Maďarsko chystá na banky nový bič

Nejvyšší soud v pondělí v Maďarsku rozhodl v záležitostech hypoték v cizích měnách. Ve svém důsledku nařizuje bankám, aby s dlužníky více sdílely kurzová rizika. Zvyšování úroků v důsledku kurzových pohybů (oslabování forintu) navíc mělo být v některých případech neoprávněné.  

Rozhodnutí především dalo možnost tamní vládní politické straně získat u voličů další body. V návaznosti totiž hodlá připravit zákonná opatření vedoucí ke snížení splátek u hypoték, které chce navíc zafixovat ve forintech. Cizoměné hypotéky jako produkt mají do konce roku vlastně přestat existovat. Většina jich je vedena v CHF. Právní úprava se očekává v září či říjnu.

Dle hlasů z vlády by se snížit dlužníkům celkově mohly náklady o 400 mld. HUF, tj. 1,23 mld. EUR. O rozsahu dopadů (snížení plateb dlužníků) nebylo dle právníka vládní strany Fidesz rozhodnuto. Dodal, že teoreticky by stát mohl absorbovat některé náklady zamýšlených opatření, většina má však být každopádně hrazena z bank.

Již v roce 2011 vláda přijala opatření, která umožnila dlužníkům splácet zahraniční půjčky za nižší než tržní sazby, což banky přišlo na více než 1 mld. EUR. Část však alespoň mohly uplatnit výhodněji daňově. Nejen rakouské Erste a Raiffeisenbank, ale také belgické KBC či italské UniCredit, problémy na maďarském trhu neustávají. Lze predikovat, že přes rozhodnutí nejvyššího soudu mohou banky hledat další právní cesty, jak rozhodnutí zvrátit a tedy zabránit zmiňovaným krokům vlády.

Pro Erste lze informaci považovat samozřejmě za negativní, když na tamním trhu eviduje na 3,5 mld. EUR úvěrů v cizích měnách a potencionální ztráty by se mohly vyšplhat do desítek milionů eur.

J. Zendulka