Pokles trhu o více než 50 % by neměl nikoho zaskočit

Podle řady oceňovacích metod jsou akcie v současnosti nadhodnocené o 75-100 %, varuje šéfredaktor a spoluzakladatel serveru Business Insider Henry Blodget. Co v takových situacích trhy čeká a nemine?

Když byly v minulosti akcie podobně nadhodnocené, zpravidla následovala korekce trhu. Buď krachem (například roky 1929, 1987, 2000, 2007), nebo dlouhým táhlým sestupným trendem, kdy šly trhy dlouhodobě do strany a mírně dolů (například období 1901-1920 nebo 1966-1982).

Po dlouhých periodách nadhodnocení akciového trhu, jako byla éra od konce 90. let (s několika výjimkami po tržních propadech v roce 2000 nebo 2007), mívají akciové trhy tendenci směřovat naopak k podhodnocení. To může trvat i několik dekád.

Podle valuačních ukazatelů jsou nyní akcie nadhodnocené natolik, že by se čisté výnosy během dalších deseti let let měly pohybovat kolem nuly. Ani korekce o 50 % by pro investory neměla být žádným překvapením. Navíc by to nemusel být ten nejhorší scénář, v minulosti nebylo neobvyklé, že došlo ke krachu, který z trhu odmazal velice rychle 75 % hodnoty.

Proč nikdo nechce předložit fakta?

Tři důvody na vysvětlenou:

1. Nikdo z finančního sektoru nechce být poslem špatných zpráv.

Padající akcie jsou negativní pro korporátní i retailové klienty. Těžko byste jim vysvětlovali, že jste je kvůli přehnaně opatrnému přístupu připravili o zisky. Snáze vysvětlíte propad, který nikdo neočekával a v němž se spolu s nimi "vykoupala" masa dalších nic netušících investorů. Je jednodušší mýlit se spolu s davem než chybovat tím, že se k davu v nesprávnou chvíli postavíte zády (například příliš brzkým obratem k pesimismu).

2. Vždy existuje (byť zanedbatelná) šance, že se naplní otřepané "tentokrát je to jiné".

Každý, kdo je optimistický ohledně akcií ve stádiu trhu podobném tomu současnému, spoléhá právě na kouzelnou formulku it's different this time. Kdyby se ukázala jako pravdivá, byly by všechny historicky využívané indikátory a valuační techniky zastaralé a ztratily by vypovídací hodnotu. Investoři takto uvažovali na konci 20. a 90. let, z nejčerstvější historie dobře poslouží rok 2007. Faktem ale je, že ceny akcií mají ve zvyku navracet se k průměru, a to mnohdy velice prudce. Ne nadarmo se proto říká, že "tentokrát je to jiné" jsou čtyři nejdražší slova.

 

 

 

Marc Faber: Kapitálové trhy půjdou pod vodu jako Titanic

Slavný investor a známý prognostik katastrof Marc Faber opět volá po zhroucení finančních trhů, které jsou podle jeho názoru dlouhodobě v extrémní bublině. Vyjde mu konečně po mohutné několikaleté akciové rally medvědí sázka?

3. Valuace jsou prakticky nepoužitelné pro časování trhu.

Podle některých valuačních metod jsou akcie nadhodnocenější než kdy jindy za posledních 130 let s výjimkou roků 1929 a 2000. Graf níže pochází z dílny profesora z Yaleovy univerzity Roberta Shillera. Současné P/E je na hony vzdáleno od dlouhodobého průměru.

Bohužel, ani kdyby to tentokrát bylo jiné a historické valuační metody by nadále platily, ze současného ocenění nikdo nevyčte, kam se trh v nejbližších letech vydá. Vysoké P/E totiž nemusí znamenat okamžitý krach. Podívejte se například na rok 2000 a délku (a sílu) akciové rally, která pokračovala i v době extrémně vysokých valuací.

Nikdo s přesností nepředpoví, jak dlouho dokáže trh zůstat iracionální. Jedno je však jisté - čím déle zůstane, tím drastičtější bude následná korekce.