Rozbřesk - Rizikové marže zemí z pyrenejského poloostrova na vzestupu

Na globálních finančních trzích měl být začátek tohoto týdne klidnější záležitostí, ale není tomu tak. Může za to nejen růst úrokových sazeb v USA, ale také politika v Evropě.

Začněme dolarovými úrokovými sazbami, které v pátek od zveřejněného excelentního reportu z amerického trhu práce nepřestaly růst a tak pouštějí žilou prakticky všem trhům. Pokud rostou bezrizikové výnosy, tak je pochopitelně těžké pro ostatní třídy aktiv (snad s výjimkou bankovních titulů), aby performovaly za předpokladu, že nepanuje přesvědčení, že růstový boom, který indikoval říjnový report z amerického trhu práce, se bude opakovat. Takové přesvědčení všeobecně nepanuje, stejně tak jako nepřevládá názor, že nás zasáhne nějaká nečekaná inflační vlna (byť inflace v příštích měsících opravdu vzroste). Tím spíše můžeme sázet na to, že růst dolarových sazeb má v tomto roce své jasné limity, neboť ani americká ekonomika nemá na to, aby jednoduše ustála rychlé utažení finančních podmínek. Ty jsou přitom zpřísňovány nejen skrze silnější dolar, ale také prostřednictvím nižších cen komodit, akcií a v neposlední řadě skrze růst kreditních marží.

A právě růst rostoucí kreditní marže nám poslouží jako hezký můstek, po kterém osla převedeme do Evropy resp. eurozóny a jejích politických problémů. Ty aktuálně zahrnují nejen koaliční trable německé kancléřky Merkelové v souvislosti s uprchlickou krizí, ale hlavně politické pnutí na pyrenejském poloostrově. Jednak to v Portugalsku vypadá, že po parlamentních volbách bude nakonec postavena čistě levicová vláda (a padá tak možnost pro-reformně laděné velké koalice) a jednak to začíná jiskřit ve Španělsku, kde katalánský parlament schválil rezoluci o nezávislosti. Ta bude sice smetena ze stolu ústavním soudem, ale pnutí mezi regionální a španělskou vládou se může před celorepublikovými parlamentními volbami stupňovat.

A jaká aktiva mohou z výše uvedené (nejednoznačné) konstelace těžit? Samozřejmě americký dolar, přičemž pro evropského investora se při narůstajících politických rizicích na periferii eurozóny může jevit vhodnou volbou švýcarský frank.

Region

O dvě desetiny nižší než očekávaná říjnová inflace koruně včera příliš nevadila a pár EUR/CZK se jen nepatrně vzdálil od hranice kurzového závazku ČNB. Případné nežádoucí interpretaci komunikace po posledním zasedání ČNB se včera snažil zabránit guvernér Singer. V podstatě vyloučil dřívější exit z intervenčního režimu a velmi významně naznačil, že v tuto chvíli vidí bankovní rada pravděpodobné opuštění intervencí na přelomu let 2016 a 2017. Zároveň uvedl, že šance na dřívější exit je zanedbatelná, zatímco případné prodloužení režimu je pravděpodobnější. Obojí je v souladu s naším hlavním scénářem.

Dnes trhy zajímá zejména zveřejnění říjnové inflace v Maďarsku. Zde je vhodné podotknout, že i kdyby inflace překvapila negativně jako včera v ČR, tak prostor pro případné snižování sazeb MNB je výrazně omezen jejich pravděpodobným zvýšením v USA v prosinci (toto se týká do značné míry i Polska). Opatrnější nálada je patrná právě i na sázkách na další pohyb sazeb MNB, které se během posledních pár dní prakticky smazaly.

Dluhopisy

Podle zprávy agentury Reuters se zdá, že se ECB zatím připravuje v prosinci na mírné snížení depozitní sazby. Zpráva mluví o tom, že má podporu čtyř členů bankovní rady a na mírném snížení depozitní sazby (o 10 bps) se buduje relativně dobře konsensus. Vedle toho údajně koluje uvnitř ECB zhruba 20 dalších návrhů, jak rozšířit měnovou expanzi. Seznam by měl být v následujících týdnech proškrtán. Shoda na řadě z nich se hledá jen velice těžko. Výnosy šly včera v Německu kvůli negativnímu obratu a holubičí zprávě z ECB lehce dolů.

Vzhůru naopak mířily výnosy ve Španělsku (+4 bps na 10 letech) poté, co katalánský parlament schválil rezoluci o nezávislosti. Očekává se vyhrocení situace s Madridem - dalším krokem pravděpodobně bude anulování rezoluce ze strany ústavního soudu.

Komodity

Celkově opatrnější nálada na trzích, která se projevila například i na akciích, včera nepřála cenám komodit. Ty však klesaly pouze mírně - základní kovy v průměru ztrácely 0,6 % a cena ropy Brent poklesla o 0,5 %.

Co se týče cen ropy, tak americká agentura EIA včera zveřejnila výhled na produkci břidlicové ropy v USA na prosinec. Agentura očekává pokles produkce cca o 100 tisíc barelů denně. S ohledem na omezování produkce v zemích mimo OPEC a na nečekaně vysokou spotřebu v určitých zemích (např. USA) včera zopakovali svá optimistická očekávání někteří členové OPECu. Zajímavé informace z tohoto pohledu jistě přinese měsíční report z globálního trhu s ropou od EIA.