4 důvody, proč ropné velmoci nechtějí snižovat produkci

Na trhu existuje výrazná nejistota, že ceny ropy půjdou dále dolů. A ropné velmoci chtějí vydělávat, dokud to bude možné.

Kartel OPEC rozhodl na svém posledním zasedání, že nechce snižovat produkci. Místo toho ji zmrazí s tím, že těžba bude dosahovat lednových úrovní. Podle analytiků to však nijak ceny ropy neovlivní, na trhu stále existuje přebytek ropy. Proč nechtějí velcí ropní producenti snižovat těžbu ropy?

1. Ropné velmoci a jejich fiskální problémy

S poklesem cen ropy přišly do některých zemí značné hospodářské problémy. Jedná se například především o Saúdskou Arábii, psali jsme ale také o problémech Ruska, Venezuely nebo Nigérie. Všechny ropné velmoci doplácejí na pokles cen ropy a snížení produkce v jejich případě znamená, že se připraví o ropné výnosy.

Náklady na vytěžení jednoho barelu ropy dosahují na Středním východě, podle informací časopisu Dotyk, 27 dolarů za barel. Tento odhad je však nadnesený, což se ukázalo například u břidlicových těžařů (podle údajů potřebují cenu 65 dolarů za barel). V některých zemích (Kuvajt, Saudská Arábie) se dokonce odhaduji náklady přibližně ve výši 10 dolarů za barel.

Je také zajímáme, že existují ropné velmoci, které chtějí těžit více ropy, ale není to možné. Příkladem je Venezuela, která má jedny z nejvyšších zásob ropy na světě, ekonomické problémy a nejisté podnikatelské prostředí však neumožňuje těžit dostatek ropy. Chavez a Maduro natolik odradili zahraniční investory, že produkce ropy od roku 1999 klesla o 25 %.

2. Geopolitický boj

Ač se ropné velmoci snaží sdružovat a jednat jednotně, i tak se zde projevují zájmy jednotlivých zemí.  Kupříkladu nejvýznamnější ropný kartel OPEC se sice dohodl na tom, že chce těžbu „zmrazit“ na  lednových úrovních, skutečný efekt tohoto opatření bude však podle analytiků jen velmi malý.

Důvodem je, že i když významný producent ropy Írán souhlasil se zmražením těžby, tak stejně plánuje zvyšovat těžbu a získat ztracený podíl na trhu, o který přišel vlivem hospodářských sankcí. Klesá však také moc samotného kartelu OPEC, podíl na světovém trhu těžby ropy u něj dosahuje přibližně 30 %, zatímco v roce 1970 to bylo 50 %. Některé velké společnosti také očekávají, že cena ropy může klesnout až k hranici 10 dolarům za barel, všichni se tak snaží vydělávat, dokud to bude ještě možné. ''

3. Břidlicoví těžaři

Rozvoj těžby břidlicové ropy vytvořil ze Spojených států, jedné z nejvíce závislých ekonomik na světě na černém zlatu v dobách minulých, téměř soběstačnou ropnou ekonomiku.

Těžba břidlicových ložisek je však technologicky a finančně velmi nákladná a těžba se vyplatí přibližně při ceně 40-50 dolarů za barel. Ropné velmoci už několikrát opatrně deklarovali, že chtějí břidlicové těžaře vytlačit z trhu. „Říkáme trhu i ostatním producentům, že musí být racionální. Každý musí být racionální. Každý musí přijmout opatření, ale pokud jde o ty, kdo produkují ropu nejdráže, logika i tržní pravidla říkají, že oni by měli být první, kdo utáhnou kohoutek, či sníží těžbu,“ tvrdil například ministr energetiky Spojených arabských emirátů Suhajl al-Mazrúví.

Snížení cen ropy by tak mohlo vytvořit takové prostředí, které by bylo nevhodné pro další investice do břidlicové těžby, neboť kvůli vysoké volatilitě cen by byla návratnost investic velmi nejistá. Tato úvaha sice má logické základy, realita však byla v mnoha případech opačná. Břidlicoví těžaři totiž zdokonalují technologie těžby a jsou schopni břidlicovou ropu vytěžit za nižší náklady. Někteří z nich dokonce dokáží i na současné ceně ropy vydělávat. 

4. Nové technologie

Ropní šejkové se pochopitelně děsí nových technologií, které umožní západním zemím snížit závislost na ropě. Nejedná se jen o stále dokonalejší motory s nižší spotřebou (kde je však často se spotřebou manipulováno a příručkové parametry neodpovídají reálné spotřebě), ale pozvolna také nastupuje trend elektromobilů.

Společnost Tesla je stále okrajovou automobilkou, produkce však má s uvedením nového plánovaného lidového modelu výrazně růst. 

Arsen Lazarevič