Regionální měny ve středu oslabovaly (6.5.2015)

Regionální měny si dnes připisovaly ztráty. Nejmenší z nich doznala česká koruna, která vůči euru odepsala 0,1 % a odpoledne se obchodovala na úrovni 27,41 CZK/EUR. Přibližně půl procenta ztrácel vůči euru polský zlotý, nejhůře pak dopadl maďarský forint, který oslabil o 0,7 %.  

Z dnes zveřejněného průzkumu agentury Reuters mezi ekonomy vyplývá, že by se česká koruna vůči euru měla držet v tříměsíčním horizontu okolo současných úrovní, forint by měl oslabit k úrovni 307 HUF/EUR a zlotý na 4,09 PLN/EUR.     

Dnes jsme se dočkali zveřejnění maloobchodních tržeb v Maďarsku a Česku, v Polsku pak zasedala centrální banka. Maloobchodní tržby mírně zklamaly v obou zemích, meziroční dynamika se však udržela nad 5 %, což svědčí o stále solidní domácí poptávce. Polská centrální banka ponechala svoji klíčovou sazbu beze změny na úrovni 1,50 %. Dle guvernéra Belky je centrální banka spokojená se současnými úrovněmi zlotého. Posílení polské měny od začátku letošního roku přibližně o 6 % tak prozatím nenutí centrální bankéře dále snižovat sazby. Dle ekonomů SG by tento krok vyvolaly až úrovně okolo 3,80 PLN/EUR. Současná deflace (v březnu poklesly spotřebitelské ceny o 1,5 % y/y) by pak dle centrální banky měla skončit na konci letošního roku, čemuž pomůže i ekonomické oživení ekonomiky.

České maloobchodní tržby (bez aut) v březnu mírně zklamaly, když meziměsíčně poklesly o 0,7 %. Určitá korekce se dala očekávat, když maloobchodní prodejci zaznamenali prodejní žně na přelomu roku (během prosince a ledna se maloobchod zvýšil o silných 3,2 %). Marginální korekci jsme zaznamenali již v únoru. Za celé první čtvrtletí si maloobchod bez aut polepšil o slušných 2,5 % mezikvartálně, což bylo dokonce o něco lepší výsledek než v Q4 14 ( 2,1 %). Vše nasvědčuje tomu, že by spotřeba domácností v rámci HDP měla za první čtvrtletí zaznamenat vysoký růst obdobný tomu z konce minulého roku. Očekáváme, že se spotřeba domácností v Q1 zvýšila o 0,8 % q/q a celkový HDP dokonce o 1,2 % q/q (první odhad bude zveřejněn 15. května).  

Zítra bude v domácí ekonomice zveřejněna průmyslová produkce za březen a zahraniční obchod. Hlavní pozornost se však bude soustředit na zasedání centrální banky. Průmyslová produkce by si v březnu měla polepšit o 0,4 % meziměsíčně, což je stejná dynamika jako v předchozím měsíci. Meziročně by se průmysl měl zvýšit o 5,3 % (v únoru 4,3 %). Český průmysl těží z oživení německé spotřebitelské poptávky a tamní ekonomiky jako celku. Březnový domácí PMI z průmyslu si polepšil o 0,5 bodu, důvěra v rámci konjukturálního průzkumu se dostala dokonce na lokální maximum od května 2014. Dobrá zpráva již přišla z Polska, kde se výroba zvýšila o silných 8,7 % meziročně. Exportně orientovaný domácí průmysl vylepšuje i údaje o zahraničním obchodě. Bilance dle národní metodologie by v březnu měla skončit v přebytku 18,8 mld. CZK. Během letošního roku by se průmyslová aktivita a vývoz měly dále zvyšovat, podporou by měl být vývoj na našich největších exportních trzích. Na druhou stranu celková bilance bude trpět vyššími dovozy z titulu sílící domácí poptávky (nejen spotřeba domácností, ale i výrazné oživení investiční aktivity).

 

Česká národní banka na svém zítřejším zasedání ponechá současné nastavení   měnové politiky s největší pravděpodobností beze změny. I přes množství komentářů z centrální banky ohledně zvyšující se pravděpodobnosti zvednutí hladiny kurzového závazku neshledáváme pro tento krok žádné fundamentální důvody. Tyto výroky spíše interpretujeme jako verbální intervence, které mají zajistit, aby se kurz koruny pohyboval dále od úrovně kurzového závazku. Výhled ČNB pro inflaci by se neměl příliš měnit. Poslední prognóza centrální banky počítala s březnovou inflací ve výši 0,1 %, zatímco inflace nakonec skončila o jednu desetinu výše ( 0,2 % y/y). Oproti prognóze ČNB naopak zaostal růst mezd, nicméně pokud míra nezaměstnanosti bude pokračovat v dalším sestupu směrem k přirozené míře, bude se tlak na růst mezd postupně zvyšovat. Proto nevidíme důvod pro posunutí ukončení intervenčního režimu, který je v současnosti plánovaný nejdříve na Q3 16. Nicméně verbální intervence nelze vyloučit a mohly by korunu tlačit ke slabším úrovním.  

Česká swapová křivka ve středu vzrostla po své celé délce, když následovala vývoj na eurovém protějšku. Na kratším konci se výnosy zvýšily o 2 bb a na delším konci dokonce o 4 bb.

Autor: Jiří Škop