Poprvé po více než šesti letech je euro za více než 28 CZK

Koruna se v prvním obchodním týdnu nového roku dostala pod poměrně výrazný prodejní tlak a stala se nejhůře se vyvíjející měnou středoevropského regionu. Zatímco po první polovinu týdne se kurz CZK/EUR držel ještě v klidu poblíž hladiny 27,70, v průběhu páteční seance kurz testoval dokonce hladinu 28,10. Krátce se tak dostal až na dosah 28,20 CZK/EUR. Nad úroveň 28,00 CZK/EUR koruna oslabila poprvé za posledních šest let. V celotýdenním hodnocení tak česká měna vůči euru ztratila téměř 1,7 %. Naopak maďarský forint so o zhruba půl procenta polepšil, týdenní zisky polského zlotého dosáhly dokonce jednoho procenta.

Za výlučným oslabením české měny tak stály zejména domácí faktory. Tím nejvýznamnějším je silný desinflační vývoj, který nyní reálně hrozí přejít v deflaci. Meziroční růst spotřebitelských cen v samotném závěru roku zpomalil na pouhých 0,1 % y/y, když ještě v listopadu byly spotřebitelské ceny vyšší o 0,6 % y/y. A podstatné je, že odchylka prosincové inflace od prognózy ČNB dosáhla vysokých 50 bazických bodů (ČNB přepokládala prosincový meziroční růst spotřebitelských cen ve výši 0,6 % y/y). Nutno ovšem podotknout, že odchylka je výlučně způsobena cenami pohonných hmot a potravin a nižším průsakem vyšších spotřebních daní na tabák; korigovaná inflace bez pohonných hmot byla nepatrně výše, než s čím ČNB počítala. Vzhledem k tomu, že eurozóna již v prosinci zaznamenala deflaci, je téměř jisté, že česká lednová inflace bude začínat záporným znaménkem. V červených číslech se pak udrží minimálně po první polovinu letošního roku.

Centrální banka by primárně na nákladové šoky způsobující deflaci reagovat neměla. Oproti situaci před více než rokem je totiž kvantitativně i kvalitativně jiná hodnota růstu. Jednak česká ekonomika roste, jednak je tahounem růstu domácí poptávka (což vidíme v jádrové inflaci, která se nachází u 1 %, před intervencí z listopadu 2013 byla dlouhodobě záporná). Na stále významnější roli domácí poptávky v situaci slábnoucí té zahraniční ukázala jak finální čísla HDP za Q3 14, tak dílčí měsíční indikátory z reálné ekonomiky za listopad.

Během třetího čtvrtletí si česká ekonomika polepšila v reálném vyjádření o 0,4 %, meziročně na tom byla lépe o 2,4 %. Roli tahouna ekonomiky převzala domácí poptávka, když k mezičtvrtletnímu růstu přispěla pozitivně spotřeba domácností i tvorba fixního kapitálu. Naopak většímu ekonomickému rozmachu ve třetím čtvrtletí bránily nižší přebytky zahraničního obchodu a klesající spotřeba vlády. Vyšší spotřebu domácností podporuje lepší situace na domácím trhu práce. Meziroční růst zaměstnanosti dosáhnul podle ČSÚ 0,5 %. Podíl nezaměstnaných dle MPSA sice v prosinci vzrostl na 7,5 % z listopadových 7,1 %, šlo ale výlučně o dopad sezónních faktorů. Za celý rok 2014 se podíl nezaměstnaných snížil o 0,70 procentního bodu.

Fixním investicím pomáhá růst spotřebitelské i podnikatelské důvěry, stabilnější ekonomický výhled a uvolnění fiskální ekonomiky. Tomu odpovídá i nově zveřejněná míra úspor. Ze sektorových účtů vyplývá, že míra úspor ve třetím čtvrtletí loňského roku klesla na nejnižší hodnotu od začátku roku 1999, kdy jsou k dispozici první údaje v této časové řadě. Z korporátního pohledu je klíčový pokračující trend zlepšujících se ziskových marží.

Zvyšující se investiční aktivitu dokumentuje i postupně se zlepšující situace ve stavebním sektoru, naopak sektor průmyslu začíná doplácet na útlum eurozóny respektive Německa , který byl v záběru loňského roku patrný. Listopadová průmyslová výroba v Česku meziročně klesla o 0,4 % (po očištění o kalendářní variace byl ovšem zaznamenán vzestup o 4,7 % y/y). Statistika objednávek pak potvrzuje slabší aktivitu na přelomu roku -   po meziročním nárůstu zakázek o 8,3% zaznamenaným v říjnu se hodnota objednávek v listopadu zvýšila pouze o 2,6 % y/y. Z toho zakázky ze zahraničí vzrostly pouze o 1,7 %, ty domácí o 4,2 %.

Příští týden přinese další měsíční ekonomické indikátory, které by měly pouze potvrdit to, co přinesl týden uplynulý. Ochotu domácností utrácet potvrdí listopadové maloobchodní tržby, další zesílení deflačních tlaků pak prosincová statistika cen průmyslových výrobců.

Maloobchodní prodeje by v listopadu měly meziměsíčně stagnovat (SWDA), když v předchozím měsíci vzrostly o 1,1 %.   Zvýšit by se měly prodeje aut ( 0,5 %), na druhou stranu méně volatilní ostatní maloobchodní prodeje by měly mírně poklesnout o 0,3 %. Spotřebitelská důvěra se v české ekonomice zvyšuje, když se v listopadu dostala do kladných hodnot a v prosinci dále vzrostla na maximum od března 2007. Ochotu utrácet podporuje nízká inflace a konec předchozí fiskální konsolidace (navíc fiskální politika se stává expanzivní s pozitivním dopadem do reálných disponibilních příjmů). Pozitivně též působí zlepšující se trh práce a finanční situace domácností.

Z pohledu ČNB je pozitivní, že trh na zvyšující se deflační rizika reaguje a koruna oslabuje. Slábnoucí koruna pak bude pomáhat deflační tlaky zmírňovat. Vzhledem k tomu, že je česká ekonomika v zajetí deflačního vývoje v eurozóně, bude důležitou událostí i pro české centrální bankéře zasedání ECB, které se uskuteční 22. ledna. Na tahu je totiž zejména ECB, která může českým centrálním bankéřům usnadnit práci. Zasedání ČNB k měnové politice se pak uskuteční 5. února.

Z pohledu aktualizované technické analýzy se kurz CZK/EUR nachází v důležité fázi testování oblasti mezi 28,10 a 28,20, což je oblast loňského maxima. V případě jejího prolomení by se otevřel prostor pro posun kurzu směrem k hladině technického odporu na 28,35 CZK/EUR. Hladina technické podpory se nachází na 27,75 CZK/EUR.

Autor: Jan Vejmělek