Jak Mládek s Chovancem vařili NGA

O 14 miliard na rozvoj NGA sítí v Česku se přetahuje skupina PPF s menšími operátory na jedné straně, a Chovanec s Mládkem na straně druhé.

Už si toho stačili všimnout i v zahraničí. Anglická verze webu EurActiv konstatuje, že „budoucnost a osud rozvoje vysokorychlosntího internetu v Česku je v zajetí politických intrik“. Přesněji stav věcí nejspíš popsat nelze. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že Česko přijde o čtrnáct miliard korun, které Evropská unie nabízí na rozvoj rychlého internetu. Čas na splnění bruselských podmínek se krátí, počet hráčů, kteří se nedokáží domluvit ani na základních věcech, roste.

O miliardy, které Brusel na jaře letošního roku přidělil k čerpání České republice, se mezi ministerstvy strhl zásadní spor. Proti sobě stojí šéfové resortů průmyslu Jan Mládek a vnitra Milan Chovanec. Oba jsou rozhodnutí urvat pro svoje ministerstvo co největší část z evropské dotace. Situaci by měl řešit premiér Bohuslav Sobotka. Jeho přínos k akci „14 miliard v ohrožení“ ale spočívá v tom, že svoje podřízené vyzývá, aby se nějak domluvili.

Obdoba sporu zuří i mezi společností Cetin, která je součástí skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, a malými operátory. Ti se bojí vzniku monopolního spojení Cetinu a další Kellnerovy firmy, operátora O2.

Když vynecháme manažerskou, politickou a technologickou hantýrku, připomíná jednání nejvíc ze všeho krmení vyhladovělých šelem. Zdá se, že vše směřuje k tomu, že Česko nakonec na přiklepnutých čtrnáct miliard nedosáhne. Základní dokument – Národní plán rozvoje sítí nové generace – by měl být už v příštím roce sladěn s evropskou legislativou. Místo toho u něj přibývají připomínky, aktuálně jich je přes sto. A třeba předseda sněmovního hospodářského výboru a šéf pracovní skupiny pro digitální ekonomiku Ivan Pilný konstatoval, že je naprosto nereálné, aby Česká republika do roka materiál stihla vypracovat.

Strach z Kellnera

Dlouho platilo, že pod heslem „všichni proti přílišným zásahům státu“ se jsou schopni zástupci malých poskytovatelů internetu dohodnout i s dominantním Cetinem (neboli s Kellnerovou PPF). Jenže to nedávno přestalo platit.

Dosud jménem firem z odvětví informačních a komunikačních technologií vystupovala a jednala ICT Unie. Jenže ISP Alliance, která sdružuje malé operátory, se rozhodla unii opustit. A spolu se společností UPC, Českým telekomunikačním klastrem a Dial Telecomem začali hájit svoje zájmy pod hlavičkou Výboru nezávislého ICT průmyslu.

„ICT Unie zastupuje zájmy té části hráčů na trhu, jejímž cílem je přeprodávat nám z pozice velkoobchodu služby,“ říká obchodní ředitel ISP Alliance Jakub Rejzek. Přeloženo do srozumitelné řeči: malí poskytovatelé se cítí být ohrožení Cetinem. A to bez ohledu na opakované sliby této společnosti, že nebude zvýhodňovat sesterského operátora O2. „Naši společnou činnost v rámci ICT Unie jsem vnímal jako kompromisní,“ komentuje zrod nového hráče člen představenstva Cetinu Michal Frankl. „Vznik Výboru nezávislého ICT průmyslu chápu především jako snahu malých operátorů získat mediální pozornost a politickou podporu.“

Jak se vaří průšvih

Na konci září uspořádala společnost Cetin neboli Česká telekomunikační infrastruktura v pražském Anežském klášteře velkoryse pojaté setkání. Jeho hlavním účelem bylo přesvědčit zástupce malých operátorů, že pokud Cetin získá zakázku na budování broadbandu, nebude na jejich úkor zvýhodňovat sesterského operátora O2.

