Řecko – s eurem to nepůjde

Řecko je od lednových parlamentních voleb, které vyhrála levicová strana Syriza, středem zájmu médií. V posledních týdnech navíc pozornost věnovaná Řecku ještě vzrostla. Ostatně není se co divit. Řecko se brzy může stát první zemí eurozóny, která zbankrotuje, opustí eurovou měnovou oblast a vrátí se k národní měně. Ekonomika Řecka je sice v rámci eurozóny nevýznamná, když tvoří necelá 2 %, což je například méně než podíl Karlovarského kraje na HDP Česka, avšak o to zde primárně nejde. Vývoj v Řecku má totiž potenciál odstartovat rozklad eurozóny a případně i Evropské unie.

Bohužel se současné diskuze kolem Řecka zaměřují primárně na aktuální problémy a jen málo se zabývají jejích zdrojem. Vše se tedy točí primárně kolem červnové splátky Mezinárodnímu měnovému fondu, výše řeckých penzí, příliš velkých výdajů na armádu a „reforem“ typu zvýšení daně z přidané hodnoty. Že je podíl starobních důchodů na HDP nejvyšší v rámci zemí eurozóny? Aby nebyl, když řecká ekonomika od roku 2008 poklesla o více jak 25 %. Že vydávají Řekové tolik na obranu? Kdo zná alespoň trochu historii Řecka za posledních dvě stě let a ví, že ostrov Kypr je rozdělen na řeckou a tureckou část, tak má možná pro armádní výdaje více porozumění. A zvýšení daní? Ne, to k řešení řecké mizérie rozhodně nepomůže. Již výrazně méně se zmiňuje skutečnost, že pokles HDP v Řecku je srovnatelný s poklesem ekonomiky USA za velké hospodářské krize a to samé platí i v případě míry nezaměstnanosti.

A jaké je tedy pro Řecko vlastně řešení? Jen jediné – bankrot spojený s odpuštěním většiny dluhů a návrat zpět k drachmě. Pokud totiž hledáme skutečný zdroj problémů jihoevropské země, je jím právě společná evropská měna. Vstup Řecka do eurozóny totiž připravil velmi živnou půdu pro tamní politiky, aby vedli maximálně nezodpovědnou rozpočtovou politiku včetně zcela neadekvátního růstu mezd ve veřejném a v návaznosti na to i soukromém sektoru. Zároveň však řeckou nehospodárnost musel někdo financovat a jednalo se především o západoevropské finanční instituce, které kupovaly řecké dluhopisy. To vše za dohledu ratingových agentur. Jak mohlo být riziko selhání protistrany u řeckých dluhopisů oceněno téměř totožně s dluhopisy německými, mi zůstává dodnes záhadou.

Zmíněná řecká párty však před několika lety neslavně skončila a dosud stále trvá silná kocovina, možná lépe řečeno otrava alkoholem. Nechci tvrdit, že pokud by Řecko euro nepřijalo, tak by žádné problémy nemělo. Určitě mělo, ale byly by podstatně menšího rázu a s podstatně menším dopadem jak na řeckou ekonomiku, tak na eurozónu. V podstatě by byl řecký problém zcela marginální, tak jak je ostatně marginální podíl řecké ekonomiky na ekonomice eurozóny. Řecká bublina by byla jen bublinkou. Nejsmutnější na celé věci je, že výsledně jediným opravdovým poraženým je jako vždy běžný občan. V tomto případě ten řecký. A pokud Řecko nezavede zpět drachmu a nebudou mu dluhy odpuštěny, tak bude jeho mizérie pokračovat i nadále.

Miroslav Novák

Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.

AKCENTA CZ - je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 18letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku a Rumunsku. Klientské portfolio tvoří více než 23 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.