Koruna vůči euru stále flirtuje s 19měsíčním maximem

Eskalace událostí kolem Řecka v tomto týdnu středoevropské měny až tak zásadně neovlivnila. Polský zlotý i maďarský forint lehce ztrácely s tím, jak rostla pravděpodobnost, že Řecko eurozónu opustí. Jednalo se samozřejmě o důsledek výsledku řeckého referenda odmítající reformy. Naopak česká koruna mající postavení "regionálních bezpečného přístavu" ze situace profitovala, když v první polovině týdne kurz CZK/EUR atakoval z pohledu koruny nejsilnější úrovně od počátku intervenčního režimu v listopadu 2013.

Patrný byl v závěru týdne vzestup naděje, že přeci jen k dohodě s Řeckem dojde. Řecká vláda totiž do čtvrteční půlnoci dodala seznam reforem, které víceméně vycházely z požadavku věřitelů z týdne předchozího (které ovšem řecký lid v referendu odmítl). I podle (britských) sázkových kanceláří se jednalo o důležitý krok, který snížil pravděpodobnost Grexitu na letošní minimum. Reakcí bylo prudké posilování zlotého i forintu v průběhu páteční seance. S českou korunou však ani toto v závěru týdne nepohnulo.

V samotné blízkosti kurzového závazku ČNB drží kurz koruny vůči euru nejenom její postavení měny "regionálního bezpečného přístavu", ale i příznivý makroekonomický obrázek. Robustní růst české ekonomiky z prvního čtvrtletí pokračuje podle dílčích ukazatelů i ve čtvrtletí druhém. Sílí zejména domácí poptávka, což bylo patrné na lepším výsledku květnových maloobchodních tržeb i statistice stavební produkce za stejný měsíc. K růstu disponibilních důchodů pomáhá zejména historicky nejvyšší úroveň zaměstnanosti v české ekonomice, respektive výrazný pokles nezaměstnanosti. Červnový podíl nezaměstnaných ve výši 6,2 % byl nejnižší od května 2009. Počet volných pracovních míst je dokonce nejvyšší od konce roku 2008, tedy na předkrizové úrovni. I když zatím nejsou v ekonomice patrné výraznější mzdové tlaky, sílící domácí poptávka nás vzdaluje od deflačního písma. Meziroční růst spotřebitelských cen se za červen vyšplhal již na 0,8 %, tedy na nejvyšší hodnotu za poslední rok a půl. A i když se inflace stále nachází pod tolerančním pásmem ČNB ve výši 1 až 3 %, jádrová inflace se již v tomto koridoru nachází.

Jako zklamání může být naopak hodnocena statistika průmyslové výroby za květen. Meziroční růst o pouhých 2,0 % y/y zaostal poměrně výrazně za tržním očekáváním ve výši 3,4 % y/y. Na druhou stranu výsledek zapadá do statistiky zahraničního obchodu, která v předchozím týdnu přinesla nečekaně nízkou exportní aktivitu. Nicméně zklamání jde z velké části na vrub o jeden pracovní den kratšímu letošnímu květnu ve srovnání s loňským, oproti dubnu hrála roli i silná statistická základna. Protože ale nízkou dynamiku vykázaly i dovozy, celková bilance zahraničního obchodu vykázala další meziroční zlepšení, což je příznivým indikátorem pro květnový odhad celého běžného účtu platební bilance za květen, který bude publikován v úterý. Běžný účet vykázal za celý loňský rok poprvé od roku 1993 přebytek, ve které se udržuje i v letošním roce a květen by na tom nic změnit neměl. Právě přebytek běžného účtu je jedním z argumentů proto, aby si koruna svou sílu udržela. Tím dalším argumentem mohou být dílčí inflační indikátory, které přinese páteční statistika červnového vývoje cen průmyslových výrobců a dalších cenových indexů ze sektoru stavebnictví, zemědělství a služeb. Z kurzového pohledu to znamená, že pokud nepřijde nějaký vnější šok, měl by se kurz v dalších dnech držet relativně stabilní mezi 27,05 až 27,20 CZK/EUR.

Autor: Jan Vejmělek