RUVR: Náhrada za ekonomickou radu vlády vzbuzuje rozpaky

Místo Národní ekonomické rady vlády se budoucností české ekonomiky zabývá orgán, jehož hlavními tématy jsou lední medvědi a tání ledovců.

Dnes si již jen zřídka vzpomeneme na sbor ekonomů, který pracoval pro českou vládu a říkali jsme mu NERV – Národní ekonomická rada vlády. Tato poradní skupina byla zřízena vládou Mirka Topolánka a představena 8. ledna 2009. Úkolem NERVu bylo hledání opatření, vedoucích k udržení a akceleraci ekonomického růstu, analyzování rizik a možných dopadů ekonomické krize na Českou republiku a navrhování kroků k jejich zmírnění. Jeho činnost byla střídavě rozvíjena, utlumována, pozastavována, obnovována, až byl NERV nakonec současnou vládou rozpuštěn, respektive jeho agenda byla převedena na Radu vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR).

NERV, který uměl poradit

Původní NERV měl kromě tehdejšího předsedy vlády Mirka Topolánka deset členů. Byli v něm ekonomové jak z akademické sféry, tak lidé z praxe, vesměs z bankovního a finančního sektoru. Národní ekonomická rada vlády ve svém původním složení fungovala do září roku 2009, kdy předložila svou závěrečnou zprávu . NERV v ní mimo jiné vyhodnotil rizika pro českou ekonomiku, plynoucí z finanční krize, zhodnotil tehdejší ekonomickou situaci ČR a předložil škálu návrhů opatření, pomocí nichž měla česká ekonomika dopadům krize efektivně čelit.

Vláda Petra Nečase činnost poradního sboru ekonomů obnovila dne 4. srpna 2010 obnovila. Došlo k mírnému obměnění a zvýšení počtu členů NERVu na patnáct. Druhá Národní ekonomická rada vlády navázala na činnost původního NERVu a zásobovala vládu doporučeními pro hospodářskou politiku. A stejně tak se dá říci, že vláda Petra Nečase se snažila těmito doporučeními řídit. Zejména doporučeními, týkajícími se řešení fiskální nerovnováhy či důchodové reformy. Po pádu Nečasovy vlády došlo v souvislosti s instalací další úřednické vlády, tentokrát pod vedením Jiřího Rusnoka, k druhému pozastavení činnosti NERVu. Jeho definitivní konec přišel s vládou Bohuslava Sobotky, která jeho agendu včlenila do Rady vlády pro udržitelný rozvoj (dále jen Rada) usnesením z 9. června 2014.

Sběratelé funkcí a staří známí

Rada sama byla zřízena již v roce 2003 jako poradní orgán vlády pro oblast udržitelného rozvoje a strategické řízení. V roce 2006 byla převedena do gesce Ministerstva životního prostředí, kam spadala až do roku 2014. Předsedou rady je samotný premiér Sobotka, místopředsedy pak pět dalších členů vlády: Richard Brabec, Michaela Marksová, Jan Mládek, Pavel Bělobrádek a také Andrej Babiš, coby místopředseda vlády pro hospodářskou politiku. Mezi členy najdeme i další současné či bývalé politiky. Například sociální demokrat Michal Hašek zde zastupuje Asociaci krajů, bývalý eurokomisař Špidla je zde nominován za Úřad vlády, bývalý ministr pro místní rozvoj Radko Martínek zde zastupuje Senát. Za Český svaz ochránců přírody v Radě figuruje bývalý ministr životního prostředí z lidové strany Libor Ambrozek, kterému zlomila politický vaz aféra se zneužíváním poslaneckých náhrad.

Z hlavních témat, kterými se zabývá nástupnická organizace NERVu, by se makroekonomovi patrně zatmělo před očima.

Lze si je stěží představit, že by činnost této skupiny politických vysloužilců mohla v ekonomické oblasti nějakým efektivním způsobem nahradit erudici členů někdejších NERVů. Stejně tak si lze jen těžko představit, že by v NERVu mohla zasedat třeba odbornice na multikulturalismus z Fakulty humanitních studií Selma Muhič Dizdarevič nebo Jiří Koželouh z ekologické organizace Zelený kruh.

