Pět daňových výhod příspěvků zaměstnavatele na "životko" a "penzijko"

Státem je příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na jeho životní pojištění, penzijní připojištění doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění podporován formou nulového zdanění do limitu. Podívejme se na pět "daňových" výhod příspěvku zaměstnavatele zaměstnanci na výše uvedené finanční produkty.

1) Zaměstnanec neplatí daň z příjmu fyzických osob

Do ročního limitu pro souhrnný příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění ve výši 30 000 Kč neplatí zaměstnanec z daného příspěvku zaměstnavatele daň z příjmu fyzických osob.

• Praktický příklad

Zaměstnanec pan Černý obdrží od svého zaměstnavatele za celý rok 2013 na životní pojištění 15 000 Kč a na doplňkové penzijní spoření dalších 15 000 Kč. Z celkové částky 30 000 Kč nezaplatí pan Černý nic na dani z příjmu fyzických osob. Naproti tomu zaměstnanec pan Zelený nechtěl, aby mu zaměstnavatel přispíval na uvedené produkty, ale chtěl zvýšit hrubou mzdu. Za celý rok obdržel zaměstnanec pan Zelený od zaměstnavatele 30 000 Kč navíc. Protože však již při výpočtu čisté mzdy uplatnil zaměstnanec pan Zelený všechny daňové slevy a nezdanitelné položky, tak odvede z částky 30 000 Kč, o kterou má vyšší hrubou mzdu než pan Černý na dani z příjmu fyzických osob 6 030 Kč, neboť daň z příjmu se platí ze "superhrubé mzdy" (30 000 Kč x 1,34 x 15 %).

2) Z příspěvku zaměstnavatele neplatí zaměstnanec zdravotní pojištění

Zaměstnanci odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % ze své hrubé mzdy. Z příspěvku zaměstnavatele na výše uvedené finanční produkty se však zdravotní pojištění neplatí.

• Praktický příklad

Zatímco zaměstnanec pan Černý tedy z příspěvku zaměstnavatele nebude platit žádné zdravotní pojištění, tak zaměstnanec pan Zelený, který si během celého roku nechal zvýšit hrubou mzdu o 30 000 Kč, zaplatí na zdravotním pojištění 1 350 Kč (4,5 % z 30 000 Kč).

3) Z příspěvku zaměstnavatele neplatí zaměstnanec sociální pojištění

Na sociálním pojištění odvádí zaměstnanci 6,5 % ze své hrubé mzdy. Z příspěvku zaměstnavatele na výše uvedené produkty, neodvádí zaměstnavatel sociální pojištění.

• Praktický příklad

Pan Černý tedy z příspěvku zaměstnavatele nezaplatí sociální pojištění, zaměstnanec Zelený však zaplatí na sociálním pojištění 1 950 Kč (6,5 % z 30 000 Kč).

4) Zaměstnavatel z příspěvku neplatí zdravotní pojištění

Na zdravotním pojištění odvádí zaměstnavatelé 9 % z hrubé mzdy zaměstnavatele. Z příspěvku zaměstnanci na životní pojištění, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění zaměstnavatelé zdravotní pojištění neplatí.

• Praktický příklad

Panu Černému přispívá zaměstnavatel 30 000 Kč za rok, což jsou veškeré náklady související s tímto příspěvkem. Zaměstnanci Zelenému zvýšil zaměstnavatel hrubou mzdu o 30 000 Kč, dále však musí zaplatit 2 700 Kč (9 % z 30 000 Kč) na zdravotním pojištění.

5) Zaměstnavatel z příspěvku neplatí sociální pojištění

Povinné odvody placené zaměstnavatelem za zaměstnance jsou v Česku jedny z nejvyšších z členských zemí EU. Na sociálním pojištění odvádí zaměstnavatel 25 % z hrubé mzdy zaměstnance. Z příspěvku na výše uvedené finanční produkty však zaměstnavatel sociální pojištění neplatí.

• Praktický příklad

Z příspěvku zaměstnanci Černému v souhrnné výši 30 000 Kč za rok neplatí zaměstnavatel sociální pojištění. Ze zvýšení hrubé mzdy o 30 000 Kč panu Zelenému se zvýší náklady zaměstnavateli i o 7 500 Kč (25 % z 30 000 Kč) na sociálním pojištění.

Shrnutí příkladu z pohledu zaměstnance

Pan Černý obdržel od svého zaměstnavatele 15 000 Kč na životní pojištění a 15 000 Kč na doplňkové penzijní spoření. Ze souhrnné částky 30 000 Kč nezaplatí žádnou daň. Efektivní příjem pana Černého od zaměstnavatele je tedy 30 000 Kč. Naproti tomu zaměstnanec Zelený si nechal zvýšit hrubou mzdu o 2 500 Kč měsíčně (30 000 Kč za rok 2013). Na daňových odvodech zaplatí 9 330 Kč (6 030 Kč + 1 350 Kč + 1 950 Kč).

• Efektivní příjem pana Zeleného 20 670 Kč je tedy o 31 % nižší než pana Černého.

Shrnutí příkladu z pohledu zaměstnavatele

Pro zaměstnavatele je výhodnější maximalizovat zaměstnanci nejdříve příspěvek na životní pojištění, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění v souhrnné výši 30 000 Kč, než zvýšit zaměstnanci o 2 500 Kč hrubou mzdu.

• Při ročním příspěvku zaměstnavatele zaměstnanci ve výši 30 000 Kč jsou celkové náklady shodné. Při zvýšení hrubé mzdy o 2 500 Kč měsíčně (o 30 000 Kč za rok), jsou celkové náklady zaměstnavatele 40 200 Kč (30 000 Kč + 2 700 Kč + 7 800 Kč). Náklady zaměstnavatele stouply o 34 %.

Čtěte další články ze sekce pojištění na http://www.penizenavic.cz/pojisteni/clanky