Donald Trump jako hrozba pro investory

Donald Trump si v minulých dnech připsal další úspěch v podobě vítězství v demokratických primárkách v Jižní Karolíně, kde s jasnou převahou zastínil druhého senátora Rubia. S neustále rostoucí popularitou miliardáře Trumpa však roste i znepokojení investorů, kteří se obávají negativního vývoje akciových trhů v případě jeho zvolení.

Předseda investiční společnosti Oaktree Capital Group Howard Marks doslovně uvádí, že investoři jsou neskutečně zděšeni projevy Trumpa poukazující na to, že Čína, Mexiko a Japonsko okrádá Američany o práci. Mnohem horší je ale skutečnost, že část veřejnosti má tendenci tomu věřit.

Mnoho lidí se v současné době zabývá tím, jaké dopady na akciový trh by mělo případné zvolení Trumpa, a zkoumají vzájemnou korelaci mezi průběhem prezidentských voleb a vývojem amerických akciových indexů. V souvislosti s tím je poukazováno na to, že od počátku růstu Trumpovy popularity zásadně klesá i hodnota amerických akcií. Přestože korelace může být čistě náhodná, sklony k tomu se domnívat, že se do kurzu částečně promítly i Trumpovy radikální názory, jsou poměrně významné.

Barry Ritzhold toto uvažování považuje je základní investiční chybu, která představuje neoddělení emoční a racionální stránky při investování. Zásadní je rovněž nedostatečné rozlišení korelace a kauzality. Při četnosti působení řady proměnných je nedbalé přisuzovat vývoj primárně jednomu z faktorů, přestože se tato situace často opakuje v případech, kdy je například prezident či vláda přehnaně chválena či kritizována za vývoj ekonomiky.

Dále poukazuje na to, že politické preference a investiční rozhodování by měla být striktně oddělena.

Jako exemplář tohoto chybného uvažování je uveden příklad po roce 2008, kdy byl americkým prezidentem Barack Obama. Pravicová strana v této době předpovídala krizi, jelikož byl Obama označován za socialistu, keynesiánce a muslima. Tato predikce však zcela opomíjela skutečnost, že byl schválen stimulační program ve výši 1 bilionu USD, změny, které umožnily bankám rychlejší reakce na měnící se situaci, a FED začal široce uplatňovat politiku kvantitativního uvolňování stimulující expanzi.

Samozřejmě je zapotřebí brát v úvahu přicházející potenciální změny v podobě změny daňového systému nebo v oblasti mezinárodního obchodu, ovšem je třeba zdůraznit, že politika jako taková a investiční rozhodování by neměla být vzájemně propojena.

Autor: Bc. Jakub Venský