Bělobrádek: Stát by měl dát na vědu v příštím roce o 1,7 miliardy korun víc

Vicepremiér v rozhovoru pro HN přibližuje návrhy rozpočtu výdajů na vědu a výzkum pro roky 2016 až 2018. Jeho úřad počítá s nárůstem až ke 30 miliardám korun, v pátek je bude schvalovat vládní Rada pro vědu, výzkum a inovace. Není stále jasné, kolik peněz ročně spolyká provoz výzkumných center, která byla postavena s pomocí desítek miliard z evropských fondů.

Místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek chce pro vědu v příštích dvou letech navýšit rozpočet o několik miliard korun. „Stále ale čekáme na analýzu výzkumných center financovaných z prostředků EU,“ říká. Na ty by podle původního návrhu měla jít téměř miliarda. Peníze plánuje dát také Akademii věd a vysokým školám. Bělobrádek říká, že se věda a výzkum musí připravit na to, až dojdou peníze z evropských fondů. „Náš systém je dlouhodobě neudržitelný, protože se plánovalo, že od roku 2008 rozpočet na vědu a výzkum poroste o dvě miliardy ročně, ale nedošlo k tomu,“ dodává.

* Rada pro vědu a výzkum bude v pátek jednat o rozpočtu na výzkum pro příští roky, s čím tam jdete?

Do konce května musíme mít tento rozpočet hotový. Jednání se vedou od konce minulého roku. Je tam jedenáct rozpočtových kapitol, takže debata je velmi složitá. Vyzvali jsme všechny, aby nám dali dvě čísla - jednak to, co je nezbytné k plnění závazků, jednak jejich požadavky navíc. Těch se nám sešlo za mnoho miliard korun, v jeden okamžik nadpožadavky dosahovaly sedmi miliard, to ale nebylo reálné. V současné době navrhujeme, bez peněz na kofinancování evropských fondů, 28,6 miliardy korun pro rok 2016. Na rok 2017 by to bylo navýšeno na 29,2 miliardy a v roce 2018 na 29,8 miliardy korun.

* To by oproti letošku znamenalo nárůst zhruba o dvě miliardy. To je definitivní číslo?

Celou situaci nám komplikuje, že stále čekáme na analýzu výzkumných center financovaných z prostředků EU. Měla být hotová do konce března, stále jsme ji od ministerstva školství nedostali. Od vládní zmocněnkyně pro výzkumná centra, profesorky Evy Kislingerové i od náměstka ministra školství Jaromíra Vebra máme ale informaci, že situaci v těchto centrech nevidí nijak dramaticky, že ekonomicky budou fungovat. Na tuto analýzu je mimochodem navázaných i 600 milionů pro letošní rok.

* A kolik by tedy mělo jít na financování jejich chodu?

V návrhu, který půjde v pátek na radu, dochází k navýšení o 950 milionů korun na rozvoj výzkumných organizací, částečně i na podporu aplikovaného výzkumu. Detailní požadavky center ale budou jasné až na základě zprávy profesorky Kislingerové.

* Takže ony vlastně spolknou nejvíce z peněz, které půjdou navíc?

Účetně sice ano, ale nárůst není jen u nich. Chceme stabilizovat i rozvoj výzkumných organizací, to je položka, kde dostávají instituce peníze na základě hodnocení. Tyto prostředky by se měly navyšovat. Čekají nás roky, kdy bude sice možné čerpat obrovské prostředky z evropských fondů, pak ale dojde k propadu, tak chceme být připraveni. Musíme předpovídat, co se bude dít v roce 2023, kdy doběhnou evropské peníze. Náš systém je dlouhodobě neudržitelný, protože se plánovalo, že od roku 2008 rozpočet na vědu a výzkum poroste o dvě miliardy ročně, ale nedošlo k tomu. Výdaje se zastavily v letech 2010 až 2012.

* A kde to tedy v příštích letech poroste?

Mělo by se přidat všem, kterých se týká rozvoj výzkumných organizací. Nejvíc z toho připadne na Akademii věd, které by nárůst měl částečně pomoci sanovat předchozí vnitřní dluh. U ní je navýšení v roce 2016 ve výši 300 milionů. Peníze nahoru půjdou i vysokým školám.

* A v ty další roky?

Pro další roky plánujeme nárůst také u pražských výzkumných organizací, protože ty si v minulosti nemohly sáhnout na evropské dotace, tak aby se situace trochu narovnala. Také musí být posílena grantová agentura, protože si do ní začnou o granty chodit i výzkumná centra.

* Nebojíte se, že vám kolegové na vládě ty plány rozeberou?

Debata se určitě povede o to, jak nedublovat peníze, které jdou z evropských fondů, s tím, co financuje Technologická agentura. A samozřejmě tam kde plánujeme nárůst, budou určitě zaznívat hlasy kritiků, že to není třeba, že stačí peníze, které byly letos. To je normální.

* Zároveň se pracuje na změně financování vědy, na úpravě onoho známého "kafemlejnku". Analýzu má na starost britská firma Technopolis. Jak to vypadá?

To bude trvat ještě dva nebo tři roky. Navíc se ukazuje, že z té analýzy bude možná použitelná jen část nebo jen některé její prvky. Kafemlejnek se určitě změní, bude se modifikovat, úplně ale nezmizí. Dramatické změny ale nebudou dřív než kolem roku 2018.

 Luboš Kreč, Hospodářské noviny, 26. března 2015, str. 8

Zdroj: ČSÚ