Polovina obyvatel chce nové jaderné zdroje jen při nízké ceně elektřiny. Nový výzkum ukazuje, že podpora dostavby jaderných elektráren silně závisí na ceně

Plánované rozšíření jaderných elektráren v České republice má poměrně širokou podporu veřejnosti. Dle exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK pro Kurzy.cz se pro výstavbu nových bloků vyslovilo celkem 72,6 procent respondentů. Převážná část však pouze v případě, když elektřina z nich bude levnější než dovoz. Pozitivní přístup k dostavbě mají každopádně více muži než ženy. Téměř 17 % dotazovaných žen navíc nemá na rozšiřování jaderných zdrojů ani jasný názor, resp. neví. Zda jádro rozšiřovat či nikoliv, nemělo v porovnání jasno jen 6 procent mužské populace.

Každopádně největší část podporovatelů (49,6 %) souhlasí s výstavbou jen za předpokladu, že elektřina z nových bloků bude levnější než dovoz. Dalších 14,4 % by s projektem souhlasilo, pokud by cena elektřiny zůstala přibližně stejná. Pouze 8,6 % respondentů by podporovalo jadernou expanzi i v případě, že by byla elektřina výrazně dražší.

Podporovatele jádra lze více nalézt na Moravě. Tato část země dává novým jaderným zdrojům celkově největší podporu a nejvíce kladných odpovědí neměla pouze ve variantě „když elektřina z nich nebude o moc dražší než dovoz“. Nejvíce příznivců v tomto případě totiž bylo s náskokem v Praze (23 %), Čechy a Morava zaostaly obdobně zhruba o 10 procentních bodů.

^{Zdroj: Kurzy.cz / STEM/MARK}

Proti jádru čtyřikrát více žen než mužů

V souhrnu 26 procent žen odpovědělo na otázku „Jste pro stavbu nových jaderných bloků v Česku?“ jednou ze tří záporných odpovědí, zatímco mužů bylo jen 6 procent. Nejméně odpůrců jádra lze každopádně dle aktuálního průzkumu nalézt na Moravě. Pro rozhodování tamní populace nejspíše své také sehrávají „místní“ Dukovany, potažmo výhled dalšího rozšíření pracovní nabídky v souvislosti s plánovanou výstavbou dalších bloků.

Výsledky průzkumu pro Kurzy.cz každopádně naznačují, že klíčovým aspektem pro veřejné přijetí rozšíření jaderné energetiky zůstává ekonomická stránka projektu. Ta, jak známo delší dobu rezonuje společností, když reálná výsledná cena výstavby vzbuzuje otázky. Děje se tak v kontextu řady zahraničních jaderných projektů, u nichž, vedle také prodloužení výstavby, byly oproti původním dohodám s dodavateli výsledné náklady podstatně vyšší. Tedy pak nákladovost každé vyrobené kWh vychází jinak...

Připomenout lze, že schválený model financování (pro zatím jen jeden nový blok v Dukovanech) zahrnuje státní návratnou finanční výpomoc pro společnost ČEZ na pokrytí části nákladů spojených s výstavbou. Tato půjčka má mít splatnost 30 let a před spuštěním provozu bloku nemá být úročena. Pro zajištění stability příjmů z nového bloku má být mezi státem a společností ČEZ uzavřena smlouva o výkupu elektřiny. Má tak být zajištěna předvídatelnost cen a návratnost investice. Konečná smlouva mezi státem a ČEZ by v dané věci měla být teprve podepsána. Obdobně i s vítěznou korejskou KHNP, která má výstavbu zajistit. Při výběru tohoto zhotovitele představitelé státu loni hovořili o ceně bloku okolo 200 mld. Kč v současných cenách, tedy v případě cenově výhodnější výstavby rovnou dvou bloků v Dukovanech.

Doplnit závěrem lze, že průzkum agentury STEM/MARK pro Kurzy.cz proběhl formou CAWI (Computer Assisted Web Interviewing – online metoda sběru dotazníkových dat) dotazováním mezi 27. a 31. lednem 2025 na reprezentativním vzorku 500 respondentů ve věku 18–65 let.

^{Zdroj: Kurzy.cz / STEM/MARK} 

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.