M. Mobius: Rostoucí prosperita Polska

Situovaná v srdci Evropy mezi Ruskem a západní Evropou, je poloha města opravdu strategická. Zemi obývá okolo 38 milionů lidí a má proto velký spotřební trh i pracovní sílu. Polsko se jako jediná země Evropské Unie (EU) bylo schopno vyhnout recesi během světové finanční krize v letech 2008-2009. Výhodou je podle nás i to, že hraničí s Německem, jenž má na svědomí více než čtvrtinu polského exportu a importu, je jeho významný dovozce a největší obchodní partner. Díky dobře vzdělané pracovní síle, Polsko nyní úspěšně soutěží v outsourcingu se zeměmi jako je například Indie. Kromě toho se nachází na místě, kde by mohlo potenciálně těžit z přesunu továren ze západní do východní Evropy.

Polské ekonomice se v poslední době docela dařilo a různé předpovědi očekávají růst hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2014 okolo 3%, což by byl jeden z největších růstů v Evropě. Avšak s tím, jak ekonomika vyzrává, celkový trend ekonomického růstu klesá. Ještě v roce 2006 byl růst přes 6% a v roce 2007 dosáhl skoro 7%, ale od té doby je trend klesající. Naštěstí má ale ekonomický růst Polska dobrou základnu díky domácí a zahraniční poptávce. Domníváme se proto, že Rusko-Ukrajinská krize by na Polsko neměla mít velký dopad, ačkoliv s Ukrajinou sousedí.

Hnutí solidarity

Během období drsné komunistické vlády v Polsku se jeho občanům podařilo znovu vybudovat válkou zničený průmysl, ale životní úroveň zůstala nízká. V roce 1980 vypukly stávky a nepokoje. V Leninově loděnici v Gdaňsku, navzdory utlačování komunistickou vládou, založili dělníci hnutí Solidarity. Polsko se začalo ekonomicky osvobozovat od komunismu o něco dříve než ostatní země východní Evropy zejména díky zavedení rozsáhlých reforem označovaných jako „léčba šokem“, které zahrnovaly konec cenové kontroly, otevření hranic a privatizaci státních podniků. Pád Berlínské zdi v roce 1989 způsobil v Evropě celkovou změnu myšlení a v roce 1990 v svobodných a demokratických volbách byl Lech Walesa, hlava hnutí Solidarity, zvolen prezidentem. V roce 1991 se oficiálně rozpadl Sovětský svaz a v roce 1997 byla polským Národním shromážděním přijata nová ústava. Vstup Polska do EU v roce 2004 měl na ekonomickou stránku života polských občanů a především na právní a politický systém velký dopad, protože Polsko muselo splnit právní a sociální požadavky nastavené EU. Členství v Unii umožňuje volný přístup na evropské trhy v obou směrech a v Polsku je obrovské množství firem, jež vyvážejí své výrobky do Německa a dalších evropských zemí.

Myslíme si, že velké zvýšení v utrácení spotřebitelů bylo v posledních několika letech důležitým faktorem pro podporu polské ekonomiky a to proto, že na rozdíl od Maďarska nebo České republiky, mají výdaje spotřebitelů mnohem větší podíl na HDP země. Velký počet reforem v postkomunistickém období a zvláště pak privatizace státních společností, vedl ke vzniku živého kapitálového trhu, což je pro nás jako equity investory nesmírně důležité.

Z našeho pohledu byla privatizace státních firem jednou z nejpřevratnějších událostí po pádu komunismu v Rusku a východní Evropě. V roce 1989 polská vláda kontrolovala většinu nezemědělských aktiv a existovalo pouze velmi málo soukromých podniků. Logickým krokem tak bylo vytvoření trhu pro akcie zprivatizovaných společností a v dubnu 1991 byla otevřena Varšavská burza. Následně, v polovině roku 1991 vyhlásila vláda bleskový privatizační program pomocí aktu o privatizaci státních firem, podle kterého mělo být během následujících třech let privatizováno 50% státních aktiv. Zákon, jenž toto umožňoval, vstoupil v platnost až v dubnu 1993. Program masivní privatizace byl založen na volné distribuci akcií mezi polské občany ve věku 18 let a výše, jež si mohli kupovat akcie za sníženou cenu. Naneštěstí si mnoho z nich neuvědomovalo hodnotu těchto akcií, a ti kteří ano, jich koupili co nejvíce. Mnohým se takto podařilo poměrně zbohatnout.

