala v roce 2010 po tragédii v japonské elektrárně Fukušima. Spolková vláda se rozhodla uzavřít všechny jaderné elektrárny do roku 2022 a nahradit konvenční zdroje energie těmi obnovitelnými.
Cílem této politiky je minimalizace ekologických, společenských a zdravotních problémů konvenční energetiky. Dále by mělo dojít k ukončení spalování fosilních paliv a omezení vypouštění CO2. Cíle Energiewende také upozorňují na konečnost zásob fosilních paliv a rizika jaderné energie.

Německá energetická přeměna má také širokou podporu veřejnosti, která silně odmítá jadernou energetiku. Podle výzkumu Renewable energies agency z roku 2014 by ve svém sousedství akceptovalo jadernou elektrárnu jen 5 % lidí, zatímco 61 % lidí by akceptovalo větrnou elektrárnu a dokonce 72 % solární elektrárnu. Podrobnosti ohledně německé cesty energetické přeměny jsou publikovány na webové stránce energytransition.de.

Jaké jsou cíle Energiewende?

Obnovitelné zdroje mají hrát stále podstatnější roli na celkové hrubé spotřebě elektřiny. Do roku 2020 mají generovat 30 % hrubé spotřeby elektřiny, v 2040 už 65 % a do finálního roku 2050 se má stihnout 80 %. Snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 se plánuje o 40 procent, v roce 2030 o 55 procent a do roku 2050 o 80 až 90 procent (srovnání je s výchozím rokem 1990).

Dále má dojít ke snížení spotřeby primární energie o 20 procent do 2020 a do roku 2050 o 50 procent. K tomu by se měla zvýšit energetická produktivita na 2,1 procent ročně. Energetická produktivita povede ke snížení spotřeby elektřiny do roku 2020 o 10 procent a do roku 2050 o 25 procent (ve srovnání s rokem 2008).

Co je třeba vyřešit?

Aby bylo možné cíle politiky Energiewende realizovat, tak bude nutné vyřešit několik problémů. První je se skladováním energie. V současné době je jednou z možností výstavba rozsáhlých přečerpávacích elektráren. Zde se však jedná o poměrně vysoké investice s vysokým nárokem na půdu. Přečerpávací elektrárny také výrazně zasahují do krajiny a jsou vděčným terčem ekologů.

Vhodnějším technologickým řešením budou důkladné bateriové systémy, které umožní skladování elektrické energie nejen velkým energetickým společnostem, ale především domácnostem. Tyto technologie však budou potřebovat minimálně ještě několik let ke svému rozvoji. K tématu čtěte více: Baterie jsou klíčové pro skokový růst obnovitelné energie

Řešením také můžou být takzvané „záložní zdroje elektrické energie“. Jedná se o zdroje, které mohou elektrickou energii vyrábět v situaci, kdy jí je nedostatek. Vypnout by se mohly tyto záložní zdroje v momentě, kdy by byl dostatek slunečního světla či větru a obnovitelné zdroje by produkovaly nadměrně elektrické energie. V současné době funkci záložních zdrojů plní uhelné elektrárny. Spolková vláda chce však uhelné elektrárny zavírat kvůli produkovanému CO2.

Jako záložní zdroj také mohou sloužit paroplynové elektrárny. Ty však nejsou při současných cenách elektrické energie na energetických burzách rentabilní. Ukazuje to například osud moderní paroplynové elektrárny Irsching v Bavorsku, která dosahovala nejvyšší účinnosti na světě ve výši 60 %. Oba bloky této elektrárny však byly odstaveny, protože za současných cen nejsou rentabilní.

Ekonomický deník také položil otázku německému vedení společnosti E.ON, zdali německá vláda plánuje některé jejich zdroje využít jako záložní a finančně tak celé společnosti vypomoci. Podle vyjádření společnosti k tomu v současné době nedošlo. Čtěte více: E.ON: Obnovitelné zdroje se stávají základem energetického systému

Současné přenosové sítě také nejsou konstruované na nárazovou zátěž, kterou vytvářejí obnovitelné zdroje energie. V případě zvýšené výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů se může celá síť přetížit a způsobit blackout. Podle cílů Energiewende by mělo dojít k rozvoji inteligentních přenosových sítí, které se mají výrazně decentralizovat. Cílem bude, aby přenosová síť fungovala na nejmodernějších technologiích, které budou propojené, zároveň více energie budou pomocí solárních panelů či malých větrných elektráren vyrábět samotní spotřebitelé.

V dalším díle článku se podíváme na plnění cílů v rámci Energiewende.

Arsen Lazarevič