Fed vs. divoká jízda na akciovém trhu: Co říká historie?

Řada investorů si láme hlavu nad tím, jak se k akciové volatilitě posledních týdnů postaví Fed. Analytik Alec Phillips z Goldman Sachs, očekávající první zvýšení úrokových sazeb v USA až v prosinci, prošel historická data, aby odhalil, jak americká centrální banka reagovala na akciové korekce v minulosti.

Podle Phillipse vedou poklesy na akciovém trhu v průměru k oznámení nižších sazeb, konkrétně o 15 bazických bodů, na nejbližším zasedání centrální banky.

Dodává však, že to není tak jednoznačné. Předešlé studie totiž měly rozporuplné závěry vlivem komplikací se "shodou reakcí cen akcií na politická rozhodnutí, politických rozhodnutí na tržní vývoj a reakcí obou sledovaných faktorů na ostatní ekonomické proměnné".

Vyvstávají tak dvě varianty. V první je měřena reakce Fedu "projekcí Taylorova pravidla jak se zohledněním akciových výnosů, tak bez nich". Dochází k závěru, že monetární politika nereaguje na změny akciového trhu, jakmile jsou ostatní proměnné v ekonomice pod kontrolou.

Druhý přístup je založený na principu, že "vliv cen akcií na měnovou politiku může být mnohem zřetelnější, když je akciová volatilita vysoká a zároveň volatilita krátkodobých úrokových sazeb nízká". Studie docházely k závěrům, že změny cen akcií mají vliv na očekávané sazby, zejména během období vysoké volatility.

Phillips ale podotýká, že silnější reakce Fedu přicházely v dobách, než se jeho šéfem stal Alan Greenspan (1987 až 2006).

Akcie pohledem technické analýzy: Evropu čeká přešlapování na místě, ve Spojených státech je sentiment mírně prorůstový