Polská důchodová reforma

Výsledkem vysoké nezaměstnanosti a nižších příjmů v období po pádu komunismu se v Polsku snížila porodnost. Z toho důvodu bylo méně těch, kteří by mohli financovat důchody rostoucí skupiny důchodců a tak vláda zavedla povinný soukromý důchodový systém. Kritici tvrdili, že fondy soukromého důchodového systému jsou drahé a neefektivní. Fondy se zase bránily tím, že přílišná vládní regulace jim brání podstupovat rizika a dosahovat dobrých výsledků, protože musí více než polovinu svých portfolií držet v domácích, převážně vládních, dluhopisech. Velká část těchto peněz byla vynaložena na reklamu a na zástup obchodníků za účelem získání nových klientů.

Jedna z nejvýznamnějších událostí v nedávné historii polského kapitálového trhu je nepochybně převzetí dluhopisů soukromých penzijních fondů polskou vládou. Na počátku roku 2014, polská vláda převzala od 13 soukromých penzijních fondů 153 miliard zlotých (50.4 mld. USD) v polských pokladničních poukázkách, což představovalo přibližně polovinu jejich investičního portfolia. Tím samozřejmě došlo v krátkém období k podpoře veřejných financí, ale zároveň také k ohrožení hlavních cílů důchodové reformy, jimiž jsou zvýšení národních úspor a snížení dlouhodobých penzijních nákladů na státní rozpočet. Aby toho nebylo málo, vláda zavedla pravidla jako například to, že všech 16 milionů polských přispěvatelů do penzijních fondů si muselo do konce července 2014 vybrat, jestli zůstanou u soukromých fondů nebo přesunou své prostředky do státního systému sociálního zabezpečení, čímž zřejmě snížila šanci fondů na přežití. Spolu se zákazem fondům reklamovat své služby v tomto období, je velká pravděpodobnost, že si mnozí vkladatelé zvolí přesunout své prostředky do státního systému.

Tato změna je zásadní, protože od doby po pádu komunismu, byly tyto fondy v centrální a východní Evropě budovány aby spolu se státními systémy sociálního zabezpečení sdílely zvyšující se náklady na odchod do důchodu. Prostředky v soukromých penzijních fondech byly investovány do akcií a dluhopisů aby pomohly financovat soukromé společnosti a projekty rozvoje veřejné infrastruktury. Staly se základem akciových a dluhopisových trhů, Polsko nevyjímaje. Kritikové považují postup vlády za vyvlastnění soukromých aktiv. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) varovala, že toto opatření vlády „může snížit důvěru občanů v penzijní systém a ještě více ublížit kredibilitě budoucích strukturálních reforem.“ Zároveň se OECD vyjádřila, že rychle stárnoucí populace vyžaduje penzijní systém založený na průběžném přispívání.

Hlavním důvodem tohoto kroku vlády se zdá být pokrytí rostoucího veřejného dluhu. Po převzetí dluhopisů je vláda zrušila, čímž dostala státní rozpočet do přebytku a snížila tak veřejný dluh, ale zároveň tak prodloužila závislost důchodových plateb na státním rozpočtu dále do budoucna. Jeví se nám, že tyto kroky mají politický původ, protože centristická Občanská platforma se tak snaží čelit výzvám politické strany Právo a Spravedlnost v nadcházejících parlamentních volbách v roce 2015. Tímto způsobem se vláda vyhnula zavádění úsporných opatření a zároveň získala více prostoru v utrácení peněz, aby mohla přilákat více voličů. Z našeho pohledu je tento krok podobný krokům jiných vlád v centrální a východní Evropě, které se také snažily vyhnout podstatnějším ekonomickým reformám za účelem dosažení svých krátkodobých politických zájmů.

Přetrvává obava, že omezování rozvoje soukromých penzijních systémů v budoucnosti povede, vzhledem ke stárnoucí populaci, k jejímu většímu spoléhání se a závislosti na podpoře ze strany vlády. Zpomalení rozvoje kapitálových trhů, jež jsou hnací silou investování a ekonomického růstu, by ekonomika strádala a v obdobích světových ekonomických krizí by docházelo k recesím. V tomto ohledu si myslím, že Polsko, jako jedna z největších zemí v centrální a východní Evropě, nestanovilo zrovna dobrý příklad. Ačkoliv jsem kritizoval vládní převzetí dluhopisů, uchoval jsem si svou víru v Polský trh a stále v něj věřím. Předpokládám, že rostoucí důchodové platby budou stále těžším břemenem vládního rozpočtu a jejich tlak nakonec povede k návratu ke schématům soukromého penzijního pojištění.

Čtěte další příspěvky z blogu Marka Mobiuse na http://www.penizenavic.cz/clanky-dle-autora/mark-mobius    

© Copyright 2012 Franklin Templeton Investments. All rights reserved. Článek byl převzat a přeložen s laskavým svolením společnosti Franklin Templeton Investments z blogu Marka Mobiuse: http://mobius.blog.franklintempleton.com/2014/08/04/polands-growing-prosperity/