Nakolik se to vzhledem k vystoupení malých operátorů z ICT Unie podařilo, je otázka. Na akci ale došlo ke shodě, že stát musí definovat parametry a podmínky projektu, aby se na něj firmy mohly připravit. „Úřad musí uskutečnit analýzu trhu, která určí nové parametry regulace,“ nechal se slyšet předseda Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák.

Největší podíl na zmatené situaci okolo evropského příspěvku na budování digitálního snu v Česku má ale samotná vláda. Na jedné straně má mezi programovými dokumenty dobře zpracované koncepce, jako Digitální Česko, současně ale dělá všechno proto, abychom o evropské peníze přišli.

K vyřešení situace rozhodně nepřispěl spor mezi Chovancovým a Mládkovým ministerstvem. Ten se mezi oběma úřady strhl především o to, který z nich sehraje strategicky velevýznamnou roli regulátora. Ze začátku všechno nasvědčovalo tomu, že dohled nad budováním vysokorychlostního internetu bude mít Mládkův úřad, pak se ale do věci razantně vložil resort vnitra. Podle náměstka pro ICT Jaroslava Strouhala vnitro pouze „předložilo komplexní připomínku“. Ta ve skutečnosti vypadá jako úplně nový dokument, který nese shodné jméno jako materiál resortu průmyslu, tedy Národní plán rozvoje sítí nové generace.

NAKIT?

Vnitro současně přišlo s nápadem vytvořit státní podnik, který slovy náměstka Strouhala „bude provádět monitoring pokrytí Česka pasivní infrastrukturou pro sítě nové generace, vybuduje registr pasivní infrastruktury, k jehož zřízení se vláda zavázala již v roce 2011, a na základě analýzy zjištěných dat bude vytipovávat místa vhodná pro veřejnou podporu“.

Plán na založení Národní agentury pro komunikace a informační technologie (NAKIT) vyvolal kritiku. Na jedné straně měla být totiž agentura příjemcem dotací, koordinátorem výstavby všech sítí a zároveň operátorem sítí, čili tržním konkurentem pro soukromé firmy. Ministerstvo financí vyhodnotilo koncepci jako „nesystémovou a účelovou“ s dodatkem, že „budování sítí nemá být odpovědností státu nýbrž operátorů, kteří k tomu mají potřebné know-how, zdroje a lidi. Stát může v oblastech, kde je rozšíření sítí nové generace pro operátory neekonomické, podpořit jejich budování dotacemi“.

Problém je také v tom, že Česko neplní ani předběžné podmínky pro získání dotace. Národní plán, který by měli poslanci do konce příštího roku schválit, čítá, jak bylo uvedeno výše, přes sto připomínek, přibývají další a přitom se v tuto chvíli ani neví s kým je řešit.

Už v roce 2016 je třeba do českého právního řádu včlenit evropskou směrnici o snížení nákladů a usnadnění výstavby broadbandu. Sociálnědemokratický ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek na konci září ubezpečoval, že průmysl informačních a komunikačních technologií nemá důvod k nervozitě a že se implementace směrnice do konce tohoto roku stihne. Od té doby se událo pouze to, že se snad vyjasnil alespoň spor mezi zainteresovanými ministerstvy. Ministerstvo vnitra bude jednotným informačním místem a ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít v gesci rozdělování peněz z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Tématu rozvoje NGA sítí se dlouhodobě věnujeme.

Ve hře však ještě figuruje ministerstvo pro místní rozvoj, které se zase nemá k úpravě stavebního zákona. Ta je přitom klíčová. Rozvoj širokopásmového internetu počítá s tím, že se optické kabely budou pokládat souběžně se stávajícími i nově budovanými inženýrskými sítěmi. Beze změny stavebního zákona by se ale například kvůli právům majitelů pozemků mohlo jednat o dost složitý proces. Pro ilustraci: za současného stavu věcí bývá obtížné vůbec zjistit, kudy internet povede.

Petr Musil, šéfredaktor Ekonomického deníku