Martin Říman výrazně přesvědčivější.

Dnešní Partie na Primě potvrdila léty ověřenou pravdu, že existuje kategorie lidí, kteří, když dostanou nějakou faru, si hned myslí, že jsou biskupy a není lepších vykladačů Písma nad ně. Martin Říman mě osobně velmi překvapil, ač v dané oblasti neodborník, argumentoval věcně, srozumitelně a přesvědčivě. Naproti tomu Vladimír Špidla duel evidentně podcenil, protože jeho vyjádření postrádala jakýkoli fundament. Obrana byla chabá, protiútoky mířily do prázdna. Ukázalo se, že “vizionářství,” bez základních znalostí, nepřináší žádný užitek. Je jen smutné, že pouhé “vidiny” jsou dnes atributem ”svatosti” a často stačí k získání biskupské berle.

Tato zjištění korespondují s mým čtvrtečním komentářem ke schválení plošného poskytování přídavků na děti ve Sněmovně, kdy jsem za prvořadý důvod k jejich prosazení označil snahu získat předvolební body. V celém kontextu je pozoruhodné, prohlášení ministra (práce a sociálních věcí), že “nejde o sociální dávku”. “Sebevědomí” vskutku bezbřehé! O jakou dávku tedy jde, kdo je kompetentní k její iniciaci, administraci a správě? MPSV? MF? Pan Špidla?

Pokud jde o část, zabývající se “důchodovou reformou,” vyzněla obdobně. I když s řešením navrhovaným ODS zásadně nesouhlasím, bylo zřejmé, že bývalý ministr dopravy by mohl klidně zastávat funkci ministra práce a sociálních věcí. O problematice toho nevěděl o nic méně, než současný šéf tohoto rezortu.