Hospodářská politika coby nechtěné břímě

Složení RUVR souvisí s naprostou změnou orientace tohoto orgánu. Rada se skládá z několika výborů, například pro socio-ekonomický rozvoj, pro krajinu, vodu a biodiverzitu, pro udržitelnou energetiku, pro udržitelné municipality, pro udržitelnou dopravu, jednoduše pro všechno udržitelné.

Rada tak spíše než poradní orgán připomíná jakýsi alternativní miniparlament či radu starších.

Tento dojem posiluje rovněž definice cíle: „Rada ve své činnosti iniciuje, koncipuje, koordinuje, sleduje, vyhodnocuje a podporuje strategické dimenze v řízení státu. Navrhuje opatření ke sladění dlouhodobých záměrů a cílů se střednědobými a krátkodobými cíli a programy v souladu s principy udržitelného rozvoje. Sleduje a vyhodnocuje globální jevy a rozvojové příležitosti a navrhuje včasné a odpovídající reakce státu na ně. Rada rozpracovává, koordinuje a sleduje uplatnění principů udržitelného rozvoje při dosažení dynamické rovnováhy jeho složky ekonomické, sociální a environmentální.“

Co přesně však Rada v současné době dělá, je poměrně těžké identifikovat. Poslední výroční zpráva, dostupná na vládním webu, je zpráva za rok 2013. Za jediné výrazné pozitivum je možné považovat sdělení, že členové Rady vykonávají své funkce bez nároku na finanční odměnu a že výdaje na činnost Rady za rok 2013 dosáhly necelých 200 tisíc korun.

Podle některých odborníků nakonec není žádná škoda, že údajná náhrada za NERV vlastně v ekonomické oblasti nevykazuje žádnou hmatatelnou činnost.

„Vzhledem k tomu, že byl NERV naprosto neakceschopný, jeho rozpuštění v podstatě ani není nikde vidět. A tudíž ani není nutno jej nahrazovat,“ řekla Ekonomickému deníku Markéta Šichtařová z Next Finance. „Samozřejmě nějaký poradní orgán by měl smysl, ale jen v případě, že by nebyl vybírán podle politického klíče a jeho účastníci by nebyli ve střetu zájmů. Ale to si v našem prostředí prakticky neumím představit. Úzký poradní sbor by byl napadán, že je jednostranný, široký by zase byl rozplizle neakceschopný. Takže jsem vůči takovým poradním orgánům hodně skeptická.“

Jiný pohled na věc nabízí poslankyně TOP 09 Markéta Adamová. „Komplexní hospodářská strategie je pro udržitelný hospodářský růst a konkurenceschopný průmysl nezbytnou součástí, či dokonce samozřejmostí. To si uvědomovala i vláda a deklarovala to ve svém programovém prohlášení. V Globálním indexu konkurenceschopnosti 2014 – 2015 si sice ČR polepšila a je nyní na 37. místě, v dlouhodobém srovnání se však negativně vyvíjely ukazatele fungování tržního prostředí, efektivita trhu zboží, finanční trhy i efektivita trhu práce. Vláda by měla přestat realizovat pouze program „zrušíme vše s čím přišly pravicové vlády“. Měla by začít realizovat svůj program a konečně také nabídnout smysluplné řešení, jak zvýšit celkový blahobyt ČR,“ uvedla Adamová pro Ekonomický deník.

AB, PAN TAJEMNÝ MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY

Faktem zůstává, že některé normy, které vláda předkládá Parlamentu, třeba tisíci pozměňovacích návrhů zatížený zákon o zadávání veřejných zakázek, ukazují, jak zoufale v ekonomické oblasti vláda postrádá nějaký jednotící či tmelící prvek. Po zrušení NERVu a jeho nahrazením nefunkční Radou vlády pro udržitelný rozvoj by tuto funkci logicky měl zastat místopředseda vlády pro ekonomiku. Jak a jestli vůbec ji Andrej Babiš naplňuje skutky, se i přes opakované dotazy na ministerstvo financí i Úřad vlády nepodařilo zjistit. Vzhledem k tomuto faktu si můžeme dovolit neradostné shrnutí: Cokoliv, čemu by se dalo říkat dlouhodobá strategie hospodářského vývoje Česka aktuálně neexistuje a vzhledem k zjevné neodbornosti některých členů RUVR v této oblasti je to nakonec nejspíš pořád ta lepší varianta. Momentálně se totiž Rada prezentuje výstupy jako například „Lední medvědi doplácejí na globální oteplování“.